Mazání motoru

Mazání motoru

Mazání motorových vozidel plní tyto základní funkce :

  • zmenšuje tření a opotřebení pracovních ploch

  • odvádí teplo vzniklé třením a část tepla ze spalovacího prostoru

  • těsní spalovací prostor motoru

  • oplachuje nečistoty pracovních ploch vzniklé otěrem

  • chrání před korozí

  • snižuje hlučnost motoru

 

Druhy mazání

  • mazání směsí

    • použití u dvoudobých motorů, olej je rozmíchán v palivu
  • mazání rozstřikem

    • olej je rozstřikován ojnicemi, které zasahují pod hladinu oleje
  • mazání ze skříně

    • tlakové mazání se zásobou oleje v klikové skříni, tlak oleje vytváří olejové čerpadlo
  • mazání z nádrže

    • tlakové mazání se zásobou oleje v nádrži (suchá kliková skříň)

U čtyřdobých motorů se používá mazání tlakové, které zajišťuje nucený oběh oleje celou mazací soustavou. Potřebného tlaku se dosahuje olejovým čerpadlem, nejčastěji zubovým. Tlak v mazací soustavě lze regulovat regulačním ventilem, který přepouští přebytečné množství oleje zpátky do klikové skříně a tím udržuje konstantní tlak, na který je nastaven. Tento tlak se dá kontrolovat tlakoměrem při nízkých a vysokých otáčkách běžícího motoru. Jeho hodnotu udává výrobce vozidla.

 

obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 1: Soustava tlakového mazání motoru

 

U mazací soustavy je nutné kontrolovat množství oleje v motoru (měrkou), dále je nutné provádět pravidelnou výměnu oleje a olejového filtru dle údajů výrobce (nejčastěji po ujetí stanoveného počtu kilometrů nebo motohodin).

 

Způsob výměny oleje

  • ohřát motor na provozní teplotu (nejlépe delší jízdou)

  • vypustit olej z motoru, demontovat filtr oleje

  • protočit motorem

  • montáž nového čističe oleje

  • očistit a namontovat zátku spodního víka (kontrola těsnění)

  • naplnit motor předepsaným olejem v předepsaném množství

  • nastartovat motor, nechat chvíli běžet na volnoběh (zhasne kontrolka), zkontrolovat těsnost, vypnout motor

  • vyčkat, až olej steče do olejové vany, provést kontrolu jeho množství

 

Olejové čerpadlo

 

      Zubové čerpadlo

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 2: Zubové čerpadlo

 

  • olej je nasáván do zubových mezer a přepravován podél vnitřních stěn čerpadla na druhou stranu, a přitom je stlačován

  • záběr zubů obou ozubených kol zabraňuje zpětnému toku oleje

  • při kontrole je nutné jej rozložit, umýt a provést kontrolu radiální a axiální vůle ozubených kol zubové vůle

  • dále se kontroluje vůle v uložení hřídele hnacího kola. Dělená skříň (víko) čerpadla nesmí být vydřená

  • ve skříni čerpadla může být umístěn regulační ventil, který udržuje tlak mazací soustavy na hodnotách určených výrobcem

  • při výměně ozubených kol je nutné vždy měnit všechna kola, sestavené čerpadlo zalít před montáží do motoru motorovým olejem

 

       Čerpadlo s vnitřním ozubením

obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 3: Čerpadlo s vnitřním ozubením

 

  • menší vnitřní kolo s vnějším ozubením je umístěno na klikové hřídeli motoru

  • vnější ozubené kolo s vnitřním ozubením je excentricky uloženo ve skříni čerpadla

  • sací a tlakový prostor odděluje srpkovité těleso

  • olej se přepravuje v zubových mezerách

  • záběr zubů obou kol zabraňuje zpětnému toku oleje z výtlačné strany k sací straně

  • výhodou tohoto čerpadla oproti zubovému je vyšší výkon při nízkých otáčkách motoru

 

       Rotační čerpadlo

  • je tvořeno vnějším rotorem s vnitřním ozubením a vnitřním rotorem s ozubením vnějším

  • oba rotory mají malý počet zubů, přičemž vnitřní má o jeden zub méně než vnější a je spojen s hnací klikovou hřídelí

  • při otáčivém pohybu rotorů čerpadlo na sací straně olej nasává a na výtlačné jej odvádí do tlakového vedení

  • do tlakového vedení je olej tlačen z několika komor, a proto toto čerpadlo pracuje rovnoměrněji než čerpadlo zubové

 

       Rotační čerpadlo G

  • jedná se o zdokonalené rotační čerpadlo, rozdíl je ve větším počtu zubů

  • výhodou je, že již při velmi nízkých otáčkách dosahuje podstatně větších výtlačných výkonů než u předešlých konstrukcí čerpadel

  • jeho použití umožňuje další snížení volnoběžných otáček motoru

  • najdeme jej často u moderních motorů s hydraulickým systémem napínání rozvodů

 

Způsoby čištění oleje

Při čištění oleje je snahou odstranit nečistoty a otěr z oleje, čímž se zamezí předčasnému zhoršení jeho kvality kovovým otěrem, sazemi a prachovými částicemi.

Nelze však odstranit nežádoucí kapalné nečistoty nebo nečistoty rozpuštěné v oleji.

 

  • Plnoprůtokové čištění oleje

    • veškerý olej je přes čistič veden dříve, než se dostane k mazaným místům

    • každá nečistota může být z oleje oddělena již při prvním průtoku čističem, motor má tak nižší opotřebení

    • součástí čističe je přepouštěcí ventil, který má za úkol propustit nečištěný olej k mazaným místům v případě ucpání filtrační vložky, kdy se v čističi zvedne tlak oleje, jež jej otevře

    • do přívodního a odtokového vedení mohou být ještě umístěny zpětné uzavírací ventily, které při vypnutém motoru brání odtečení oleje z čističe a kanálů mazací soustavy zpět do olejové vany

 

  • Obtokové čištění oleje

    • tímto čističem protéká vždy pouze část oleje (5-10%), protože je umístěn ve větvi vedoucí paralelně k hlavnímu proudu

    • k mazacím místům se tak dostává kromě vyčištěného i nečištěný olej, což snižuje životnost určitých částí motoru

    • výhodou je naopak vyšší účinnost filtrace, protože olej je čištěn pomaleji a intenzivněji

 

  • Kombinovaný systém čištění oleje Spin-on

 

obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 4: Filtr kombinovaného systému Spin-on

 

  • k filtraci je použito plnoprůtokového a obtokového čističe najednou

  • čistič s plným průtokem zajišťuje vysokou ochranu před opotřebením, čistič s částečným průtokem zajišťuje co nejintenzivnější čištění oleje

 

Čističe oleje

       Jemné filtrační vložky

Používají se většinou papírové filtrační vložky nebo vložky z jemných vláken; odstraňují nečistoty do velikosti částic asi 10 mm. Najdeme je většinou v čističích s plným průtokem.

 

  • Čistič s výměnnou vložkou - vyměňuje se pouze znečištěná filtrační vložka z papíru nebo vláken, výhodou je snadná ekologická likvidace

 

obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 5: Papírová filtrační vložka

 

  • Výměnný čistič - skládá se z uzavřeného plechového tělesa, ve kterém je papírová filtrační vložka. Při výměně se mění celý čistič, tj. těleso s filtrační vložkou;

           z důvodu složitější následné likvidace je tato konstrukce velmi nevýhodná

                                     

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 6: Výměnný čistič oleje

 

       Odstředivý čistič s volným odtokem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 7: Odstředivý čistič oleje

 

  • jedná se o čistič s velmi dobrým odlučováním částic, a to vlivem odstředivých sil

  • používá se jako obtokový čistič hlavně v užitkových automobilech v kombinaci s plnoprůtokovým filtračním čističem

  • je tvořen uvnitř uloženým otočným rotorem, do kterého zespodu vtéká olej. Nahoře z rotoru olej vystupuje pomocí obvodových trysek

  • díky tomu se rotor roztáčí na vysoké otáčky a odstředivými silami, které přitom vznikají, se částice nečistot nalepují na vnitřní stěnu rotoru a zůstávají tam jako zhuštěná vrstva nečistot. Ta musí být potom v předepsaných intervalech údržby odstraněna

 

       Štěrbinový čistič

  • skládá se z ocelových lamel, kterými protéká čištěný olej

  • mezi lamelami jsou stírátka, která odstraňují nečistoty, jež propadnou do kalového prostoru na dně čističe

 

       Sítový čistič

  • skládá se z tělesa a sítové vložky z bronzu, niklové oceli nebo syntetické tkaniny

  • sítová vložka může být vyjmuta a opakovaně čištěna

  • používá se jako přídavný čistič u motorů pracujících v prostředí se zvýšenou prašností

 

Chlazení oleje

  • pokud je olej příliš horký, může dojít k jeho spalování a tím ke vzniku karbonu a sazí

  • při vysoké teplotě oleje je negativně ovlivněna jeho mazací schopnost a dochází ke ztrátě většiny přídavných aditiv

  • u běžných motorů postačuje chlazení oleje v olejové vaně prouděním obtékajícího vzduchu během jízdy vozidla

  • u výkonnějších motorů se používají olejové chladiče, kolem kterých přímo proudí vzduch, nebo tepelné výměníky zabudované do okruhu chladicí kapaliny

 

Zdroje
  • GSCHEIDLE, Rolf.  Příručka pro automechanika. 3. vyd. Praha: Sobotáles, 2007, 688 s. ISBN 978-80-86706-17-7.
  • JAN, Zdeněk a Bronislav Ždánský. Automobily III Motory. 4. vyd. Brno: Avid, 2007, 165 s. ISBN 978-80-903671-7-3.
  • KLŮNA, Jindřich a Jiří KOŠEK. Příručka opraváře automobilů. 2. vyd. Praha: SNTL, 1993, 482 s. ISBN 80-03-00568-X.
  • VLK, Fantišek. Vozidlové spalovací motory. 1. vyd. Brno: Nakladatelství a vydavatelství VLK, 2003, 580 s. ISBN 80-238-8756-4.

Obrázky

Otestuj se

Test zde.