Struktura

Blok motoru

Blok motoru

Je nosným a spojovacím prvkem všech důležitých součástí motoru. Většinou je tvořen odlitkem z legované litiny, nebo kvalitní lehké slitiny. Záleží na konstrukci a druhu motoru, jak je tato součást členitá a co všechno obsahuje.

                                            obrazek

Obr. 1: Blok motoru

 

U kapalinou chlazených víceválcových motorů jsou válce řazeny do bloku motoru, u kterého bývá blok válců odlit společně s vrchem klikové skříně.

V bloku je dále uložena vačková hřídel (rozvod OHV) a mazací otvory pro rozvod tlakového oleje, jejichž čištění je nutné věnovat zvýšenou pozornost. Pro upevnění všech ostatních součástí je v bloku motoru větší množství otvorů pro šrouby, otvorů se závity a ještě otvorů, které se při montáži opatřují zátkami.

 

Kontrola bloku motoru

  • Kontrola rovinnosti dosedacích ploch

                                                             

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 2: Kontrola rovinnosti bloku

 

Kontrolu provedeme vlasovým pravítkem, nebo tzv. na barvu. Maximální dovolená nerovnost je 0,1 mm na délce 100 mm. Při kontrole pravítkem se přiloží hrana pravítka na různá místa dosedací plochy bloku. Z jedné strany se dosedací plochy osvětlí a z druhé strany se pozoruje, zda se neobjeví světelná štěrbina. Při kontrole na barvu se kontrolní deska potře tenkou vrstvou barvy a položí se na ni blok, který se po ní za působení stejnoměrného tlaku několikrát posouvá tam a zpět.

  • proto se hlava při demontáži z bloku nikdy nesmí “páčit” šroubovákem nebo jiným předmětem, aby se nepoškodila dosedací plocha. Její deformace většinou bývá způsobena použitím nesprávného postupu při utahování hlavy, velkým utahovacím momentem nebo tepelnou deformací rovinných ploch. Hlava válců se nikdy nesmí demontovat, pokud nemá pokojovou teplotu

  • odstranění nerovnosti se provede obráběním (frézováním, srovnáním na rovinné brusce), nebo vyrovnáním pomocí speciálních tmelů. Je však nutné kontrolovat, aby dosedací plocha nebyla obroušena příliš, což by mohlo extrémně zvýšit kompresi a tím by mohlo dojít k poškození samotné hlavy nebo k zadření čepů klikové hřídele
  • Kontrola prasklin

    • provádí se vizuálně (prohlídkou), poklepem (mezi prasklými plochami jsou nečistoty, které se při poklepání vytlačují na povrch a vykreslí tvar praskliny)

    • dále se může použít kapilární zkouška, která se používá ke zjišťování vad těsně pod povrchem. Při jejím použití musíme povrch součásti důkladně očistit, nanést indikační kapalinu, její přebytečné množství otřít a posypat např. plavenou křídou, která kapalinu absorbuje a vykreslí tvar praskliny

    • magnetická - princip je založen na změně hustoty magnetických siločar v závislosti na magnetické vodivosti prostředí. Vady se zjišťují pomocí obarveného kovového prášku rozptýleného v kapalině, kterou se zmagnetovaná součást polévá. Nevýhodou je, že ji nelze použít na magneticky nevodivé bloky motorů

    • tlakovou zkouškou tlakem vody (2 až 3 bary)

  • Kontrola závrtných šroubů a závitů

    • kontrola spočívá v renovaci všech závitů, tzn. že poškozený závit se opraví závitníkem a nový závrtný šroub se zašroubuje o příslušný počet závitů hlouběji

    • v případě, že se zjistí při demontáži závrtného šroubu použití těsnícího tmelu, je nutné se přesvědčit o hloubce vývrtu závitu, zda nedošlo k narušení stěny vodního pláště. Pokud ano, je nutné montážní tmel opět použít

    • poškodí-li se vnitřní závit natolik, že jej už nelze závitníkem opravit, provedeme převrtání otvoru na větší průměr a vyřízneme nový závit nebo použijeme závitové vložky Heli-coil

 

Opravy prasklin bloku motoru

  • Mikrotrhliny

    • opravují se pomocí těsnicích prostředků (Wonde - Weld, Spolfixin), což nabízí opravu bez nutnosti demontáže motoru

    • přípravek se rozpustí v chladicí kapalině, motor se zahřeje na provozní teplotu, těsnicí prostředek prostoupí trhlinou a při styku se vzduchem dojde k jeho vytvrzení a utěsnění trhliny

  • Větší trhliny - kolíčkováním

    • tento způsob se používá v místech bez dynamického namáhání

    • postupujeme při něm tak, že odvrtáme ukončovací otvory praskliny, dále roztečí 1,7 d (d = 4 až 5 mm) vyvrtáme otvory 1. soustavy

    • vyřežeme do nich závity, našroubujeme kolíčky potřené tmelem a jejich konce roztemujeme

    • vyvrtáme otvory 2. soustavy a postup opakujeme

  • Větší trhliny - spojky METALOCK

    • jedná se o spojování za studena pomocí vhodných, vysoce pevných spojovacích prvků

    • kolmo k dělicí spáře lomu nebo praskliny se umístí speciální zámky Metalock, které se vyrábějí v několika rozměrech z materiálu Invar o pevnosti 1500 N / mm2

    • pro utěsnění lomové spáry se používají speciální šrouby Metalock

    • v případě, kdy je třeba zachytit značné koncentrace sil v trhlině, se použije kromě zámku Metalock ještě deskové vložky Masterlock

 

                                                                            obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 3: Oprava prasklého bloku

 

  • Větší trhliny – svařováním

    • trhlinu ukončíme odvrtáním a upravíme ji drážkovací elektrodou

    • tím se připraví okolní materiál pro svár - nutná vysoká proudová hustota

    • tuto operaci je možno nahradit vysekáním drážky (nesmí se vybrušovat)

    • zavařujeme směrem od krajů trhliny k jejímu středu, postupně po malých krocích speciální elektrodou CASTOLIN a ihned temujeme

    • je nutné dbát na ohřev materiálu, teplota v okolí sváru nesmí překročit 50 °C

    • konečné utěsnění sváru se provede elektrodou CASTOFREEZ

    • při svařování pevnostně namáhaných spojů musíme upravit drážku do hloubky 2/3 tloušťky materiálu drážkovací elektrodou

    • provedeme navaření elektrodou pro mastnou litinu CASTOLIN 2-44 a následně provedeme navaření elektrodou pro čistou litinuCASTOLIN 2- 33

  • Větší trhliny – lepením

    • je vhodné pro lepení míst, kde je slabá stěna

    • používají se dvousložková lepidla (Epoxy 1200, Belzona), u kterých je možno použít urychlovačů

    • konec trhliny se ukončí vývrty, na obroušenou a odmaštěnou plochu se do vrstvy lepidla vloží skelná tkanina, nanese se nová vrstva lepidla a lepidlo se nechá vytvrdit

    • je-li prasklina delší než 10 cm, hrozí nebezpečí, že by při práci motoru mohlo docházet k posouvání jedné strany proti druhé, což by narušilo spoj

    • proto vyvrtáme do praskliny několik otvorů, vyřežeme do nich závit, zatáhneme do závitu šrouby, uřízneme je v úrovni plochy, zajistíme důlčikem a provedeme laminování

 

Zdroje

  • GSCHEIDLE, Rolf.  Příručka pro automechanika. 3. vyd. Praha: Sobotáles, 2007, 688 s. ISBN 978-80-86706-17-7.
  • JAN, Zdeněk a Bronislav Ždánský. Automobily III Motory. 4. vyd. Brno: Avid, 2007, 165 s. ISBN 978-80-903671-7-3.
  • KLŮNA, Jindřich a Jiří KOŠEK. Příručka opraváře automobilů. 2. vyd. Praha: SNTL, 1993, 482 s. ISBN 80-03-00568-X.
  • VLK, Fantišek. Vozidlové spalovací motory. 1. vyd. Brno: Nakladatelství a vydavatelství VLK, 2003, 580 s. ISBN 80-238-8756-4.

Obrázky

Otestuj se

Test zde.

Logolink