Ptáci

Třída: PTÁCI (Aves)

Ptáci jsou po rybách druhově nejpočetnější třída obratlovců (asi 10 000 druhů). Ptáci jsou dokonale přizpůsobeni suchozemskému způsobu života. Osídlili všechny světadíly a různé typy prostředí. Tato skupina je vývojovým pokračováním plazů (Archosauria). Vznik ptáků je doložen z období jury před 140 miliony let (asi 80 milionů let po vzniku prvních savců). Vyvinuli se z druhohorních (teropodních) dinosaurů. Ptáci (společně s plazy a savci) tvoří skupinu tzv. blanatých - Amniota.

Charakteristika:

  • tělo ptáků je kryto peřím

  • aktivní let - přední končetina je přeměněna v křídlo, duté kosti

  • je vyvinuta úplná přepážka mezi pravou a levou polovinou srdce

  • plíce jsou malé - soustava vzdušných vaků

  • udržují si stálou tělesnou teplotu (homoiotermie)

  • nejvyšší intenzita metabolismu ze všech obratlovců

  • nejvyšší pohybová aktivita ze všech obratlovců

  • vejcorodost - snášejí vejce bohatá žloutkem s vápnitou skořápkou

  • pečují o mláďata

  • výskyt: celý svět (kosmopolitní), kromě vodních hlubin a podzemí

Stavba těla:

  • hlava + trup + končetiny

  • tvar těla: aerodynamický tvar

Tělní pokryv:

  • pokožka je suchá bez kožních žláz

  • výjimkou je kostrční mazová žláza - maštění peří (hlavně u vodních ptáků)

  • deriváty pokožky:

    • šupiny - kryjí nohy ptáků

    • drápy na prstech

    • peří

  • PEŘÍ:

  • vznik přestavbou plazí šupiny

  • neobsahuje: nervy, cévy

  • rozdělení peří:

    1. obrysové: letky (křídla), rýdovací (ocas), krycí (tělo, trup)

    • stavba pera (viz obr.1):

      • brk (dutý) + osten (plný) = stvol

      • prapor (jednotlivé paprsky spojené háčky tvoří souvislou plochu vyrůstající z ostnu)

  1. prachové: jemné, měkké, pod obrysovým peřím, tepelná izolace, opeření mláďat (chybí osten)

obrazek

Obr. 1. Stavba pera

  • peří obsahuje keratin – nesmáčivé
  • pernice (místo růstu peří), nažiny (bez peří)
  • pelichání (výměna peří 2x do roka)

Kostra:

  • zkostnatělá (osifikovaná), pevná

  • odlehčená, kosti duté (pneumatické), zasahují do nich plicní vaky

  • lebka:

    • je s prvním obratlem spojena jedním kloubním hrbolem (pohyblivost hlavy)

    • bezzubý zobák - čelisti kryté rohovinou (ramfotéka)

  • páteř:

    • členěna na krční, hrudní, bederní, křížovou, ocasní

    • krční obratle (u různých různý počet, až 25), pohyblivá část páteře

    • zadní hrudní, bederní + křížové + přední ocasní obratle srůstají v kost křížovou, tzv. synsacrum

  • hrudní koš:

    • hrudní obratle + žebra + hrudní kost

    • hrudní kost (sternum) - vybíhá z ní vysoký hřeben (upínají se zde létací svaly)

  • končetiny:

  • přední končetiny = křídla

    • jsou napojena pletencem horní končetiny (klíční kost, krkavčí kost, lopatka) na kostru

    • šavlovitá lopatka

    • krkavčí kost - párová, spojuje prsní kost s křídly

    • 2 klíční kosti = srůst v sáňky (ve tvaru V)

    • zredukované články prstů, záprstní a zápěstní kůstky

  • zadní končetiny

    • zadní končetina je napojena pletencem zadní končetiny (pánev)

    • holenní kost srůstá s částí zánártí (= tibiotarsus, pozn.: v restauracích je podáván jako např. „kuřecí stehno“)
    • běhák (= tarsometatarsus) vzniká srůstem nártních a zánártních kůstek

    • prsty: 

      • 4 prsty - většina ptáků 3 prsty dopředu a 1 dozadu

      • papoušci - 2 dopředu, 2 dozadu

      • sovy – vratiprst = 4. prst otáčivý dopředu i dozadu

 

obrazek

Obr. 2. Kostra ptáka

Svalstvo:

  • nejmohutnější svaly jsou svaly létací

  • největší je prsní sval – přitahuje křídlo dolů, tvoří 20 % hmotnosti ptáka

  • podklíčkový sval – zvedá křídlo při letu nahoru

  • běhák bez svaloviny, pouze šlachy k prstům

  • některé svaly zadní končetiny umožňují automatické sevření prstů ptáka sedícího na větvi (pták tedy nevynakládá žádnou svalovou práci)

Trávicí soustava:

  • bezzubý zobák → ústní dutina (jazyk, ústí sem slinné žlázy) → hltan jícen rozšířen ve vole (změkčování potravy) → žaludekžláznatý (chemické trávení), svalnatý (mechanické zpracování i za pomocí kamínků, nahrazuje zuby) → tenké střevo (vlastní trávení a vstřebávání) na rozhraní tlustého a tenkého střeva jsou 2 slepá střeva (bakterie na zpracování celulózy) → tlusté střevo (krátké) → kloaka (společný vývod TS, VS a PS)

  • trávicí žlázy: slinivka břišní, játra (většina ptáků má žlučník)

  • velmi výkonný metabolismus (souvisí s rychlým a náročným letem) → velká spotřeba potravy

Dýchací soustava:

  • nejvýkonnější ze všech obratlovců

  • stavba:

    • nozdry → hrtan → průdušnice → 2 průdušky → 2 plíce (vzdušné vaky)

    • chybí plicní sklípky, chybí bránice

  • plíce - malé a nepružné (nepatrně roztažitelné), na ně navazují vzdušné vaky

  • vzdušné vaky (5 párů) = roztažitelné výběžky plic, zasahují do některých kostí, mezi vnitřnosti a pod kůži

  • funkce:

    • 2 x okysličení (vdech i výdech)

    • nadlehčují (zasahují do kostí)

    • ochlazují (stálá teplota těla okolo 41°C)

    • zásobárna vzduchu

  • v místě rozdvojení průdušnice (bifurkace) se nachází hlasový orgán ptáků (syrinx), chybí jen ojediněle (sup, pštros, čáp)

Cévní soustava:

  • uzavřená

  • srdce čtyřdílné + cévy (tepny, žíly, vlásečnice)

  • stavba srdce:

    • 2 předsíně + 2 komory

    • přepážka mezi pravou a levou polovinou srdce je úplnákrev se nemísí

    • pravá polovina srdce – odkysličená krev

    • levá polovina srdce – okysličená krev

    • pravý oblouk aorty – dobře vyvinutý

  • krevní oběhy:

    • malý - plicní

    • velký - tělní

    • vrátnicový (jaterní) oběh

  • červené krvinky mají typické buněčné jádro (u savců ne)

  • CS je velmi výkonná:

    • vysoký krevní tlak

    • vysoká rychlost tepů

    • vysoká tělesná teplota (cca 40°C)

    • srdce zaujímá 10 - 20% hmotnosti těla (nejvíc ze všech obratlovců)

Vylučovací soustava:

  • párové pravé ledviny (metanefros) → močovody → vývod do kloaky

  • nemají močový měchýř

  • moč = kyselina močová

  • moč je hustá, bílá, kašovitá

Nervová soustava:

  • rozvoj koncového mozku (instinktivní chování) a mozečku (centrum rovnováhy a koordinace pohybu za letu)

  • umožňuje pohotové reakce

  • instinktivní chování: svatební opeření, hnízdní pud, krmení mláďat, pelichání, tahy do teplých krajin

  • velký rozvoj zrakových laloků koncového mozku

Smyslové orgány:

  • dominantní je zrak

  • dobře vyvinut i sluch (zejména sovy)

  • oko:

    • komorové se 3 víčky (horní, dolní, mžurka)

    • stejně velké jako mozek !

  • zrak:

    • vidí plošně - oči po stranách hlavy (sovy výjimka)

    • zorný úhel až 300°

    • barevné vidění

    • akomodace vyklenutím čočky

  • ucho:

    • vnější ucho - chybí ušní boltec

    • střední ucho - 1 sluchová kůstka (collumela)

    • vnitřní ucho- labyrint + malý hlemýžď, statokinetický orgán

  • čich slabý (výjimka kivi)

  • chuť slabá – pohlcují potravu vcelku

  • hmat na neopeřených místech

Rozmnožování:

  • gonochoristé

  • pohlavní dimorfismus:

    • samci bývají větší a barevnější

    • samice - méně barevné kvůli mláďatům

  • pohlavní žlázy (=gonády)

    • vaječníky - funkční pouze levý

    • varlata párová – před pářením se zvětšují až 300 x

    • jejich vývody ústí do kloaky

  • rozmnožování: pohlavní

  • oplození vnitřní - přikládáním kloak (pštrosi a kachnovití mají penis)

  • oplození probíhá ve vejcovodu

  • vývoj až do stádia 2 zárodečných listů v těle samice, pak je vajíčko sneseno a vývoj pokračuje jen, když je vajíčko zahříváno (inkubace)

  • vajíčko (žloutková koule + zárodečný terčík) postupně je obaleno bílkem, papírovou blánou, skořápkou (v děloze)

obrazek

Obr. 3: Stavba ptačího vejce

  • mládě před vylíhnutím dýchá vzdušný kyslík ze vzduchové komůrky

  • líhnutí - mládě prorazí skořápku vaječným zubem z CaCO3

  • péče o potomstvo:

    • mláďata krmivá (nidikolní)

líhnou se holá, slepá, hluchá

nutná všestranná péče rodičů

  • mláďata nekrmivá (nidifugní)

mají prachové peří, vidí, slyší, samostatně přijímají potravu

menší péče rodičů, pouze je vodí

Systém:

  • Podtřída: PRAPTÁCI

  • Podtřída: PRAVÍ PTÁCI

  • Nadřád: BĚŽCI

  • Nadřád: LÉTAVÍ

Dílčí lekce
Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

GAISLER, Jiří a Jan ZIMA. Zoologie obratlovců. Vyd. 2., přeprac. Praha: Academia, 2007, 692 s. ISBN 978-802-0014-849.   

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.  

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr. 1: Stavba pera [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://vyuka.zsjarose.cz/data/swic/lessons/1903.jpg

Obr. 2: Kostra ptáka [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://vyuka.zsjarose.cz/data/swic/lessons/1904.jpg

Obr. 3: Stavba ptačího vejce [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.biomach.cz/_/rsrc/1316980658310/biologie-zivocichua/ptaci-aves-1/37_pta%C4%8D%C3%AD%20vejce.png?height=356&width=400

Obr. 4: Gumové vajčko, pokus. Lidovky.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://i.lidovky.cz/12/041/lngal/GLU425406_vedpokusduben.png
 
Přílohy
PTACI - PEVCI.pdf Stáhnout
Doplňující učivo

Homoiotermie = schopnost ptáků a savců udržovat stálou teplotu těla bez ohledu na teplotu prostředí (nepřesně teplokrevnost)

Pokus

Gumové vajíčko

Vložte vajíčko do sklenice s octem. Po zhruba 24 hodinách, kdy ocet působí na skořápku, vajíčko bude nahé! Ocet je slabá kyselina, která dokáže rozpustit vaječnou skořápku. Během reakce unikají bublinky oxidu uhličitého. Vaječná ochranná blána, která je pod skořápkou, však s octem nereaguje, a tak udrží obsah vajíčka pohromadě.

Obr. 4: Gumové vajíčko. Pokus

Vaječná skořápka je skoro celá tvořena uhličitanem vápenatým. Tato sloučenina se nachází po celé zeměkouli v různých podobách -  mramor, křída, vápenec. Uhličitan vápenatý využívají také živé organismy, protože ho najdeme v kostech, v lasturách, hlemýždích ulitách a také ve vaječných skořápkách.

Otestuj se

1. Ptáci mají:

a) stálou tělní teplotu 36 stupňů Celsia    

b) proměnlivou tělní teplotu

 c) stálou tělní teplotu 40 stupňů Celsia

2. Běhák je:

 a) část přední končetiny - křídla  

 b) srostlé předloktí   

 c) srostlé zánártí a nárt na noze

 3. Biskup je hovorový název pro:

 a) tvar zobáku dravců

 b) jeden druh tropického ptáka

 c) kostrční žlázu vodních ptáků

4. Měkká část zobáku se nazývá:

 a) zobec      b) ozobí    c) rohovina

5. Pernice je název pro:

 a) místa na kůži, kde vyrůstá peří

 b) peří na křídlech

 c) všechno peří na těle ptáků

6. Tepelnou izolaci zajišťuje:

 a) obrysové peří

 b) prachové peří

 c) krycí peří

7. Létací svalstvo se upíná na:

 a) hrudní koš

 b) hřeben na hrudní kosti

 c) hrudní obratle

8. Vzdušné vaky neslouží k:

 a) zpěvu ptáků

 b) odlehčení těla

 c) lepšímu okysličování krve

10. Vole je:

 a) část žaludku

 b) rozšíření jícnu

 c) patro ústní dutiny

Doplňovačka

Křížovka - ptáci