Struktura

Paryby

Nadtřída: ČELISTNATCI

Do této skupiny patří většina obratlovců. Mají složitou stavbu těla. Společným znakem je přítomnost čelistí, párových končetin a vnitřní kostry. Vytvořena je horní a dolní čelist, která vznikla vývojovou přeměnou párového žaberního oblouku.

rozdělení:

  • paryby

  • paprskoploutví

  • svaloploutví (= dvojdyšní + Actinistia + Rhipidistia)

  • čtyřnožci (=obojživelníci, plazi, ptáci, savci)

Třída: PARYBY (Chondrichthyes)

Charakteristika:

  • starobylá skupina (rozvoj v karbonu)

  • nejprimitivnější žijící čelistnatci

  • slepá vývojová větev

  • výskyt: většinou moře (hlavně teplá)

  • velikost: 50 cm – 18 metrů (žralok obrovský)

  • morfologické tělní typy:

    • žralok – torpédovitý - hydrodynamický tvar

    • rejnok - dorzoventrálně zploštělý

Stavba těla:

  • stavba těla: hlava + trup + končetiny (ploutve)

  • hlava vybíhá v rypec (rostrum), pod ním napříč uložen ústní otvor

  • párové ploutve: prsní, břišní

  • nepárové ploutve: hřbetní, ocasní, řitní

  • ocasní ploutev:

    • heterocerkní = nesouměrná

  • funkce: zdroj pohybu

Tělní pokryv:

  • kůže s plakoidními šupinami

    • stavbou odpovídají zubům – sklovina, zubovina (charakteristický drsný povrch žraloka)

Kostra:

  • chrupavčitá

  • struna hřbetní (chorda) je souvislá, zaškrcována těly obratlů

Trávicí soustava:

  • ústní otvor →

  • ústní dutina: mohutné čelisti s několika řadami zubů, opotřebované se nahrazují nově vzniklou řadou zubů (= tzv. polyfiodontní chrup) →

  • hltan (prolomený 5 páry žaberních štěrbin) → žaludek

  • střevo: vnitřní spirální řasa = tyflosolis (zvětšení plochy) → kloaka (vyúsťuje na povrch těla)

  • mohutná játra:

    • slouží i jako zásobárna tuku a hydrostatický orgán

    • žraloci nemají plynový měchýř typický pro ryby

  • potrava:

    • mnoho druhů se živí dravě
    • někteří potravu filtrují z vody (plankton)

Dýchací soustava:

  • žábry

    • žaberní štěrbiny jsou odděleny přepážkami a ústí přímo na povrch těla
    • žaberní lupínky přirůstají k žaberním přepážkám

    • 5 párů žaberních štěrbin (u některých 6 - 7)

Cévní soustava:

  • uzavřená

  • žilné (venózní) srdce (protéká jím pouze krev odkysličená)

  • jeden krevní oběh

Vylučovací soustava:

  • vylučují ledvinami (párové opistonefros)

  • vyúsťuje do kloaky

  • rektální žláza = vylučování přebytečných solí z těla

Nervová soustava:

  • mozek protáhlý

  • dobře vytvořený koncový mozek (hlavně čichové laloky) a mozeček

Smyslové orgány:

  • mechanoreceptory (hmat)

  • dominantní smysl je čich (reakce na pach krve)

  • proudový orgán (volně v kůži a na hlavě)

  • elektroreceptory = Lorenziniho ampule

    • jsou na hlavě, registrují elektrické podněty vznikající při pohybu kořisti

obrazek

Obr. 1. Žralok - Lorenziniho ampule

  • vnitřní ucho (rovnovážné ústrojí)

  • zrak (velké ploché oči, extrémně dalekozraké)

Rozmnožování:

  • gonochoristi

  • párové pohlavní žlázy (=gonády)

  • rozmnožování: pohlavní

  • oplození vnitřní

    • u samců vznikají přeměnou části břišních ploutví párové kopulační orgány, tzv. pterygopody
  • vývoj přímý (bez larvy)

  • někteří vejcorodí

    • velká vajíčka (až 30cm) bohatá na žloutek jsou uchycená na chaluhách
  • někteří živorodí (převážná většina)

    • zárodky vyživovány žloutkovou placentou a nebo u některých druhů i krevním oběhem matky

    • vývoj v těle matky může trvat i více než rok

    • skrytý kanibalismus = nejstarší jedinec v těle matky se živí dalšími zárodky

    • malý počet mláďat

Systém:

Podtřída: PŘÍČNOÚSTÍ

Řád: Žraloci

  • hlavová část přechází v rypec

  • velmi dobře přizpůsobeni pohybu ve vodě - torpédovitý tvar těla

  • po stranách hlavy většinou 5 žaberních štěrbin (nekryté skřelemi)

  • mnoho druhů žraloků (pelagických) musí být  neustále v pohybu, aby voda omývala žábry

Zástupci:

  • žralok obrovský (velrybí): 18 metrů, planktonofágní (živí se planktonem)

obrazek

Obr. 2: Žralok obrovský

  • žralok velký: planktonofágní (až 15 m)

  • žralok bílý (lidožravý): zaútočí i na člověka (7 m)

  • žralok šedý: dravý

  • máčka skvrnitá: žralok dlouhý asi 100 cm, při březích evropských moří, neškodná, vejcorodá

  • kladivouni: žraloci s typicky rozšířenou hlavou ve tvaru T, oči jsou na koncích, dravci

Řád: Rejnoci

  • jsou typičtí svým plochým tělem

  • obrys těla často kosočtverečný

  • ploutve:

    • prsní a břišní se přeměnily v ploutvovitý lem, který slouží k pohybu

    • hřbetní ploutve téměř zakrněly (malé)

    • ocasní ploutev je u některých druhů protažena v mečovitý výběžek – není zdroj pohybu

  • jsou přizpůsobeni k životu u dna ( potrava u dna -bentofágní druhy)

  • na spodní straně těla mají 5 žaberních štěrbin, ústa a čichové jamky

Zástupci:

  • rejnok ostnatý: evropská moře, dlouhý bičovitý ocas, tělo okolo 1m

  • piloun obecný: podobný žraloku, pilovitý násadec (horní čelist) se zuby = lov, obrana, ryje dno

  • manta atlantská: největší rejnok (rozpětí až max. 9 m, 2000 kg)

  • trnucha obecná: rejnok, u kořene ocasu má trn, který používá k obraně

  • parejnok elektrický:

    • elektrické orgány - svalovou činností vytváří statickou elektřinu (až 300 voltů) na omráčení kořisti či na obranu

    • velikost: max. 60 cm, oválný obrys těla

obrazek

Obr. 3: Parejnok elektrický

Podtřída: CHIMÉRY

  • hlubinné, bizardních tvarů, vývojově stará vymírající skupina, kůže téměř bez šupin

Zástupci:

  •   chiméra hlavatá (podivná):
    • v Atlantském oceánu, protáhlé tělo až 1,5 m, velká hlava a oči
    • velké prsní ploutve, ve hřbetní ploutvi jedový trn (nebezpečný i člověku)
    • 4 žaberní štěrbiny, zuby nejsou doplňovány – jako u žraloků

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

FELLNEROVÁ, Ivana. Výukový materiál zpracovaný v rámci Projektu „Aktivní začlenění SŠ pedagogů do tvorby a využití multimediálních výukových programů ve výuce biologie“ CZ.04.1.03/3.2.15.2/0270. Zdroj: http://atraktivnibiologie.upol.cz/

GAISLER, Jiří a Jan ZIMA. Zoologie obratlovců. Vyd. 2., přeprac. Praha: Academia, 2007, 692 s. ISBN 978-802-0014-849.   

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.  

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr.1: Žralok - Lorenziniho ampule. [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/80/Zraloci_Lorenziniho_ampule.jpg

Obr. 2: Žralok obrovský. [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné z http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/18/Rhincodon_typus.jpg

Obr.3: Parejnok elektrický. [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné z http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_obratlovci/foto01/foto_003.jpg

Obr. 4: Ocasní ploutev paryb (heterocerkní). Autor neznámý.

Obr. 5: Manta atlanská..„Giant pacific manta“. Licencováno pod CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons - [cit. 2014-11-30]. Dostupné z http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Giant_pacific_manta.jpg#mediaviewer/File:Giant_pacific_manta.jpg

 

Doplňující učivo

Rozdělením čelistnatých živočichů na základě absence nebo přítomnosti plodových obalů na:

bezblanní - Anamnia (paryby, ryby a obojživelníci)

blanatí  - Amniota (plazi, ptáci a savci).

Otestuj se

Poznej zástupce dle charakteristiky:

a) Největší žralok (až 18 m), živí se planktonem.

b) Až 4 m dlouhý žralok s charakteristicky rozšířenou hlavou. Žije často v hejnech a loví zejména ryby. Může ohrozit i člověka.

c) Rejnok s mohutným trnem, který je spojen s jedovou žlázou. Nemá hřbetní ploutev a žije v oblasti Středozemí.

d) Žijí ve velkých hloubkách, mají bizadrní tvary, kůže téměř bez šupin.

Doplňující učivo

                                                                                                   

Obr. 4: Ocasní ploutev paryb (heterocerkní).           

Víte, že ...

Manta atlantská je největší rejnok (rozpětí až max. 9 m, 2000 kg).

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/Giant_pacific_manta.jpg

Obr. 5: Manta atlanská.

Logolink