Struktura

Omílání

Omílání

     Omíláním rozumíme úpravu a opracování povrchu součástí. Jedná se o vyhlazování povrchu před pokovením, odstraňování ostřin, zaoblování hran, odstraňování okují, leštění a zpevňování povrchu, popřípadě vyhlazení třecích ploch. Výsledek omílání můžeme zlepšit dodatečnou chemickou úpravou. Úběr materiálu je založen na principu tření a narážení omílacích prostředků o povrch obrobků.

 

     Rozlišujeme tyto způsoby omílání:

  • rotační omílání - používá se pro menší díly ve velkých sériích, kdy součásti i omílací prvky mají zpravidla tvar válce
  • vibrační omílání - součásti jsou omílány pomocí vibračního pohybu, výkon je vyšší než při rotačním omílání
  • odstředivé omílání - jedná se o hrubší omílání součástí, které jsou planetově uspořádány

 

     Při omílání používáme tyto omílací prostředky:

  • přírodní - mají nízkou životnost, jedná se například o drcenou žulu, odřezky kůže, dřevěné piliny
  • umělé - mohou obsahovat i další přídavné složky, řadíme sem karbid křemíku, oxid hlinitý, popřípadě kalené ocelové kuličky

 

     Při omílání je nutné použít  chemickou (aktivní) látku: chlorid sodný nebo nitrid sodný za účelem odmaštění povrchu součástí, zabránění koroze a odstranění (vyhlazení) ostrých hran.

 

     Strojní zařízení k omílání je tvořeno otáčivým nebo vibračním bubnem s pohonem, kdy buben je vyroben  z ocelového plechu a jeho vnitřní část je pokryta pryží nebo plastem. Bubny mohou být válcové, kuželové  a několikahranné.

 

     U omílání závisí jakost povrchu obrobku na celkovém čase omílání (2 až 6 hodin). Dále je drsnost povrchu úzce spojena se zvoleným omílacím prostředkem a chemickou látkou. Závisí zejména na druhu materiálu a tvaru součásti. Nedochází ke zlepšení přesnosti rozměrů a přesnosti tvaru.

 

     Dosahovaný parametr omíláním:

  • drsnosti povrchu Ra = 0,1 µm až 0,4 µm

          

     Obr. 1:  Omílací buben horizontální     

                                                                                                         

    Obr. 2:  Omílací buben vertikální

 

 

Zdroje

  • JANYŠ, Bohumil a Karel RAFTL. Soustružník: Technologie pro I. ročník. 1. vyd. Praha : SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1968.

  • KARAFIÁTOVÁ, Stanislava a Ivo LANGER. Nekonvenční technologie. 1. vyd. Havlíčkův Brod : FRAGMENT, 1998. ISBN 80-7200-296-1. 

  • NĚMEC, Dobroslav a kol. Strojírenská technologie 3: Strojní obrábění. 2., opr. vyd. Praha : SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1982.

  • ŘASA, Jaroslav a Vladimír GABRIEL. Strojírenská technologie 3 - 1. díl: Metody, stroje a nástroje pro obrábění. 1. vyd. Praha : Scientia, 2000. ISBN 80-7183-207-3

Obrázky:

  • Obr. 1, 2: Omílací buben horizontální a vertikální: Obrobna Resl s.r.o.. Volně dostupné na http://www.obrobna.cz/
 

Kontrolní otázka

Otázky pro ZŠ

  1. Co rozumíte omíláním součástí?
  2. Jaké rozlišujeme způsoby omílání?
  3. Jaké omílací prostředky používáme?

Otázky pro SŠ

  1. Napište chemickou značku chloridu sodného.
  2. Jak rozdělujeme plasty?
  3. Co rozumíte planetovým uspořádáním součástí při omílání?

Zapamatuj si

Nedochází ke zlepšení přesnosti rozměrů a přesnosti tvaru.

Logolink