Struktura

Placentálové

Nadřád: PLACENTÁLOVÉ

Jsou vývojově nejpokročilejší skupinou savců. Zahrnuje většinu dnes žijících savců (přibližně 90% recentních druhů). Asi 4 050 druhů je rozděleno do 31 řádů (13 fosilních). U nás jsou placentálové zastoupeni pouze 6 řády.

Charakteristika:

  • dlouhý nitroděložní vývoj, během něho zárodek vyživován placentou

  • v době porodu mláďata celkem dobře vyvinuta – schopnost sát mléko

  • nepárová děloha a pochva, jednoduchý penis

  • dvougenerační zuby (mléčný a trvalý chrup)

  • výskyt na celém světě

Systém:

Vybrané řády:

Řád: HMYZOŽRAVCI

  • malí až středně velcí

  • nejprimitivnější placentálové

  • protáhlá lebka, úplný chrup, mozek je malý, orientace čichem

  • krátké končetiny

  • aktivní za šera a v noci

zástupci:

  • ježek východní, ježek západní, krtek obecný, rejsek obecný, rejsec vodní, bělozubka šedá

Řád: LETOUNI

  • jsou vyhraněnou skupinou, která se přizpůsobila k letu, létají pomocí kožní blány

  • většinou hmyzožraví

  • hlavní smysl - sluch, zrak je slabě vyvinut (kromě kaloňů, kteří se neorientují echolokací)

  • orientují se tzv. echolokací, tj. podle odražených ultrazvukových vln, které sami vysílají, echolokace jim umožňuje létat i v noci a lovit ve vzduchu hmyz

  • rodí obyčejně jedno mládě, které samice nosí na prsou i během letu

  • zimní spánek

zástupci:

  • kaloň, vrápenec malý, netopýr velký, upír obecný

Řád: HLODAVCI

  • největší řád savců

  • malí býložravci

  • mají charakteristický chrup:

    • nahoře i dole po dvou hlodavých zubech + rostou po celý život, sklovina je jen vpředu

Obr. 5: Hlodáky

  • velmi rychle se rozmnožují, při přemnožení páchají velké škody

zástupci:

  • veverka obecná, sysel obec, svišť horský, bobr evropský, plch velký, myš domácí, hraboš polní, potkan, krysa, křeček polní, ondatra pižmová, nutrie říční, dikobraz obecný, morče divoké, kapybara, činčila vlnatá

Řád: ZAJÍCOVCI

  • býložravci podobní  hlodavcům, v horní čelisti 4 řezáky (2 mají podpůrnou funkci) upravené k hlodání – se sklovinou a stále dorůstají (musí se neustále obrušovat)

zástupci:

  • zajíc polní, králík divoký

Řád: ŠELMY

  • potravu si obstarávají lovem, živí se masitou potravou, bystré smysly

  • charakteristický chrup:

    • řezáky-malé, špičáky-velké a mírně zahnuté, poslední třenový zub v horní části čelisti a první stoličky v dolní čelisti jsou nejsilnější - tzv. trháky
  • v prstech mají silné drápy, chůze po prstech

  • nemají slepé střevo, zakrnělé nebo chybějící klíční kosti

  • rodí slepá mláďata

zástupci:

  • hyena skvrnitá, kočka divoká, lev pustinný, tygr, gepard, jaguár, levhart, puma, rys ostrovid, pes, vlk, liška, medvěd hnědý, medvěd lední, panda velká, lasice hranostaj, vydra, jezevec lesní, tchoř tmavý, fretka, kuna skalní, šakal, kojot,…

Řád: KYTOVCI

  • největší savci, úplně se přizpůsobili životu ve vodě, žijí v mořích

  • tělo je pokryto silnou vrstvou tuku; nemají kožní útvary - srst, potní a mazové žlázy, mají jen jeden pár mléčných žláz

  • přední končetiny - přeměněny v ploutve, zadní končetiny - zakrnělé, mají mohutnou, vodorovně uloženou ocasní ploutev

  • dobře vyvinutý sluch (zarostlý vnější zvukovod, zvuk je veden kostmi); hydrolokace (označení pro echolokaci ve vodním prostředí)

  • 2 podřády:

podřád: kosticovci

- nemají zuby, místo zubů mají jemné rohovité lišty - kostice, jimiž filtrují potravu

zástupci:

  • velryba grónská
  • plejtvák obrovský - až 30 m a  190 tun, jedná se o největšího živočicha, který se kdy vyskytoval na Zemi

podřád: ozubení

- mají velké množství homodontních zubů (všechny zuby v čelistech mají stejný tvar)

zástupci:

  • vorvaň - dvojí hmota - vorvaňovina a ambra (ve střevech - parfém)
  • delfín - rozmanité hlasové projevy včetně ultrazvuků, hydrolokace
  • kosatka dravá - vysoká hřbetní ploutev (jen samci)
  • narval jednorohý - svrchní řezák ční dopředu, šroubovitě stočen

Řád: CHOBOTNATCI

  • největší suchozemští savci; dlouhý chápavý chobot (čich,hmat)
  • chobot vzniká srůstem prodlouženého nosu s horním pyskem
  • horní řezáky přeměněné v kly a dorůstají po celý život; kvůli nim zabíjeni pro slonovinu
  • prsty zakončeny kopýtky; téměř lysá tlustá kůže; mají až 6 tun
  • dlouhá březost, rodí 1 mládě, po narození cca 100 Kg
  • velice dobrá paměť

zástupci:

  • slon africký, slon indický (domestikován), mamut (vyhynulý)

Řád: LICHOKOPYTNÍCI

  • prsty jsou redukované, 3. prst je nejsilnější (ostatní prsty jsou slabší nebo zcela chybějí)
  • u koňovitých je jen jediný prst na každé noze zakončený rohovitým kopytem (na tomto prstu spočívá celá hmotnost zvířete)
  • u nosorožců a tapírů jsou všechny prsty zakončené rohovitým kopytem
  • chybí klíční kost

  • býložravci, jednoduchý žaludek, velké slepé střevo

zástupci:

  • tapír jihoamerický, nosorožec dvourohý, kůň Převalského, osel domácí, zebra stepní

obrazek

Obr. 6: Kůň Převalského

Řád: SUDOKOPYTNÍCI

  • býložravci

  • osa končetiny prochází mezi 3. a 4. prstem, oba tyto prsty jsou zakončeny kopyty; za nimi mohou být  2. a 5. prst, které jsou slabší s menšími kopýtky, 1. prst vymizel

  • nemají klíční kost

  • častá redukce horních řezáků – proto potravu neokusují, ale trhají pomocí pysků a jazyka
  • rozdělují se na 3 podřády:

podřád: nepřežvýkavci

  • velcí savci, krátké nohy, špičáky zvětšené v kly

  • nepřežvykují, mají jednoduchý žaludek

zástupci:

  • prasatovití - prase domácí, bradavičnaté, divoké

  • hrochovití - hroch obojživelný

podřád: mozolnatci:

  • přežvykují, mají nášlapné mozoly

zástupci:

  • velbloudi, lamy (bez hrbů)

podřád: přežvýkavci

  • čtyřdílný žaludek, z bachoru se přes čepec potrava vrací - při odpočinku - do úst, zde se přežvýká a po polknutí přechází do knihy a pak do vlastního žaludku - slezu, kde je teprve chemicky trávena

Obr. 7: Žaludek přežvýkavců (kniha, čepec, bachor, slez)

zástupci:

  • jelenovití – většina druhů má parohy (= kostěné výrůstky), které vyrůstají samcům (pouze u soba i samicím)
    • jelen evropský, srnec obecný, daněk, los evropský, sob polární
  • žirafovití,
  • turovití - u všech druhů vyrůstají na čelní kosti rohy (= kožní původ, z rohoviny), které jsou buď jen u samců nebo u obou pohlaví.   
    • tur, antilopy, kozy

Řád: PRIMÁTI

  • savci s nejvyvinutějším mozkem

  • nejbližšími příbuznými primátů jsou tany a letuchy a poté hlodavci a zajícovci

  • objevují se v křídě

  • aktivní ve dne

  • všežravci, zdokonalení zraku, redukce čichu

  • končetiny jsou obvykle pětiprsté, přizpůsobené ke šplhání po stromech a k uchopování, palec se může postavit proti ostatním prstům-palec v opozici

  • drápy jsou většinou nahrazeny nehty (říká se jim také nehetnatci)

  • samice mají 2 prsní bradavky

  • samci- varlata uložena v šourku

Podřád: Poloopice

  • stromoví noční primáti, vývojově nižší

  • mají prodlouženou obličejovou část hlavy a velké oči

  • na prstech mají drápy, jen na palci nehet

  • uchopovací ovíjivý ocas

  • žijí na Madagaskaru, v Africe a v Asii

zástupci:

  • lemur kata, ksukol, outloň váhavý, nártoun, komba ušatá

Podřád: Opice

  • dosáhly nejvyššího stupně vývoje

  • velké polokoule předního mozku překrývají i mozeček (jsou zbrázděné)

  • duševní projevy, které se odrážejí i v mimice a složitém sociálním životě

  • dokonalý zrak - oči směřují dopředu, redukovaný čich

  • obličejová část je zkrácena

  • nehty na všech prstech

  • převládá rostlinná potrava

  • Rozdělují se na skupiny:

nadčeleď: ploskonosí

  • široká nosní přepážka, jihoamerické býložravé opice, vyspělý sociální život, žijí výlučně na stromech, chápavý ocas
  • zástupci: kosmani, malpa kapucínská, vřešťan, chápan

nadčeleď: úzkonosí

  • úzká nosní přepážka, tedy nozdry u sebe, pokud mají ocas, nikdy není uchopovací, rozšířeni v Africe a Asii

zástupci:

  • kočkodan zelený, pavián pláštíkový, makak rhesus,gueréza, hulman posvátný

nadčeleď: lidoopi a lidé

  • nejvyvinutější koncový mozek, dlouhé období březosti, velcí primáti, předozadně zploštělý hrudník, prodloužené přední končetiny, sloužící k zavěšování na větve, nemají ocas

zástupci:

  • gibon, orangutan, gorila, šimpanz

 

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

GAISLER, Jiří a Jan ZIMA. Zoologie obratlovců. Vyd. 2., přeprac. Praha: Academia, 2007, 692 s. ISBN 978-802-0014-849.   

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.  

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr. 1: Placenta.[online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Placenta_held.jpg/320px-Placenta_held.jpg?uselang=cs

Obr. 2: Vorvaň obrovský [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://img.abicko.cz/img/5/article/1170974_vorvan.jpg

Obr. 3: Bělozubka nejmenší[online]. [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6a/Suncus_etruscus_crop.jpg

Obr. 5: Hlodáky [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/97/Mus_musculus_front_teeth.jpg

Obr. 6:Kůň Převalského [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/83/Przewalskis-horse-036437.jpg

Obr. 7: Žaludek přežvýkavců [online]. [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://player.slideplayer.cz/7/1885352/data/images/img11.jpg

 

 

 

Víte, že ...

placenta (plodový koláč)

- zprostředkovává zárodku výživu, dýchání, vylučování

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Placenta_held.jpg/320px-Placenta_held.jpg?uselang=cs

Obr.1: Placenta

Rozšiřující pojmy

homodontní chrup: všechny zuby v čelistech mají stejný tvar (příklad: dravé ryby, kytovci) heterodontní chrup: zuby jsou rozdělené podle tvaru na řezáky, špičáky, třenové zuby a stoličky. ... Zobrazit více

Víte, že ...

Ambra = pevná (voskovitá) látka vznikající ve střevě vorvaňů. Vzniká pravděpodobně v souvislosti s trávením kořisti, kterou jsou nejčastěji krakatice. Ambra se využívala v parfumerii.

Vorvaňovina = jemný tuk vyplňující postranní dutiny lebečních kostí vorvaňů. O této látce kolovala řada mýtů a legend (např. že zvyšuje potenci mužů). Mylně byla nazývána spermatem vorvaňů a přisuzovaly se jí afrodiziakální účinky.

Obr. 2: Vorvaň obrovský

 

Víte, že ...

fretka - domestikovaná forma tchoře

Víte, že ...

bělozubka nejmenší

= vůbec nejmenší savec (asi 4 cm), žije v jižní Evropě

Obr. 3: Bělozubka nejmenší

rejsek malý

= náš nejmenší savec, (asi 5 cm bez ocasu), hmotnost jako kostka cukru

 

Víte, že ...

Obr. 4: Srovnání rohu a parohu

rohy - vyrůstají na čelní kosti, kožní původ, z rohoviny, jsou buď jen u samců nebo u obou pohlaví (turovití) 

parohy - kostěné výrůstky, které vyrůstají samcům jelenovitých (pouze u soba i samicím)

 

Čti také

velbloud jednohrbý - DROMEDÁR (jen domestikován)

velbloud dvouhrbý -  DRABAŘ (volně v přírodě i domestikován)

velbloudi:

- umí pojmout velké množství vody, poté vydrží delší dobu bez vody, hrb z tuku - z něho se metabolicky voda uvolňuje

- jsou to mimochodníci (jdou naráz přední i zadní končetinou téže strany), podle kolébavé chůze mají jméno „koráby pouště“
 

Otestuj se

Vývojovými předky dnešních savců jsou asi:

a/ ryby     

b/ druhohorní plazi   

c/ ptáci

Mezi hlodavce nepatří:  

a/ hraboš polní    

b/ rejsek obecný

c/ bobr evropský

Velryby dýchají: 

a/ plícemi   

b/ plícními vaky

c/ vzdušnými vaky

Nosorožec patří mezi: 

a/ lichokopytníky 

b/ sudokopytníky přežvýkavé  

c/ sudokopytníky nepřežvýkavé

Velryba grónská patří mezi: 

a/ kosticovce     

b/ ozubené   

c/ delfínovce

Drápy nemají:  

a/ hmyzožravci  

b/ lidoopi 

c/ šelmy   

Lemur patří mezi: 

a/ úzkonosé opice   

b/ ploskonosé opice    

c/ poloopice

Logolink