Struktura

Ruční řezání závitů

Ruční řezání závitů

Základním způsobem vytváření závitů je jejich ruční řezání. Tato činnost se provádí pomocí závitořezných nástrojů. Závity vnější řežeme na svornících a závity vnitřní řežeme v dírách.

Závitníky

Závity vnitřní řežeme pomocí závitníků. Závitník je nástroj podobající se šroubu, má řezný kužel a podélné drážky k odvádění třísky. Při otáčení závitníkem uvnitř díry se zuby na závitnících zařezávají do stěny a vytvářejí zde drážku.Máme závitníky ruční a stojní. Ruční závitníky jsou ukončeny čtyřhranem a strojní závitníky jsou zakončeny unášečem. Řezný kužel řeže závit, střední část závitníku závit vyhlazuje a koncová část vede závitník v díře.

Vnitřní závit můžeme řezat jediným závitníkem nebo tzv. závitníkovou sadou. Jedním závitníkem se řežou pouze krátké vnitřní závity, které jsou průchozí. Tyto typy závitníků se nazývají maticové.

Za dlouhou díru se považuje díra větší než jeden a půl násobek průměru této díry. V takovýchto případech a v případech tzv. neprůchozích děr řežeme vnitřní závit závitníkovou sadou obsahující dva nebo tři závitníky.

Sadové závitníky

Závitníky sadové se vyskytují v sadách po dvou či třech závitnících.

Závitová sada o třech závitnících se skládá ze závitníku předřezávacího, který odebírá až 60 % materiálu a je označen jednou ryskou. Další závitník se nazývá řezací, odebírá dalších 30 % materiálu a je označen dvěma ryskami. Práci na závitu dokončí závitník dořezávací odebírající cca 10 % materiálu a není označen žádnou ryskou.

Obr. 1: Sadové závitníky

Obr. 2: Vratidlo na závitníky

Závitová sada se dvěma závitníky se skládá pouze ze závitníku předřezávacího a dořezávacího. Této sady využíváme při řezání jemných závitů.

Závitové čelisti

Závitové čelisti jsou rovněž nazývány závitová očka. Závitové čelisti mohou být kruhové, dělené a radiální, přičemž v praxi se nejčastěji využívá čelistí kruhových a dělených.

Kruhová závitová čelist

Je to matice z kalené ocele, jejíž závit je přerušen několika otvory (3 – 5). Tyto otvory vytvářejí zubové drážky a těmito drážkami odchází tříska vzniklá při řezání závitu. Jsou dva typy kruhových závitových čelistí a to pravořezné pro tvorbu pravých závitů a levořezné pro tvorbu levých závitů. Tyto čelisti vyřezávají přesné a čisté závity. Závitové čelisti se upínají do vratidel a jsou vyrobeny z jednoho kusu materiálu.

Obr. 3: Závitové čelisti kruhové

,

Obr. 4: Vratidlo na krouhovou závitovou čelist

Postup při řezání závitů

Vhodné pro žáky ZŠ

Řezání vnitřních závitů

Pro řezání vnitřních závitů je třeba mít vyvrtanou díru. Vyvrtaná díra musí mít určitý průměr, který je stanoven ve strojnických tabulkách. Je třeba, aby předvrtaná díra byla kolmá a měla by mít sraženou hranu.

Obr. 5: Příprava materiálu

Obr. 6: Odůlčíkování materiálu

Obr. 7: Vrtání

Obr. 8: Záhlubování

Pokud pracujeme se sadovými závitníky, nasadíme na první závitník (s jednou ryskou) vratidlo. Tento závitník pak navedeme kolmo do předvrtané díry. Závitník by měl být namazán řeznou kapalinou. Na vratidlo tlačíme směrem kolmo k díře, tedy ve směru osy nástroje. Vratidlem pomalu otáčíme a dbáme na to, aby závitník byl neustále kolmo v díře.

Obr. 9: Práce se závitníky

Pro lepší uvolnění tříska je třeba po několika otáčkách udělat jednu otáčku zpět – tímto se tříska odlomí a řezný olej lépe proniká do nově tvořeného závitu.

Po dořezání potřebné délky musíme závitník vytočit zpět a celou proceduru zopakovat i s dalšími dvěma závitníky (viz obrázek 5)

Vhodné pro žáky ZŠ

Řezání vnějších závitů

Řezný kužel kruhové závitové čelisti vyřezává vnější závit, válcová část závit dořezává a vyhlazuje. Zpočátku je třeba kruhovou čelist přitlačovat, ale zároveň je třeba brát ohled na kolmost.

Obr. 10: Upevnění svorníku

Obr. 11: Práce se závitovým očkem

Místo řezu vnějšího závitu a také jeho délku musíme namazat olejem a stejně jako v případě řezání vnitřních závitů je třeba častěji pootočit vratidlo zpět, aby se uvolnila tříska.

Zdroje

  • DRIENSKY, Dušan, Pavel FÚRIK, Terézia LEHMANOVÁ a Josef TOMAIDES. Strojní obrábění I. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1988.
  • FRISCHHERZ, Adolf a Herbert PIEGLER. Technologie zpracování kovů 2: odborné znalosti. 2. vyd. Praha: SNTL (Wahlberg), 1996, 280 s. ISBN 80-902-1101-1.
  • HLUCHÝ, Miroslav a kol. Strojírenská technologie. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1975.
  • KAREIS, Bedřich a Herbert PIEGLER. Technologie I: Učební text pro stř. odb. učiliště. 1. vyd. Praha: SNTL, 1990, 230 s. ISBN 80-030-0220-6.
  • Příručka obrábění: kniha pro praktiky. 1. české vyd. Překlad Miroslav Kudela. Praha: Scientia, c1997, 1 sv. (různé stránkování). ISBN 91-972-2994-6.
  • Technický naučný slovník I. díl A -D. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., 1981.
  • Technický naučný slovník II. díl E -I. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., 1982.
  • Technický naučný slovník III. díl J -L. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., 1982.
  • Technický naučný slovník IV. díl M -O. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., 1983.
  • Technický naučný slovník V. díl P - R. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., 1983
  • Technický naučný slovník VI. díl Ř -T. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., 1985.
  • Technický naučný slovník VII. díl U -Ž. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., 1986.

Obrázky:

  • Pokud není uvedeno jinak, autorem obrázků jsou Mgr. Radek Hoszowski a Mgr. Julie Kolaříková.
  • Obr. 12: Autor neznámý. Radiální závitové čelisti [online]. [cit. 2014-10-12]. Dostupný na www: http://www.grandic.cz/photo/products/p68/p11168_2.jpg.

Zajímavost

Radiální závitové čelisti

V praxi se pro tvorbu závitů využívá také radiálních závitových čelistí:

Obr. 12: Radiální závitové čelisti

Tyto čelisti se upevňují do závitových hlav:

Obr. 13: Závitová hlava

V praxi je tento způsob ve velké míře využíván při instalatérských pracích.

Logolink