Struktura

Chování podmíněné metabolismem

 

 

Látková výměna představuje propojení mezi živočichem a jeho okolním prostředím. Ve své podstatě je celé chování, snad kromě nejhlubších klidových stavů, podmíněno činností metabolismu. Procesy, které přímo souvisejí s látkovou výměnou, jsou přijímání potravy – většina živočichů tráví značnou část dne sháněním potravy a jemu příbuznými jevy. Tyto projevy jsou obvykle označovány jako potravní chování. O spuštění a průběhu potravního chování rozhodují vnější a vnitřní faktory.

Vnitřním faktorem je stav organizmu, vnějšími faktory pak nabídka potravy, její druh, množství a dostupnost. U vodních živočichů může přijímání potravy probíhat téměř nepřetržitě, u suchozemských živočichů jsou úseky potravní aktivity odděleny úseky potravního klidu. Živočich hledající potravu se vystavuje nebezpečí predace, a proto se musí vždy rychle rozhodnout, kde a kdy bude pátrat po kořisti, zda bude výhodnější dávat přednost větší nebo menší kořisti a jak si musí upravit kořist před samotným pohlcením. Navíc se musí vyhnout poranění a požití jedovatých látek.

Přijímání a vyhledávání málo vydatné potravy představuje např. u býložravců většinu pohybové aktivity. Masožravé šelmy přijímají potravu až po několika hodinách a hadi i po několika dnech či týdnech. Součástí potravního chování je také přežvykování, přenášení potravy, tvoření zásob, krmení mláďat a ve vzácných případech používání nástrojů (u některých ptáků a savců).

Obr. 1: Veverka obecná si vytváří zásoby potravy na zimu

 

Obr. 2: Mládě orangutana přejímá potravní návyky od matky

Přijímání vody – vodní živočichové přijímají vodu společně s potravou, u některých vodních živočichů může přijímání potravy probíhat téměř nepřetržitě. Někteří pouštní a polopouštní živočichové se obejdou bez příjmu volné vody a stačí jim voda získaná z tkání potravy. Způsob žraní i pití je druhově příznačný. Víte, jaká je např. technika pití u kopytníků na rozdíl od kočkovitých a psovitých šelem? Víte, jak pije např. vlaštovka, vrabec nebo holub? 

Obr. 3: Samec makaka vepřího při pití vody z vodního příkopu / ZOO Praha 2012/

Látkovou výměnou je podmíněno také vyprazdňování. Při kálení i močení zaujímají savci typické pozice. Např. u psovitých šelem samci při močení zvedají zadní nohu, samice močí v podřepu zadních noh. Většina zvířat odkládá trus na libovolná místa, sociálně žijící hlodavci kálejí a močí jen na určitá místa. Hyeny umísťují hromádky trusu kolem zdechliny, kterou na určitou dobu opouštějí a takto si ji označkují.

Dýchání – Také při dýchání živočichů můžeme pozorovat řadu charakteristických projevů. Kytovci, kteří se druhotně přizpůsobili vodnímu prostředí, se nadechují po vynoření a vydechují před ponořením (přitom vzniká známý vodotrysk, což je vlastně sražená vodní pára nad hladinou). Tuleni (patří mezi ploutvonožce) připlouvají občas k hladině i ve spánku, aby se nadechli.

Termoregulace – podmiňuje zajímavé etologické projevy. Jedním z termoregulačních projevů je přesun z míst s vyšší nebo nižší teplotou podle vnějších podmínek a teplotních nároků daného živočicha. Nároky na udržení vyšší teploty někdy vedou ke shlukování do velkých skupin, např. u sociálního hmyzu nebo u netopýrů mírného pásma.

Obr. 4: Psi se ochlazují pomocí vyplazeného jazyka
 

Obr. 5: Za horkých dní včely ochlazují úl odpařováním vody a cirkulací vzduchu máváním křídly

Ptáci a savci zahřívají svá mláďata, která ještě sama nedokáží udržet stálou vnitřní teplotu.

Obr. 6: Gorilí samice Kijivu láskyplně objímá svoje mládě 

 

Obr. 7: U makaků se na péči o mláďata podílejí i jiné samice ze skupiny, tzv. tety
 

Zdroje

  • BIČÍK, V. Stručný úvod do studia chování živočichů. Přednáška pro učitele středních škol. UP Olomouc, 2010.

  • VESELOVSKÝ, Zdeněk. Etologie: biologie chování zvířat. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 407 s., [48] s. obr. příl. ISBN 80-200-1331-8.

  • VESELOVSKÝ, Zdeněk. Člověk a zvíře. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 246 p., [32] p. of plates. ISBN 80-200-0756-3.


Obrázky

  • Autorkou obrázků a videí je Eva Jiříková

Video

This div will be replaced by the JW Player.

Obrázek

Content etologie12.jpg

Obr. 8: Veverka obecná tráví 60-80% dne sháněním potravy, přičemž si část ukládá do úkrytů tzv. "spižíren" , jejichž umístění si velmi dobře pamatuje.

Obrázek

Content etologie14.jpg

Obr. 9: Pelikáni se živí převážně rybami. Větší ryby vyhazují do vzduchu, aby dopadly do vaku ve správném směru, hlavou dolů, aby nedošlo k poranění vaku ani jícnu.

Obrázek

Content etologie16.jpg

Obr. 10: Veverka obecná při pití vody

Video

This div will be replaced by the JW Player.

Komentář

Stejně jako ve včelím úlu je  v hnízdě vos vyšší teplota než v okolním prostředí. Rozdíl teploty bývá někdy značný. Jakmile stoupá teplota víc, než mají vosy rády, začínají vibrovat křídly jako větrníky a ochlazují vzduch.

Zamysli se

Kdy je možno pozorovat charakteristickou „fontánu“ způsobenou velrybou?

Kontrolní otázka

Víte, jak pije holub, vrabec, vlaštovka nebo netopýr?

Logolink