Struktura

Diagnostika komfortních systémů

Diagnostika komfortních systémů

Komfortní a různé asistenční systémy mají za úkol zpříjemnit pobyt ve vozidle během cestování a usnadnit ovládání automobilu, tím se zvyšuje aktivní bezpečnost provozu. Těchto systémů neustále přibývá a většinou jsou vzájemně funkčně propojeny.

 

Přehled některých komfortních systémů:

  • centrální zamykání
  • dálkové, případně bezklíčkové zamykání a odemykání automobilu
  • alarmy a zabezpečovací systémy
  • elektrické stahování oken
  • elektrické ovládání zrcátek
  • elektrické polohování sedadel
  • systém větrání, topení a klimatizace
  • parkovací asistenty
  • automatické rozsvěcování, přepínání a regulace světlometů
  • tempomat, případně regulace odstupu od vozidel před námi
  • sledování jízdních pruhů a dopravních značek

Závady těchto systémů se projevují špatnou funkcí nebo úplným výpadkem určitého systému.

Diagnostika závad v elektrických a elektronických obvodech systémů

Diagnostiku vždy zahajujeme sériovou diagnostikou, tedy komunikací s elektronickými řídicími jednotkami přes diagnostickou zásuvku automobilu. Z důvodu vzájemného propojení systémů automobilu je vhodné začít vyčtením pamětí závad všech řídicích jednotek automobilu. Toto nás může navést na závady v elektrických obvodech, datových sítích automobilu (CAN, LIN, FlexRay,…) nebo v některé řídicí jednotce. Nyní již nezbytně potřebujeme servisní informace o automobilu, strukturu zapojení datových sítí a elektrická schémata.

Následuje zpravidla podrobnější diagnostika vybraných řídicích jednotek – zobrazení napájecích napětí, hodnot za snímačů, přezkoušení akčních členů určitého systému.

Pokud máme podezření na závadu v elektrické instalaci automobilu, následuje obvykle proměřování napěťových úrovní v elektrických obvodech a na konektorech řídicích jednotek pomocí multimetrů a osciloskopů.

Dále proměřujeme odpory jednotlivých vedení a odpory ve spojení s kostrou automobilu.

Servis a diagnostika klimatizace

Údržba a dezinfekce klimatizace

Prachový a pylový filtr větrání vyměňujeme podle pokynů výrobce automobilu (nejlépe každý rok). Jeho znečištění se může projevit různými zápachy a nedostatečným přívodem čerstvého vzduchu, což může způsobovat zamlžování oken.

Při používání klimatizace, na tělese výparníku, které ochlazuje vzduch, kondenzuje vzdušná vlhkost. Pokud před odstavením automobilu nedojde k vysušení tohoto kondenzátu, zůstává ve skříni výparníku vlhké prostředí, což je ideální pro růst různých mikroorganismů (bakterií, plísní). V systému větrání se projevý nepříjemným zápachem a prostředí v automobilu se stává nezdravým s alergickým drážděním. Proto je vhodné alespoň jedenkrát ročně provést dezinfekci systému klimatizace. Nejčastěji se používají dezinfekční spreje, které se pomocí dostatečně dlouhé trubičky aplikují přímo do skříně výparníku. Tyto roztoky mají čisticí i dezinfekční účinky. Dále se vyskytují vyvíječe ozónu. Ozón má vynikající dezinfekční účinky, ale nerozpouští nečistoty. Výhodou ozónu je, že nezanechává žádné chemické zbytky po dezinfekci a navíc odstraní plísně, bakterie i roztoče v celém interiéru vozidla včetně koberců.

Další možností jsou ultrazvukové rozprašovače, které vytvářejí velmi jemný aerosol dezinfekčního roztoku v interiéru vozidla. Klimatizace se čistí stejně jako při použití ozónu, zapnutím a spuštěním vnitřní cirkulace.

Diagnostika funkce klimatizace

Základní kontrola účinnosti klimatizace spočívá v jejím spuštění na plný výkon. Po ustálení teplot změříme teplotu ochlazovaného vzduchu teploměrem zasunutým do středových výdechů na palubní desce. Klimatizace v dobrém stavu ochladí vzduch na hodnotu okolo 5 ºC.

Diagnostika závad v chladicím okruhu klimatizace spočívá v měření tlaku chladicího média v systému. Pro měření tlaků se zpravidla použije plnící stanice klimatizačních systémů, která je vybavena manometry pro měření tlaku v nízko a vysokotlaké větvi okruhu klimatizace. Plnicí stanici připojíme na servisní ventily nízkého a vysokého tlaku. Sledujeme hodnoty tlaků v obou větvích při vypnuté klimatizaci a následně po jejím spuštění na plný výkon. Z hodnot tlaků chladicího média lze diagnostikovat:

  • nedostatek chladicího média v systému
  • přeplněný systém
  • vadný kompresor
  • ucpaný, vadný nebo zamrzající expanzní ventil
  • ucpaný vysoušeč

Doplňování systému klimatizace

Pro tyto účely se používají speciální plnicí stanice klimatizačních systémů. Tyto stanice obsahují interní zásobník s chladicím médiem (obvykle R134a), nádobku s olejem, kompresor, vývěvu, filtry, ovládací ventily a manometry.

Plnící stanice obvykle nabízí tyto funkce:

  • odsátí chladiva ze systému klimatizace a jeho přečištění a zbavení vlhkosti
  • vakuování systému klimatizace
  • doplnění požadovaného množství oleje do klimatizace
  • naplnění klimatizace požadovaným množstvím chladiva
  • kontrola tlaků v systému klimatizace

Některé plnící stanice, doplněné o propojovací sady, umožňují proplachovat a čistit okruh klimatizace pomocí chladiva. Proplachování systému klimatizace se provádí pro odstranění nečistot ze systému, např. po zadření kompresoru.

Obr. 1:  Automatická plnicí stanice

Vyhledávání netěsností v systému klimatizace

Pro vyhledání netěsností a úniků chladiva ze systému klimatizace je možno použít několik metod. Každá je vhodná pro určitý typ netěsnosti:

  • natlakování prázdného systému dusíkem nebo suchým vzduchem a hledání úniků mýdlovým roztokem
  • přidání UV-barviva do chladiva funkčního systému, po několika hodinách provozu hledání netěsností pomocí UV-lampy, unikající barvivo světélkuje v UV-záření
  • vyhledání unikajícího chladiva pomocí elektronického detektoru chladiva, akustický signál v místě výskytu molekul chladiva
  • naplnění prázdného systému dusíkem s příměsí vodíku, pomocí elektronického detektoru vodíku hledat netěsnosti; tato metoda vyhovuje legislativě, neboť evidentně netěsný systém nesmíme plnit chladivem R134a, protože se jedná o ,,skleníkový plyn’’.

 

 

 

Zdroje

  • ČUPERA, Jiří a Pavel ŠTĚRBA. Automobily 7 Diagnostika motorových vozidel 1. 1. vyd. Brno: Avid, 2007,  ISBN 978-80-903671-9-7
  • ŠTĚRBA, Pavel, Jiří ČUPERA a Adam POLCAR. Automobily 8 Diagnostika motorových vozidel 2. 1. vyd. Brno: Avid, 2011,  ISBN 978-80-87143-19-3

Obrázky

Pokud není uvedeno jinak, v práci jsou použity obrázky z archivu autora

 

Praktická ukázka

1. Princip činnosti klimatizace (ukázka zde).

2. Kontrola a plnění klimatizace (ukázka zde).

3. Diagnostika funkčnosti klimatizace (ukázka zde).

4. Oprava elektrického spouštěče (ukázka zde).

5. Údržba a dobíjení baterie (ukázka zde).

6. Test baterie přístrojem BOSCH BAT 131 (ukázka zde)

Otestuj se

Test zde.

Logolink