Hlavonožci

Třída: HLAVONOŽCI

Hlavonožci jsou výlučně mořští živočichové. Jedná se o vývojově nejpokročilejší měkkýše. Přešli k aktivnímu dravému způsobu života. Jsou dvoustranně souměrní a mají zřetelnou hlavu. Noha je přeměněna v ramena (chapadla) a svalnatou nálevku ústící do plášťové dutiny. Schránka je u většiny redukovaná nebo chybí. Dosahují značných rozměrů (do 18 m - krakatice). Nejvíce rozšířeni byli v prvohorách a druhohorách (belemniti, amoniti). Jen 600 recentních druhů, více než 90 % známých druhů je fosilních.

Charakteristika:

  • přizpůsobení dravému způsobu života:

    • velmi vyvinutá nervová a smyslová soustava (komorové oko)

    • schopnost učit se

    • schránka redukovaná (zachována jen u starobylých skupin, např. loděnky) nebo chybí → umožněn rychlejší pohyb (lov kořisti)

  • pokožka obsahuje pigmentové buňky (chromatofory)- barvoměna:

    • ochrana (splyne s podkladem)

    • komunikace - vyjadřují své pocity, připravenost k páření atp.

  • pohyb:

    • pomocí chapadel nebo ploutevního lemu

    • reaktivní pohyb vzad (až 35 km/h) - rychlý únik (nasátím vody do plášťové dutiny a pak rychlým vypuzením vody nálevkou)

Stavba těla:

Části těla:

  • zřetelná hlava

  • noha se přeměňuje v:

    • chapadla = ramena
      • na hlavě kolem ústního otvoru, počet 8 -10
      • mají přísavné terčíky - lepší přichycení kořisti
    • nálevku (sifon)
      • uzavírá plášťovou dutinu
      • únikový pohyb vzad
  • schránka redukovaná

Cévní soustava:

  • je téměř uzavřená

  • srdce s jednou komorou a dvěma (sépie, chobotnice) nebo čtyřmi (loděnka) předsíněmi

Dýchací soustava:

  • žábry uložené v plášťové dutině

Nervová soustava:

  • je velmi vyvinutá
  • velká nervová zauzlina uložena v chrupavčité schránce („primitivní mozek“)

Smyslové orgány:

  • výrazně vyvinuté

  • dokonalé komorové oko: stavbou i funkcí je podobné oku obratlovců

Trávicí soustava:

  • ústa se zobanovitými čelistmi

  • radula a párové slinné žlázy (někdy obsahují jed)

  • do plášťové dutiny (v blízkosti konečníku) ústí vývody inkoustové žlázy:

    • tvoří černou tekutinu

    • usnadňuje únikový manévr

obrazek

Obr. 1: Stavba těla dvoužábrého hlavonožce

Rozmnožování:

  • gonochoristi

  • zřetelný pohlavní dimorfismus - samečkové bývají menší

  • vývoj přímý (bez larválního stadia)

  • oplození vnitřní:

    • samci mají tzv. hektokotylové rameno přenáší shluky spermií (spermatofory) do pohlavního otvoru samice
      • u některých druhů je odpadavé a volně pohyblivé (např. argonaut)
  • péče o potomstvo (kladou vejce na stropy jeskyní a hlídají je)

Systém:

  • podtřída: čtyřžábří

  • podtřída: dvoužábří

Podtřída: Čtyřžábří

  • mají schránku a 90 i více chapadel

  • 2 páry žáber, metanefridií

  • 4 předsíně v srdci

Zástupci:

  • loděnka hlubinná

    • starobylý druh - živoucí zkamenělina

    • spirálně vinutá ulita - komůrková (průměr 25 cm)

  • amoniti:

    • vůdčí zkamenělina druhohor

    • fosilní (na konci křídy vyhynuli)

Podtřída: Dvoužábří

  • 1 pár žáber, metanefridií

  • 2 předsíně v srdci

  • ulita buď redukovaná na vnitřní vápenatou destičku, nebo chybí

  • mají nejvýše 10 ramen s přísavkami

Zástupci:

Mají deset ramen (jeden pár - delší). Schránka je redukovaná a zarostlá v těle, vytváří tzv. sépiovou kost (zdroj vápníku při chovu exotického ptactva). Okraj pláště tvoří plovací lem.

  • sépie obecná - zbytek schránky = sépiová kost, její „inkoust“ se používal v malířství

  • oliheň obecná - žije v hejnech a loví ryby

  • krakatice obrovská

    • vyskytuje se ve velkých hloubkách

    • největší bezobratlý živočich - délka do 18 m

    • je potravou vorvaňů

Mají osm ramen a vakovité tělo bez schránky a bez lemu.

  • chobotnice pobřežní - velké čelisti, mění barvu

chobotnice pobřežní

Obr. 5: Chobotnice pobřežní

  • argonaut pelagický

    • pluje u hladiny

    • samice je 20 cm velká

    • samec jen 1,5 cm - dokáže odpoutat hektokotylové rameno

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6. 

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr. 1: Stavba těla dvoužábrého hlavonožce. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/5_teu.gif 

Obr. 2: Komorové oko. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http: http://www.jandur.cz/optics/kom/km4.png

Obr. 3: Loděnka hlubinná. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://g.denik.cz/46/66/lodenka-hlubinna-zoo-plzen-121219_galerie-980.jpg

Obr. 4: Sépiová kost. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http: http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200208%20mekkysi/Obr.020846a.sepiova%20kost.OS_zmensenina.jpg

Obr. 5: Chobotnice pobřežní. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200208%20mekkysi/Obr.020849a.chobotnice%20pobrezn.LJ.jpg

Doplňující učivo

Srovnání komorového oka obratlovců a hlavonožců.

http://www.jandur.cz/optics/kom/km4.png

Obr. 2: Komorové oko

Doplňující učivo

Loděnka hlubinná

Jedná se o starobylý druh, který se objevuje už na konci kambria před 500 milióny let (v prvohorách). Loděnka je pokládána za živoucí zkamenělinu. Má spirálně vinutou ulita o průměr asi 25 cm. Žije ve velkých hloubkách (500 - 700m) v Tichém oceánu. Živí se rybami a korýši.

Obr. 4: Loděnka hlubinná

Doplňující učivo

sépiová kost - pozůstatek schránky sépie. Využívá se jako zdroj vápníku při chovu exotického ptactva.

http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200208%20mekkysi/Obr.020846a.sepiova%20kost.OS_zmensenina.jpg

Obr. 4: Sépiová kost

Kontrolní otázka

K čemu slouží hlavonožcům inkoust?

Otestuj se

Rozhodni, co platí:

Hektokotylové chapadlo je pomocný obranný / kopulační orgán.

Hlavonožci dýchají plicními vaky / žábrami.

Svalnatá noha hlavonožců je přeměněna v nálevku / zvon.

Inkoustová žláza hlavonožců slouží ke komunikac i / obraně.