Struktura

Pístní kroužky

Pístní kroužky

obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 1: Pístní kroužky

 

  • písty běžných motorů jsou opatřeny dvěma až třemi těsnícími kroužky a jedním až dvěma stíracími kroužky. Vyrábějí se z šedé litiny, výjimečně z oceli obráběním z odstředivě odlitých pouzder nebo jednotlivým odléváním

  • těsnící kroužky, jejichž úkolem je utěsnění spalovacího prostoru a převod tepla do chlazených stěn válce, pracují za těžkých teplotních podmínek (200 až 300°C)

  • stírací kroužky zabraňují pronikání mazacího oleje rozstřikovaného klikovým mechanismem do spalovacího prostoru. Stírají přebytečný olej z kluzné stěny válce a převádějí ho otvory dovnitř pístu

  • zvýšit trvanlivost a zlepšit záběh kroužků lze použitím povrchové úpravy kroužků. Provádí se buď tepelně chemicky (fosfatizace, sulfinizace), nebo pokovováním vrstvičkou porézního chromu

  • materiál kroužků je vázán na materiál kluzné stěny válce. Tvary kroužků a jejich zámků jsou normalizovány

 

Požadavky na pístní kroužky - činnost pístních kroužků je podmíněna:

  • jejich správnou polohou, což znamená při montáži pootočit zámky kroužků proti sobě o 180° tak, aby nebyly pod sebou a píst dobře těsnil. Kroužky dvoudobých motorů se pojišťují proti otáčení, neboť jejich zámek se má pohybovat mimo otvory (kanály) ve válci, aby se konce kroužků nelámaly. Pojišťují se nejčastěji kolíkem, avšak takové kroužky se snadněji zapékají, protože se nemohou volně otáčet.

  • správnou vůlí v zámku, a to z důvodu minimálního profukování pístu.Vůle v zámku se kontroluje spárovými měrkami po vložení kroužku do válce, ve kterém bude pracovat. Musí se měřit v takové výšce válce, ve které se kroužek za provozu pohybuje.

 

obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 2: Měření vůle v zámku

 

  • volným pohybem kroužků v drážkách pístů, což zabraňuje jejich zapékání. Axiální vůli kroužku lze měřit spárovou měrkou, měla by být zhruba 0,01 až 0,05 mm. Radiální vůli - 0,2 až 0,9 mm - je většinou obtížné přesně změřit, a proto se často posuzuje pouze podle volnosti pohybu kroužků v drážce pístu. Při malé vůli lze kroužek obrousit zabrušovací pastou na rovné desce, ale vždy pouze z jedné strany kroužku.

 

obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 3: Měření vůle kroužku v drážce pístu

 

  • dobrým těsněním kroužku na kluzné ploše válce - kontroluje se mezi stěnou válce a vloženým kroužkem, který se vyrovná přiložením dna pístu. Pokud jde o válec, který již byl v provozu, je nutné vložit kroužek do místa, kde již proběhlo opotřebení válce, tj. blízko ke spalovacímu prostoru. U nového těsnícího kroužku průsvit být nesmí.

 

Montáž pístních kroužků

  • při montáži lze použít pouze kroužky příslušné jmenovitému průměru pístu. Je nutné postupovat velmi opatrně, aby pístní kroužek nepraskl. Nejlépe je použít speciální kleště, které omezují rozevření kroužků

  • při nasunování se píst i pístní kroužek potřou motorovým olejem pro snadnější montáž. Nouzově lze také použít tenkých plíšků tloušťky 0,5 až 0,75 mm a šířky 8 až 10 mm. Postupuje se tak, že se plíšky přiloží na píst, dva se umístí blízko zámku a třetí v poloze protilehlé k zámku. Kroužek se po nich zasune k drážce pístu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 4: Montáž pístních kroužků

 

Opotřebení pístních kroužků

  • ze způsobů opotřebení pístních kroužků a válce lze usoudit na jeho příčinu

  • jsou-li opotřebeny horní kroužky, je to způsobeno prachem v nasávaném vzduchu. To se potvrdí, je-li opotřebení válce téměř rovnoměrné po celé délce dráhy pístu, místo aby bylo největší v rovině zpětného pohybu horního kroužku. Je třeba věnovat větší pozornost čističi vzduchu

  • je-li naopak nejvíce opotřeben stírací kroužek, může být příčinou nečistota v oleji. Pak je nutno zkontrolovat stav ložisek a věnovat více pozornosti pravidelné výměně oleje a jeho čističe

 

Zdroje

  • GSCHEIDLE, Rolf.  Příručka pro automechanika. 3. vyd. Praha: Sobotáles, 2007, 688 s. ISBN 978-80-86706-17-7.
  • JAN, Zdeněk a Bronislav Ždánský. Automobily III Motory. 4. vyd. Brno: Avid, 2007, 165 s. ISBN 978-80-903671-7-3.
  • KLŮNA, Jindřich a Jiří KOŠEK. Příručka opraváře automobilů. 2. vyd. Praha: SNTL, 1993, 482 s. ISBN 80-03-00568-X.
  • VLK, Fantišek. Vozidlové spalovací motory. 1. vyd. Brno: Nakladatelství a vydavatelství VLK, 2003, 580 s. ISBN 80-238-8756-4.

Obrázky

Otestuj se

Test zde.

Logolink