Struktura

Zásady pro vypracování výrobních postupů

Zásady pro vypracování výrobních postupů

Vypracování výrobních postupů je velmi různorodé a ani výrobní postupy na stejnou součást nejsou v různých dílnách téhož závodu stejné. Je to proto, že na vypracování výrobních postupů má vliv řada činitelů. Práce technologa – postupáře - se může usnadnit organizačními prostředky a pomůckami i využitím dřívějších zkušeností. Sestavením určitých pravidel a pokynů, které se při tvorbě nových postupů používají jako vzory. I tyto jsou pro každý závod, podnik jiné a odpovídající konkrétním podmínkám. V dalším textu jsou uvedené obecné pokyny pro vypracování výrobního postupu.

  • Studium výrobních výkresů - při kterém je nutno si všímat tvarů součástí, rozměrů, tolerování, jakosti povrchu, údajů v popisovém poli, poznámek o tepelném zpracování, povrchové úpravě aj. Získá se tak představa o tom, co se musí při koncepci výrobního postupu dodržet, jak a v jakém sledu operací bude výroba probíhat.
  • Kontrola údajů definovaných konstruktérem - například materiálu z hlediska technologie, přičemž se kriticky posoudí použitý materiál, určí se technologické přídavky na obrábění a v některých případech se určí velikost polotovaru. Rozhodne se o přípravě materiálu ve skladu a v důležitých případech se předepíše i materiálová zkouška.
  • Určení výchozí základny - jedná se o plochu, od níž se musí při obrábění vycházet, nebo ke které mají být ostatní plochy kolmé, rovnoběžné, souosé apod.
  • Stanovení sledu operací - technolog určí, které práce se budou provádět a v jakém pořadí (hrubovací, na čisto a dokončovací). Podle potřeby se zařadí tepelné zpracování a povrchová úprava, určí se způsob upínání a měření a zařadí se i potřebné práce zámečnické. Zásadou musí být výroba součásti schopné montáže bez přizpůsobování a dodatečné úpravy, nesmí se zapomenout ani na zařazení kontrolních operací.
  • Popis jednotlivých operací - při tvorbě je důležité zohlednit podmínky dané výroby. Někdy se napíše jen označení prací, ale často je třeba bližšího vysvětlení, jak a v jakém pořadí a rozsahu má být práce provedena a jaké přídavky na obrábění ponechat. Popis musí být stručný, ale správný, srozumitelný, jednoznačný a úplný. U velkosériové a hromadné výroby se sestaví popis až do úseků, někdy i do úkonů. V popisu práce se používá sloves v neurčitém způsobu (infinitivu), které se dávají na první místo, a pak teprve předmět. Tím se dosáhne přesnosti a stručnosti ve vyjadřování (např. opilovat, vrtat, brousit, soustružit).
  • Stanovení pracovišť a výrobních strojů - technolog rozhodne, ve které dílně a na jakém stroji se stanovená operace bude provádět (uvede se číselné označení podle třídníku výrobních zařízení a prací).
  • Stanovení práce v kooperaci - určí se, které práce přesahují možnosti závodu a zajistí se výroba v jiných závodech.
  • Určení výrobních pomůcek - na dokonalé znalosti technologie výroby technolog rozhodne, s jakými pomůckami se budou operace provádět, zda běžnými nebo speciálními.
  • Sepsání výrobního postupu podle pravidel výrobního závodu.

Uvedené schéma se používá při tvorbě výrobního postupu na novou dosud nevyráběnou součást. Často se však používá výrobní postup z výroby podobné součásti nebo postup typový nebo skupinový. Dokonalé výrobní postupy jsou základem hospodárné a efektivní výroby.

Úkolem technologa-postupáře je navrhnout a prosadit výrobní postup pro nejhospodárnější výrobu. Při tvorbě výrobních postupů je třeba uvážit několik variant řešení výrobního procesu, provést komplexní ekonomické zhodnocení. Součást lze vyrobit různými technologiemi, nejvýhodnější varianta se pak realizuje. Hlavním kritériem při hodnocení výrobních postupů je zvyšování produktivity práce při neustálém snižování vlastních nákladů. Vlastní náklady jsou součtem materiálových, mzdových nákladů a výrobní režie.

  • Materiálové náklady jsou hodnoty materiálu, které se skutečně vyskytují na výrobku.
  • Mzdy jsou náklady, které byly vyplaceny výrobním dělníkům za vykonanou práci při výrobě výrobku.
  • Výrobní režie jsou nezbytné náklady, aby se vůbec výroba uskutečnila, přepočtené na jednotku mzdy. Počítá se s procentní přirážkou na mzdu.

Při snižování vlastních nákladů je třeba uvážit možnosti u každé položky.

Při tvorbě výrobních postupů je nutno vycházet z komplexního pohledu, při kterém se nesmí zapomínat na využívání nových poznatků v oblasti technologie, nástrojů a pomůcek ve výrobním procesu. Je třeba si opět uvědomit, že každý závod je jiný svou povahou technologie a organizace práce a má svůj vlastní systém pro vypracování výrobních postupů, proto každý výrobní postup musí odpovídat požadavkům určitého závodu. Rovněž písemná forma, grafická úroveň a úprava výrobních postupů je závislá na zvyklostech jednotlivých závodů.(1)

Zdroje

  1. Projekt: Profesní kvalifikace v systému modulárního dalšího vzdělávání, registrační číslo CZ.1.07/3.2.05/01.0006

Prezentace:

  • Zasady pro tvorbu technologickeho postupu – Projekt: Zkvalitnění podmínek pro vzdělávání, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0504,
  • Zpracovani technologického postupu pro vyrobu soucasti-Kohout – Projekt: EU - peníze středním školám pro Zlínský kraj, CZ.1.07./1.5.00/34.0727.

Kontrolní otázka

Tyto otázky jsou vhodné i pro žáky ZŠ

Jaké zásady dodržujeme při stanovení výrobního postupu?

Komentář

Souhrnné testy pro ověření znalostí naleznete v kapitole "Technologické výrobní postupy".

Logolink