Struktura

Korýši

Podkmen: KORÝŠI (Crustacea)

Korýši jsou druhově velmi početnou a rozmanitou skupinou. Převážně mořští nebo sladkovodní členovci, jen málo druhů je suchozemských (vlhké prostředí). Rozšíření je kosmopolitní (po celém světě). Končetiny jsou často rozeklané (dvouvětevné), je jich velký počet a jsou různě modifikované. Zahrnuje asi 52 000 druhů.

Charakteristika:

  • povrch těla: kutikula z chitinu je prostoupena CaCO3 - krunýř

  • tělo kryto štítem (karapax) nebo dvouchlopňovou skořápkou (např. hrotnatka)

  • vnější kostra - zabraňuje plynulému růstu → svléká se

  • tělo: hlavohruď + zadeček

  • mají 2 páry tykadel

  • různý počet tělních článků ( 10 - 70, především u primitivních skupin)

  • každý tělní článek nese jeden pár končetin:

    • končetiny různě pozměněné (různá funkce)

    • dvouvětevné rozeklané (1větev- žábry)

Stavba těla:

Části těla:

  • hlava (cephalon):

    • 2 páry tykadel, funkce: smyslová, pohybová

    • 1 pár kusadel (mandibuly)

    • 2 páry čelistí (maxily)

      • funkce: příjem a rozmělňování potravy

  • hruď (thorax):

    • tvoří ji různý počet článků (rakovci 8)

    • nese končetiny, které mají různý tvar a funkce:pohyb (většina korýšů), nesení žaberních lupínků (dýchání), přihánění a zpracování potravy (čelistní nožky)

  • zadeček (abdomen):

    • různý počet článků s končetinami (např. rak) nebo bez nich

    • zadečkové končetiny - funkce: např.pohybová

    • poslední článek (telson) – je vždy bez končetin, liší se tvarem: ukončen vidličkou (furkou) u primitivnějších skupinnebo ploutvičkou (rakovci)

Dýchací soustava:

  • žábry na hrudních a zadečkových končetinách

  • celým povrchem těla (buchanky)

Cévní soustava:

  • otevřená, trubicovité srdce s nasávacími otvůrky (ostie), těmi nasávána krvomíza do srdce

Vylučovací soustava:

  • metanefridie – modifikované:

    • tykadlové (antenální) žlázy (rakovci) vyúsťují u tykadel

    • maxilární žlázy – vyúsťují u čelistí (ostatní)

Nervová soustava:

  • uzlinová (gangliová), velká nadhltanová uzlina

Smyslové orgány:

  • 2 typy očí:

    • složené oči - 1 pár, u dospělců

    • jednoduchá pohárkovitá očka = naupliové očko (nepárové) - typické pro larvy

  • mechanoreceptory a chemoreceptory (hlavně na tykadlech)

http://img9.rajce.idnes.cz/d0901/6/6663/6663972_242b3cf711ec03a7be3e09650a60e59e/images/36.Rak_ricni_-_stavba_tela.jpg

Obr. 1: Rak říční - stavba těla

Rozmnožování:

  • většinou gonochoristé

  • pohlavní rozmnožování

  • častá partenogeneze (viz perloočky)

  • vývin nepřímý (většina) - vajíčko - larva - dospělec

    • larva nauplius – nižší korýši
    • larva zoëa – vyšší korýši (rakovci, např. krab)
  • vývin přímý (raci)

Význam:

  • podstatná složka biomas (plankton)

  • součástí potravních řetězců

Systém:

Systematické třídění korýšů je velmi složité a zatím neustálené. Pro studijní účely uvádíme zjednodušené rozdělení na nižší a vyšší korýše. Moderně jsou dnes považováni za blízké příbuzné hmyzu.

nižší korýši - perloočky, buchanky, žábronožky, listonožky

vyšší korýši - rakovci (rak, krab, kreveta, garnát, langusta, blešivec)

nižší korýši

Patří sem především ty druhy, které tvoří potravu ryb (planktonní druhy klanonožců a perlooček), podílejí se na čistotě (přesněji průhlednosti) vody (perloočky) nebo parazitují (mnohé buchanky).

perloočky

  • planktonní korýši

  • výskyt – sladké vody severní polokoule, tzv. vodní vši

  • hrotnatka obecná - typický zástupce perlooček a nižších korýšů

    • tělo je průhledné, ze stran zploštělé, má hrotitý výběžek

    • tělo uloženo v dvouchlopňové schránce, zakončeno vidličkou (furka)
    • na hlavě nápadné 1 složené oko, 1. pár tykadel (antenuly) - malé, zakrnělé, 2. pár tykadel (antény) - mohutné, rozvětvené, pohyb
    • na hrudi 5 párů nožek s žaberními lupínky
    • rozmnožování: samička má plodovou komůrku na hřbetě (vývoj vajíček a zárodku), efipia = oplozená vajíčka v obalech, přežívají zimu
    • střídá se partenogeneze a pohlavní rozmnožování

Obr. 2: Hrotnatka

buchanky

  • mořští i sladkovodní, drobní (několik mm) korýši

  • vyskytují se celoročně (i pod ledem, na rozdíl od perlooček)

  • bez skořápky, bez žaber a srdce → dýchají celým povrchem těla

  • zadeček mají zakončený vidlicí (furka)

  • významná složka planktonu (hlavně moře) - potrava pro ryby

  • jsou mezihostitelem škulovce širokého a vlasovce medinského

Zástupci:

  • buchanka obecná - samička po stranách těla 2 hroznovité váčky s vajíčky, 1 oko (kyklops)

Obr. 3: Buchanka obecná

  • vznášivka obecná - samička má 1 váček s vajíčky

žábronožky

  • plavou hřbetem dolů
  • žábronožka sněžní - obývá periodické tůně, „zoologova sněženka“

  • žábronožka solná – snáší vysoké koncentrace solí ve vodě

listonožky

  • plochý hřbetní štít; dravci (potravou i pulci)
  • listonoh jarní - vyskytují se v periodicky vysýchajících tůňkách v jarním období, měří až 10 cm

 

vyšší korýši

Podtřída: Rakovci

  • evolučně nejvyspělejší korýši

  • převážně mořští, méně sladkovodní a suchozemští

Řád: Desetinožci

  • tělo kryté krunýřem

  • mají stálý počet tělních článků (21 článků: 6 hlava, 8 hruď, 7 zadeček)

  • hrudní nožky mohou být rozlišeny: 

    • čelistní nožky (uchopování a přidržování potravy)

    • 5 párů kráčivých končetin - slouží k pohybu

  • končetiny jsou vyvinuty také na zadečku

  • složené oči – dobře vidí, možnost vidění barevného (často na stopkách)

  • většinou nepřímý vývoj (kromě raků) - larva zoëa

  • 2 tělní typy:

    • rak - štíhlé, protáhlé tělo

    • krabširoké a krátké tělo, malý zadeček zasunut pod tělo

Zástupci:

ve sladké vodě žijící:

  • rak říční

    • žije v čistých, tekoucích a prokysličených vodách, noční živočich, vzácný, chráněný

    • rostlinná i živočišná potrava (vodní hmyz, obojživelníci, potěr, mršiny), čistí vodu

    • tělo je olivově zelené, asi 15 cm, velmi vysoká regenerační schopnost

    • tělo: hlavohruď a zadeček, zadeček je rovný, zakončen vějířovitým telsonem (únik vzad)

    • 5 párů = kráčivé nohy (desetinožci) - první pár – zakončen mohutnými klepety

    • krunýř (karapax) inkrustován Ca2+ solemi, krunýř omezuje raka v růstu → svlékání (řízeno hormonálně)

    • rakůvky = tělíska u žaludku (zásoba Ca solí pro zpevnění nového krunýře)

    • žábry uloženy v dutině pod krunýřem (po stranách těla)

    • vývoj přímý

  • rak kamenáč - horské potoky; drobný 8 cm, široká klepeta, nejvzácnější

  • rak bahenní - odolnější než rak říční (potoky a rybníky s bahnitým dnem), štíhlejší klepeta, není u nás původní - je introdukovaný (u nás vysazen) z JV Evropy

v moři žijící:

  • rak poustevníček - symbióza se sasankou (ochrana), nemají na zadečku krunýř (měkký), úkryt hledají v prázdné ulitě, (na ulitu si „usadí“ sasanku)

  • humr evropský - mohutný krunýř, nestejně silná klepeta

  • langusta obecná - nemá klepeta, dlouhá tykadla, chutné maso

  • krab pobřežní - nejrozšířenější evropský druh, pohyb do boku

  • krab říční - jediný krab žijící u nás, k nám zavlečen z východní Asie lodí, chlupatá klepeta, žije ve sladké vodě, rozmnožuje se v moři

  • velekrab japonský - červený, největší členovec, 60cm tělo, rozpětí nohou přes 3 m

  • krevety, garnáti – bez inkrustace, význam - konzumace

Řád: Stejnonožci

  • suchozemští (stínka, svinka), sladkovodní či mořští, končetiny stejného tvaru, chybí pevný štít

  • beruška vodní - naše sladkovodní, býložravá, 1 cm, dorzoventrálně zploštělá

  • stínka zední - suchozemská, zploštělé (dorzoventrálně) tmavošedé tělo, žije na vlhkých místech

  • svinka obecná - sušší stanoviště, silně vyklenuté tělo, svinka se při nebezpečí stáčí do kuličky

Řád: Různonožci

  • končetiny různého tvaru
  • blešivec obecný

    • tělo ze stran zploštělé (12-15 mm), bez krunýře

    • žije ve sladké tekoucí vodě (potrava pstruhů a lipanů)

    • na zadečku 3 páry plovacích a 3 páry skákacích končetin (plave bokem, skáče)

    • bioindikátory kvality vod – výskyt pouze ve vodách čistých

  • blešivec hřebenatý - střední úseky řek

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3f/Gammarus_roeselii.jpg

Obr: 7: Blešivec hřebenatý

 

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6. 

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

POSPÍŠIL, Tomáš. Výukový materiál zpracovaný v rámci Projektu "Zkvalitňování výuky chemie a biologie na GJO "  CZ.1.07/1.1.26/01.0034 . Zdroj: http://chemiebiologie.gjo.cz/PLbiologie/Bi54.pdf    

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr. 1: Rak říční - stavba těla [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://img9.rajce.idnes.cz/d0901/6/6663/6663972_242b3cf711ec03a7be3e09650a60e59e/images/36.Rak_ricni_-_stavba_tela.jpg

Obr. 2: Hrotnatka [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:https://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/Daphnia-X/daphnia-galeata/image_preview

Obr. 3: Buchanka obecná [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://leccos.com/pics/pic/buchanky-_buchanka_obecna.jpg

Obr. 4: Velekrab japonský. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Macrocheira_kaempferi.jpg/270px-Macrocheira_kaempferi.jpg

Obr. 5: Larva nauplius [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0CAcQjRw&url=http%3A%2F%2Fen.wikipedia.org%2Fwiki%2FCrustacean_larvae&ei=-bDSVLivBof5Usf9gbAN&psig=AFQjCNFpZGjQMFpH7OL0q8SVdU8xtioFFQ&ust=1423180372364805

Obr. 6: Larva zoëa [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://www.tamug.edu/schulze/Images/Critters/zoea.jpg

Obr: 7: Blešivec hřebenatý. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3f/Gammarus_roeselii.jpg

Obr. 8: Stínka zední. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://cloporte66.free.fr/01_PYRENEES%20ORIENTALES/Porcellio%20violaceus%20sp%20Llo/Porcellio%20violaceus%20(4).jpg

 

Doplňující učivo

partenogeneze

= rozmnožování samiček bez účasti samečků, vývoj z neoplozených (diploidních) vajíček, líhnou se pouze samičky, partenogeneze umožňuje rychlé pomnožení za příznivých podmínek (teplo, potrava), typické pro perloočky (hrotnatkay) nebo pakobylky.

Víte, že ...

Velekrab japonský

- je největší členovec, 60 cm tělo, rozpětí nohou přes 3 m, přes 20 kg, dožívá se až 100let, má červeně zbarvené tělo. Dříve se tento druh vyskytoval pouze u pobřeží Japonska. V dnešní době se však nachází i u pobřeží Skandinávie, kde nemá přirozeného nepřítele.

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Macrocheira_kaempferi.jpg/270px-Macrocheira_kaempferi.jpg

Obr. 4: Velekrab japonský

http://kobliha.cz/japonsky-velekrab/

Doplňující učivo

Vývin korýšů je většinou nepřímý:

  • larva nauplius – nižší korýši 

Obr. 5: Larva nauplius

  • larva zoëa - vyšší korýši (např. krab)

Obr. 6: Larva zoëa

Víte, že ...

Víte, že existují i suchozemští korýši. Hojným druhem je stínka zední. Vyhovuje jí vlhké a stinné prostřední.Jsou všežravé, pojídají převážně tlející rostliny a mrtvé živočichy. Jsou aktivní v noci, přes den se schovávají pod kameny, dřevem, kůrou, listím.

http://cloporte66.free.fr/01_PYRENEES%20ORIENTALES/Porcellio%20violaceus%20sp%20Llo/Porcellio%20violaceus%20(4).jpg

Obr. 8: Stínka zední

http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/svinky-a-stinky-na-zahrade-pomahaji-ve-sklepe-mohou-skodit/

Doplňující učivo

introdukovaný druh

= nepůvodní druh, který se dostal z areálu svého přirozeného výskytu do míst, kde dříve nežil.

Rak bahenní je odolnější než rak říční (potoky a rybníky s bahnitým dnem). Není u nás původní (byl vysazen). Pochází z JV Evropy.

 

Otestuj se

  1. Kolik párů kráčivých končetin má rak?
    a) 8
    b) 10
    c) 5
  2. Rak dýchá pomocí
    a) žaber
    b) plicních vaků
    c) celým povrchem těla
  3. Rakůvky slouží k uchování zásoby
    a) železa
    b) vápníku
    c) zinku
  4. Mohutná nestejně velká klepeta má
    a) humr
    b) langusta
    c) buchanka
  5. Zadeček zahnutý pod hlavohruď má
    a) humr
    b) langusta
    c) krab
  6. Raci mají vývoj
    a) přímý
    b) nepřímý
    c) pravidelný
  7. Raci vylučují pomocí žláz, které se nazývají
    a) klepetové
    b) zadečkové
    c) tykadlové
  8. Krunýř raků je kromě chitinu vyztužen také
    a) fosforečnanem vápenatým
    b) uhličitanem vápenatým
    c) síranem vápenatým
  9. Mezi planktonní korýše nepatří
    a) stínka
    b) buchanka
    c) hrotnatka
  10. Vnější kostra korýšů omezuje jejich
    a) pohyb
    b) růst
    c) příjem potravy
  11. Pomocí tykadel se pohybuje
    a) hrotnatka
    b) buchanka
    c) blešivec
Logolink