Struktura

Klepítkatci

Podkmen: KLEPÍTKATCI (Chelicerata)

Většinou suchozemští živočichové. Tělo bývá členěno na hlavohruď (cephalothorax) a zadeček (abdomen). Hlavohruď nese končetiny, zadeček je bez končetin. Nemají tykadla. Tělo je kryto silnou kutikulou, která je během vývoje svlékána. Jméno skupiny je odvozeno od názvu prvního páru končetin, klepítek (chelicer).

Stavba těla:

  • hlavohruď + zadeček

  • hlavohruď (cephalothorax) nese šest párů končetin:

    • 1. pár: klepítka (chelicery)
      • příjem potravy
      • někdy do nich ústí jedová žláza
    • 2. pár: makadla (pedipalpy)
      • hmat a příjem potravy
    • 3. až 6. pár: 4 páry kráčivých končetin
  • zadeček (abdomen): většinou bez končetin

Systém:

Třída: HROTNATCI

  • starobylá skupin (za stovky milionů let se příliš nezměnila = živoucí fosilie), žili v prvohorách s trilobity

  • vymírající klepítkatci - pouze 5 žijících (recentních) druhů

  • jsou draví a žijí na dně mělkých moří

  • nepřímý vývoj - larvy připomínají trilobity

Stavba těla:

  • hlavohruď kryta širokým plochým štítem

  • zadeček vybíhá v dlouhý hrot (telson) - slouží k obraně a pohybu

  • lupenité končetiny opatřené žábrami

Zástupci:

  • kyjonožci

    • asi 200 druhů - vyhynulí (=fosilní), rozšířeni v prvohorách

    • žili v mořích, velikost až  2,5 metru

  • ostrorep americký

    • JV pobřeží Severní Ameriky

    • živoucí zkamenělina“, velikost 60 cm

Třída: PAVOUKOVCI

Patří k nejstarším suchozemským živočichům. Někteří druhotně přešli do vody. Všichni dýchají vzdušný kyslík buď plicními vaky, nebo vzdušnicemi.

Vývoj mají přímý, u některých skupin probíhá vývoj přes larvu (roztoči).

Pavoukovci představují na druhy nejpočetnější skupinu klepítkatců.

Stavba těla:

Části těla:

hlavohruď + zadeček

  • hlavohruď:

      1. pár klepítka (chelicery) - příjem potravy
    •       2. pár makadla (pedipalapy) - hmat a příjem potravy
    •       3. až 6. pár - 4 páry kráčivých končetin
  • zadeček vždy bez končetin

Trávicí soustava:

  • mimotělní trávení: ústní otvor úzký (kořist rozložena trávícími enzymy) svalnatý hltan a žaludek (nasává potravu) střevo (výběžky do končetin)

Dýchací soustava:

  • dýchají vzdušný kyslík

    • plicní vaky

    • vzdušnice

Cévní soustava:

  • otevřená, trubicovité srdce s nasávacími otvůrky (ostie), těmi nasávána krvomíza do srdce

Vylučovací soustava:

  • metanefridie – modifikované: kyčelní (koxální) žlázy ústící při bázi končetin

  • malpighické trubice - tenké trubičky, které ústí do střeva

Nervová soustava:

  • uzlinová (gangliová) - velká podhltanová uzlina

Smyslové orgány:

  • mechanoreceptory (brvy na povrchu těla)

  • oči jednoduché (počet 6 - 8)

Rozmnožování:

  • gonochoristé, oplození vnitřní

  • vývoj přímý (např. pavouci) i nepřímý (roztoči)

  • častá péče o potomstvo

Systém:

Řád: ŠTÍŘI

  • nejstarší skupina pavoukovců (na souš pronikli v siluru), je známo přes 1500 druhů, jsou dlouhověcí (až 25 let)

  • žijí v suchých oblastech subtropů a tropů

  • noční dravci - loví hmyz bodnutím hrotu umístěného na konci zadečku, kde vyúsťuje jedová žláza, nebo klepítky

Charakteristika:

  • hlavohruď

    • klepítka – malá

    • makadlamohutná, ukončena klepety

    • 4 páry kráčivých končetin

  • zadeček tvořen 2 částmi:

    • širší (preabdomen)

    • užší (postabdomen) - na konci hrot s jedovou žlázou

  • dýchání - plicní vaky

obrazek

Obr.1: Stavba těla - štír

Rozmnožování:

  • gonochoristé

  • zásnubní tance: samec uchopuje samice klepety a smýká s ní a současně předává samici shluk spermií (spermatofor)

  • vejcoživorodost (ovoviviparie) - oplozená vajíčka se vyvíjejí v těle samičky, rodí živá mláďata

  • péče o potomstvo: samice nosí mláďata na hřbetě zadečku

Zástupci:

  • štír středomořský – největší evropský druh, žlutohnědý

  • veleštír obrovský – v podzemních chodbách, nejedovatý pro člověka, 18 cm; Afrika

  • štír kýlnatý – asi 4 cm, v jižní Evropě (Středomoří), k nám dovlečen lodní dopravou, žije pod kameny

  • štír tlustorepý – v Africe (Sahara), nejjedovatější, max. 13 cm

Řád: ŠTÍRCI

  • drobní (několik mm) pavoukovci podobní štírům - nemají hrot na zadečku, jedové žlázy jsou v klepetech makadel

  • výskyt: pod kameny, kůrou, v domácnosti

Zástupci:

  • štírek obecný

  • štírek knihový (ve starých knihách loví pisivky a roztoče)

Řád: PAVOUCI

  • většinou draví suchozemští členovci

  • rozšíření po celém světě, v ČR je známo téměř 900 druhů, ve světě téměř 40 000

  • draví, loví jiný hmyz (často škodlivý), různé způsoby lovu (pavučina, skok, běh, ze zálohy)

  • všichni pavouci jsou jedovatí, u některých druhů (včetně mnoha sklípkanů) není pokousání pro člověka nebezpečné,  ale i mezi sklípkany jsou druhy, které jsou jedovaté silně (různé složky jedu – od neurotoxinu, přes proteolytické složky…)

  • arachnologie = věda, která zkoumá pavouky

  • arachnofobie = strach z pavouků

Charakteristika:

  • hlavohruď a zadeček spojeny stopkou

  • hlavohruď:

    • 8 jednoduchých oček

    • klepítka - drápkovitá, dutá, ústí zde jedová žláza

    • makadla - hmat, u samců jsou větší, slouží k rozmnožování

    • 4 páry kráčivých končetin - na chodidle hřebínek (spřádají vlákna do jednoho svazku, lepší pohyb po pavučině)

    • funkce končetin: pohyb (skákání, běhání), snování pavučin, přidržení partnera při kopulaci

  • zadeček:

    • dýchací průduchy (stigmata) - otvůrky ústící do plicních vaků

    • řitní (anální) a pohlavní otvor

    • snovací bradavky

      • ústí snovací žlázy → produkují tekutinu tuhnoucí na vzduchu → vzniká pavučinové vlákno

      • pavučinové vlákno: lov, omotání kořisti, schránka na vajíčka (kokon), úkryt - hnízdo, pasivní pohyb

      • tkaní pavučiny je děj instinktivní a druhově typický

  • mimotělní trávení

  • dýchání - plicní vaky

obrazek

Obr. 2: Stavba těla - pavouk

Rozmnožování:

  • gonochoristé

  • pohlavní dimorfismus – samička větší (zadeček), samci větší makadla (přenos spermií)

  • častý manželský kanibalismus

    • tj. po páření, ale někdy i během zásnubního tance samice sežere samce

    • samice tak získá dostatek živin pro vývin vajíček

  • vývin přímý, vajíčka v kokonu (zámotek)

  • častá je péče o vajíčka nebo i o potomstvo (nosí na těle)

Zástupci:

  • křižák obecný - svislé a řídké sítě, výrazná kresba na zadečku

 

obrazek

Obr. 3: Křižák obecný

  • pokoutník domácí - husté pavučiny s tunýlkem v rozích místností

Obr. 4: Pokoutník domácí

  • běžník květomilný - rychle běhá, na kořist číhá v květech, netvoří sítě, mláďata se nechávají koncem léta unášet na vláknech, tzv.: „babí léto“

  • vodouch stříbřitý - žije i loví pod vodou, na zadečku vzduchová bublina (zásoba)

  • skákavka pruhovaná - loví skokem, pestře zbarvená, výborný zrak

  • sklípkani – největší pavouci (až 20cm), žijí v děrách v zemi v tropech a subtropech, bolestivé kousnutí, loví hmyz, ptáčata, ještěrky

  • snovačka jedovatáčerná vdova", nejjedovatější pavouk

  • slíďáci - největší středoevropští pavouci, loví v běhu, samičky nosí kokon pod zadečkem

    • např. slíďák tarentský - jihoevropský druh, od něj je odvozen název tarantule, který angličtina nesprávně používá pro sklípkany

Řád: SEKÁČI

  • podobají se pavoukům

  • dravci (hmyz, roztoči), netvoří pavučiny

  • malé tělo a dlouhé kráčivé nohy (3 – 5x delší než tělo)

  • dlouhá makadla jsou podobná nohám

  • zadeček nasedá široce na hlavohruď (bez stopky) - zdánlivě jeden celek

  • autotomie:

    • schopnost v nebezpečí odvrhnout končetinu

    • sekavé pohyby k odvedení pozornosti predátora od unikajícího sekáče

Zástupci:

  • sekáč domácí

  • sekáč rohatý

obrazek

Obr. 5: Sekáč

Řád: ROZTOČI

  • druhově nejpočetnější skupina klepítkatců

  • přes 50 000 popsaných druhů (možná i víc než 1 milion nepopsaných)

  • rozšíření je kosmopolitní (po celém světě)

  • žijí v půdě, ve sladké vodě (vodule), ve vzduchu, ale i hlubinách moří

  • volně žijící roztoči se živí rostlinnou potravou, detritem nebo jsou dravci

  • mnozí jsou ektoparazité rostlin i živočichů (včetně člověka)

Charakteristika:

  • jsou to drobní až mikroskopičtí členovci (80 μm - 1 mm)

  • hlavohruď a zadeček srůstají v jeden celek

  • dýchají vzdušnicemi nebo celým povrchem těla

  • ústní ústrojí - bodavě sací (chobotek) nebo kousací

  • forézie = způsob přemísťování roztoče na ochlupeném pohyblivém hmyzu

  • vývoj je nepřímý - z vajíčka se líhne šestinohá larva, po prvním svlékání se mění v osminohou nymfu

obrazek

Obr. 6: Klíště obecné

Zástupci:

  • klíště obecné

    • samičky sají krev - chobotek (hypostom) se zpětnými háčky

    • do rány vylučují ixodinbrání srážení krve

    • přenáší encefalitidu (virová) a boreliózu (bakteriální)

    • larvy sají na drobných savcích

  • čmelík kuří - cizopasník slepic, obrana - popelení drůbeže

  • sametka zarděnková - ochlupené, červené tělo

  • zákožka svrabová

    • samička vrtá chodbičky v lidské kůži – naklade vajíčka – svědění

    • onemocnění = svrab, při špatné hygieně

  • trudník lidský - v kožních mazových žlázách, trudovina (akné)

  • kleštík včelí - způsobuje nebezpečnou varroázu včel

  • svilušky a vlnovníci - parazitují na rostlinách, sají šťávu

Význam:

  • skladištní škůdci potravin, škůdci v zemědělství (např. svilušky)

  • významní parazité člověka, zvířat i rostlin

  • zdroj alergenů v bytech - roztoči čeledi Pyroglyphidae

  • v přírodě významní rozkladači

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6. 

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

 

Obr.1: Stavba těla štíra.[online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/13_102.jpg

Obr. 2: Stavba těla pavouka.[online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/7_aran.gif

Obr. 3: Křižák obecný [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_bezobratli/foto08/foto_004.jpg

Obr. 4: Pokoutník domácí. Autor Lakomá Šárka

Obr. 5: Sekáč. Autor Lakomá Šárka

Obr. 6: Klíště obecné. Autor Trnka Filip.[online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.naturabohemica.cz/images/ixodes_ricinus2_1228.jpg

Obr. 7: Ostrorep americký - odběr krve [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://procproto.cz/wp-content/uploads/ostrorep-americky.jpg

Obr. 8: Klíště obecné - samec a samice. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://abecedazahrady.dama.cz/getthumbnail.aspx?id_file=545815316&q=100&height=320&width=640&cxrop=1

Obr.9: Stepník moravský. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://i.vimeocdn.com/video/479832926_640.jpg

Víte, že ...

Ostrorep americký - živočich s modrou krví

Je druh hrotnatce, který žije v mělkých vodách moří (Severní Amerika). Jeho krev je skutečně modrá, protože neobsahuje železo, nýbrž měď. Jde o živou fosilii, spolu s ostatními ostrorepy je považován za možného nejbližšího žijícího příbuzného trilobitů. Krev tohoto hrotnatce se užívá v medicíně – oxid měďnatý, který obsahuje, funguje jako činidlo při testování čistoty léků.

http://procproto.cz/wp-content/uploads/ostrorep-americky.jpg

Obr. 7: Ostrorep americký - odběr krve

http://procproto.cz/priroda-2/prirodni-unikat-zivocich-s-modrou-krvi/

Víte, že ...

Pavoučí vlákno má neuvěřitelné fyzikální i chemické  vlastnosti, kterým se zatím žádné uměle vytvořené vlákno příliš nepřiblížilo.Je velice pružné a pevné. Přestože je tak neuvěřitelně tenké (průměr pavoučího vlákna je průměrně 0,15 µm, což se rovná 0,00015 mm) má větší pevnost v tahu než ocel. Zatímco ocel se může pochlubit 8% pružností a nylon dokáže svou délku změnit o 20 %, vlákno křižáka (Araneus diadematus) lze roztáhnout až o 40 %, aniž by se přetrhlo. Pavučina je 3x pevnější než kevlar (materiál, z něhož se vyrábějí neprůstřelné vesty). Muselo by být desítky kilometrů dlouhé, aby se přetrhlo vlastní vahou, a přes mizivou tloušťku (dokáže třeba i zastavit letící včelu). Pavoučí vlákno, tlusté jako zahradní hadice, by uneslo na každém konci plně naložený obří Boeing a lanko ze stejného materiálu, tlusté jako tužka, by zastavilo Boeying 747 v plné rychlosti.

Zdroj: http://fyzmatik.pise.cz/73-pavouci-vlakno-jako-hitech-material.html

Doplňující učivo

Způsoby přemísťování živočichů:

forézie = způsob přemísťování roztoče na ochlupeném pohyblivém hmyzu

běžník květomilný - mláďata se nechávají koncem léta unášet na vláknech, tzv.: „babí léto“

 

 

Čti také

"V Česku objevili pavouka, jehož mláďata sežerou vlastní matku"

Stepník moravský patří mezi největší a nejjedovatější pavouky ve střední Evropě. Nový druh jedovatého pavouka objevil na jižní Moravě Milan Řezáč (2008). Jeho kousnutí může způsobit několikahodinovou horečku provázenou bolením hlavy.

Stepník moravský je pozoruhodný i svým způsobem života: první potravou mláďat se stává jejich vlastní matka.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/v-cesku-objevili-pavouka-jehoz-mladata-sezerou-vlastni-matku-pt6-/zahranicni.aspx?c=A090106_091800_vedatech_jw

http://i.vimeocdn.com/video/479832926_640.jpg

Obr. 9: Stepník moravský.

 

Doplňující učivo

Klíště obecné

Samičky sají krev pomocí tzv. chobotku (hypostom) se zpětnými háčky.

Současně do rány vylučují látku ixodin, bránící srážení krve. Klíště přenáší původce dvou závažných onemocnění:

encefalitidy (virová) a boreliózy (bakteriální).

http://abecedazahrady.dama.cz/getthumbnail.aspx?id_file=545815316&q=100&height=320&width=640&cxrop=1

Obr. 8: Klíště obecné - samec a samice (samička po nasátí značně zvětší svou velikost)

Otestuj se

  1. První pár končetin u pavouků jsou
    a) klepeta
    b) makadla
    c) klepítka
  2. Pavouci mají kráčivých nohou
    a) 8
    b) 6
    c) 4
  3. Pavouci mají na zadečku
    a) končetiny
    b) snovací bradavky
    c) pár makadel
  4. K čemu neslouží pavučina
    a) lov
    b) létání
    c) úklidu
  5. Pavouci dýchají
    a) vzdušnicemi
    b) plicním vakem
    c) celým povrchem těla
  6. „Babí léto“ jsou mláďata
    a) pokoutníka
    b) křižáka
    c) běžníka
  7. Autotomie = v nebezpečí odvrhnutí 
    a) končetiny
    b) hlavy
    c) klepítka
  8. Schopnost autotomie mají
    a) roztoči
    b) štíři
    c) sekáči
  9. Klíště nepřenáší
    a) boreliózu
    b) tuberkulózu
    c) zánět mozku
  10. Svědivé onemocnění svrab způsobuje roztoč
    a) svrabovka zákožková
    b) zákožka svrabová
    c) zákožník svrabový
  11. Hrot s jedovou žlázou na konci zadečku mají
    a) štíři
    b) sekáči
    c) roztoči
  12. Pavouk žijící ve vodě

a) vodouch

b) vodomil

c) vodule

 

Logolink