Chrupavčití, kostnatí

Třída: PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY

vybrané skupiny:

Podtřída: CHRUPAVČITÍ

  • starobylá skupina

  • mají znaky paryb:

    • spodní nozdry

    • chrupavčitá kostra

    • vespod hlavy příčně postavená ústa

    • nesouměrná (heterocerkní) ocasní ploutev

Řád: JESETEŘI

  • je známo 25 druhů

  • výskyt: moře a řeky severní polokoule

  • vývojově nejstarší žijící paprskoploutví

  • chorda po celý životchrupavčitá kostra

  • hlava jeseterů prodloužena v rypec (rostrum)

  • ústa bezzubá

  • živí se bezobratlými živočichy

  • tělo převážně lysé + 5 řad velkých kosočtverečných nepřekrývajících se šupin = ganoidní šupiny

  • vytírají se v pramenných oblastech řek (tam migrují tisíce kilometrů)

  • jikry se nasolují a požívají jako kaviár

Zástupci:

  • jeseter velký - v moři, migrace do řek - tření

  • jeseter malý – jen ve sladkých vodách, i u nás na dolním toku Moravy, 50cm

obrazek

Obr. 2: Jeseter malý

  • vyza velká (Huso huso)

    • největší sladkovodní ryba (až 9 m)

    • živí se dravě; váha 1 000 kg; dožívá se kolem 100 let

    • v Kaspickém a Černém moři a jejich přítocích

    • je lovena pro nejcennější pravý kaviár, proto i její značný úbytek, je přísně chráněná

Podtřída: KOSTNATÍ

  • 99% recentních druhů ryb

  • kostra kostěná, chorda zatlačená obratli

  • šupiny cykloidní nebo ktenoidní

  • plynový měchýř

Řád: BEZOSTNÍ

  • paprsky v ploutvích pouze měkké (=rozvětvené)

  • primitivní skupina kostnatých ryb (plynový měchýř propojen s jícnem)

  • šupiny cykloidní

  • mořské ryby, žijí v hejnech, živí se planktonem

  • hospodářsky významné

Zástupci:

  • sleď obecný - zavináči, slanečci, 20 - 30 cm

  • sardinka, sardel ančovička, šprot

Řád: LOSOSI

  • znak: tuková ploutvička bez paprsků – mezi hřbetní a ocasní ploutví

  • sladkovodní i mořské ryby (migrují ke tření do horních toků sladkých vod )

Zástupci:

  • pstruh obecný

    • žije v chladných, čistých prokysličených tocích, horských a podhorských, po celé Evropě

obrazek

Obr. 3: Pstruh obecný

  • pstruh americký duhový

    • nepůvodní druh, dovezen 1888, severoamerická lososovitá ryba
  • hlavatka podunajská

    • stálý obyvatel horských vod v dunajském systému
  • lipan podhorní

    • vysoká hřbetní ploutev

    • ryba s malými, do řad uspořádanými šupinami

  • losos obecný

    • dravá (živí se rybami), 150 cm, 40 kg

    • velká ryba vytírající se v řekách, ale podstatnou část života trávící v moři

Řád: ŠTIKY

  • štika obecná

    • naše nejznámější dravá ryba

    • loví v rybnících plevelné ryby

    • pomalu tekoucí nebo stojaté vody

    • tělo válcovité, protáhlé, široká ozubená tlama

Řád: MÁLOOSTNÍ

  • většinou sladkovodní

  • málo tvrdých (nerozvětvených - tzv. ostnů) paprsků v ploutvích

  • šupiny cykloidní

  • požerákové zuby vzadu na žaberních obloucích – slouží k mechanickému zpracování potravy

  • Weberův orgán

    • řada drobných kůstek (přeměněné první obratle), spojení mezi vnitřním uchem a plynovým měchýřem

    • přenášejí zvukové vlny - napomáhá vnímání zvuku

  • naše druhově nejpočetnější skupina ryb

Zástupci:

  • kapr obecný

    • hospodářsky nejdůležitější ryba Evropy

    • české rybníkářství - zakladatel Jakub Krčín z Jelčan v 16.století

  • karas obecný – na rozdíl od kapra nemá u úst vousky

  • plotice obecná (bělice) – nejhojnější evropská ryba všech typů vod, červené ploutve

  • cejn velký

    • ryba dolních toků řek a stojatých vod

    • nápadně vysoké ze stran zploštělé tělo

    • dlouhá řitní ploutev

  • jelec tloušť – má dlouhé, proudnicové tělo, v tekoucích vodách

  • střevle potoční – velmi drobná rybka, pestře zbarvená, zdržuje se v pstruhovém pásmu

  • bolen dravý – jediná naše dravá kaprovitá ryba (drobné ryby)

  • lín obecný

    • zelené zbarvení boků, velmi drobné šupiny

    • zaoblené ploutve

    • žije u dna

    • živí se měkkýši, na kyslík nenáročná

  • parma obecná

    • protáhlé, olivově zelené tělo, střední toky řek, 4 hmatové vousy
  • hořavka duhová

    • ♀ má kladélko, jímž klade jikry do plášťové dutiny škeble rybničné - tam probíhá jejich vývoj (péče o potomstvo)

Řád: SUMCI

  • sumec velký

    • naše největší dravá ryba dosahující i přes 3 m délky

    • holou kůži bez šupin a dlouhé vousy

    • jedna drobná hřbetní ploutev, dlouhá řitní ploutev

obrazek

Obr. 4: Sumec velký

Řád: HOLOBŘIŠÍ

  • úhoř říční

    • dravá ryba s hadovitým tělem

    • kůže bez viditelných šupin

    • hřbetní, ocasní a řitní ploutev tvoří celistvý lem, chybí břišní ploutve

    • třou se v oblasti Sargasového moře

    • z jiker se vylíhnou larvy úhořů = monté

Řád: HRDLOPLOUTVÍ

  • posunutí břišních ploutví dopředu před prsní ploutve

  • na spodním rtu mají nepárový vous

Zástupci:

  • treska obecná

    • až 1,5m, dravá mořská ryba -loví ryby

    • žije ve velkých hejnech

    • velmi plodné samičky - několik miliónů jiker

    • filé z tresky, velký hospodářský význam

Řád: OSTNOPLOUTVÍ

  • naše druhá nejpočetnější skupina (po kaprovitých)

  • ktenoidní šupiny

  • ploutvích větší počet tvrdých paprsků (= ostnů, viz název řádu)

  • mají dvě hřbetní ploutve

  • draví

  • osídlují mírně tekoucí a stojaté vody

Zástupci:

  • okoun říční

    • běžná menší dravá ryba

    • výrazné tmavé svislé pruhy na bocích

    • většina našich vod (řeky i rybníky)

    • dvě výrazné hřbetní ploutve

  • candát obecný - dravá, statná a dlouhá ryba (1m)

  • makrela, tuňák

    • mořské ryby, hospodářsky významné

    • tažné druhy, dobří plavci

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

GAISLER, Jiří a Jan ZIMA. Zoologie obratlovců. Vyd. 2., přeprac. Praha: Academia, 2007, 692 s. ISBN 978-802-0014-849.   

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.  

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Http://cs.wikipedia.org/wiki/Jakub_Krčín [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jakub_Krčín

Obrázky:

Obr.1: Pomník Jakuba Krčína z Jelčan na hrázi rybníka Svět u Třeboně. In: [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:JakubKrčín.jpg

Obr. 2: Jeseter malý.[online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_obratlovci/html01/foto_009.html

Obr. 3: Pstruh obecný [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_obratlovci/html01/foto_012.html

Obr. 4: Sumec velký. [online]. [cit. 2015-01-24].  Dostupné z: http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_obratlovci/foto01/foto_031.jpg

Obr. 5: Plotice obecná. [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200304%20paprskoploutv%C3%AD/Obr.%20030417.plotice%20obecna2.OS_zmensenina.JPG

Historie

Obr. 1: Pomník Jakuba Krčína z Jelčan na hrázi rybníka Svět u Třeboně.

Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (1535 - 1604) byl jeden z nejznámějších českých rybníkářů. Mnoho rybníků na Třeboňsku zbudoval či rozšířil. Roku 1571 založil rybník Nevděk (dnešní Svět), kvůli kterému nechal zbourat část Třeboně. Od roku 1584 šest let budoval největší rybník Rožmberk.

Víte, že ...

Plotice obecná (bělice) je nejhojnější evropská ryba všech typů vod. Znakem jsou červené ploutve a načervenalé oko.

http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200304%20paprskoploutv%C3%AD/Obr.%20030417.plotice%20obecna2.OS_zmensenina.JPG

Obr. 5: Plotice obecná

Doplňovačka

Osmisměrka - ryby

Odkaz

Fotogalerii ryb naleznete např. zde:

http://www.naturfoto.cz/ryby.html