Struktura

Ochranné a komfortní chování

Živočichům slouží kromě morfologických struktur (ostny, krunýře atd.) a fyziologických systémů, např. imunitní systém) k prevenci nebo jako přímá odpověď na nebezpečné situace ochranné chování. Rozlišujeme ochranu před nepříznivými abiotickými faktory a ochranu před jinými organizmy. Do první skupiny patří např. termoregulační chování. Také daleké migrace, jako jsou tahy ryb, ptáků nebo některých motýlů, mohou plnit ochrannou funkci, i když zároveň souvisejí s potravním a rozmnožovacím chováním. 

Do druhé skupiny patří ochrana před příslušníky vlastního druhu nebo jiných druhů. Proti vnějším parazitům se zvířata chrání např. koupáním, válením v bahně, popelením, drbáním apod. V rámci tohoto chování zvířata vyhledávají taková prostředí, jejichž abiotické faktory jsou příznivé a prostředí nepříznivému se vyhýbají.

Obr. 1: Samice kozorožce pečuje o čerstvě narozené mládě /ZOO Praha/ 

Obr. 2: O mláďata goril se starají také ostatní samice /ZOO Praha/

Aktivní ochrana je odpověď na přímé ohrožení. Může to být např. přitisknutí k podkladu a strnutí na místě. Při tzv. akinezi živočich vypadá jako by byl mrtvý. Vyskytuje se např. u pavouků, vřetenušek, mláďat čápa nebo některých netopýrů. Nejčastějším případem aktivní ochrany je únik, útěk. Útěková reakce je instinktivní projev, jehož spouštěčem je překročení tzv. útěkové vzdálenosti, což je nejkratší vzdálenost, na kterou zvíře nechá přiblížit dravce, šelmu, člověka, než začne prchat. Tato vzdálenost je druhově charakteristická a liší se také podle druhu predátora, konfigurace terénu atp. Nepodaří-li se kořisti uniknout, dojde k překročení tzv. kritické vzdálenosti, na což může pronásledovaný jedinec reagovat sebeobranou. Dohání-li např. levhart paviána, může dojít v posledním okamžiku k napadnutí šelmy v zoufalé snaze odvrátit její útok.


 

 

Komfortní chování

Zahrnuje projevy živočichů, které bezprostředně souvisejí s péčí o povrch těla (čištění, škrábání, otřepávání, protahování a zívání).

Obr. 3: Hroch obojživelný – zívání, komunikace, nebo poměřování sil? /ZOO Praha/

Obr. 4: Kočkovité šelmy při zívání obracejí špičku jazyka směrem dovnitř /ZOO Praha/

Hlavním smyslem tohoto chování je udržet povrch těla v dokonalé kondici, a tím zvýšit jeho schopnost odolávat nepříznivým vlivům prostředí. Je důležité nejen pro ochranu proti klimatickým změnám prostředí, ale i v boji s různými ektoparazity.

Obr. 5: Kosmani – vzájemná péče o srst /Stanice mladých přírodovědců Praha/

Obr. 6: Ke společenské komunikaci patří u koní Převalského i vzájemná péče o srst /ZOO Praha/


K péči o povrch těla slouží i různé složky prostředí, v němž se živočichové vyskytují (kaluže, řeky a vodní nádrže, prach, kaliště, vegetace, mraveniště atd.).

Obr. 7: Nosorožci se rádi válejí v bahně, což napomáhá jejich kůži a chrání ji proti parazitům, v horkých dnech je bahno ochlazuje a ochraňuje proti spálení /ZOO Dvůr Králové/

Obr. 8: Sloni se velmi rádi se koupou a válí v bahně, které slouží jako ochrana před obtížným hmyzem. Bahno zároveň chrání pokožku před sluncem a díky vypařování vody i ochlazuje /ZOO Praha/

Obr. 9: Sloni se často ochlazují také pískem, nebo prachem, který na sebe házejí chobotem /ZOO Liberec/

Obr. 10: Koupání ptáků má nezastupitelné místo v péči o peří /ZOO Praha/

 

Zdroje

  • BIČÍK, V. Stručný úvod do studia chování živočichů. Přednáška pro učitele středních škol. UP Olomouc, 2010.

  • HANZÁK, J. Světem zvířat, 5. díl. Praha: Albatros, 1973. 

  • VESELOVSKÝ, Zdeněk. Etologie: biologie chování zvířat. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 407 s., [48] s. obr. příl. ISBN 80-200-1331-8.

  • VESELOVSKÝ, Zdeněk. Člověk a zvíře. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 246 p., [32] p. of plates. ISBN 80-200-0756-3


Obrázky

  • Autorkou obrázků a videí je Eva Jiříková

Video

This div will be replaced by the JW Player.

Komentář

Ke společenské komunikaci patří u koní Převalského i vzájemná péče o srst. 

Koně Převalského žijí v harémech. V čele je vždy dominantní samec. Samec koně Převalského se stará o bezpečnost a udržování stáda.

 

Obrázek

Content img 5792

Obr. 11: Vzájemná péče o srst u primátů (tzv. "hledání blech", které však primáti nemají) provází pocity tělesné libosti, toto chování tak nabývá výrazné sociální funkce.

Obrázek

Content etologie23.jpg

Obr. 12: Dominantní chování samců makaka vepřího se projevuje zíváním /ZOO Praha/

Video

This div will be replaced by the JW Player.

Víte, že ...

Zíváni není záležitost pouze lidského druhu.

Zívají i zvířata. Přesněji řečeno obratlovci. Nejčastěji savci a plazi, což je zřejmě dáno vzdálenou příbuzností jejich mozkové struktury. U zvířat má zívání různé funkce. Někdy vyzývá ke hře, může být také hrozbou, jindy slouží k lákání samiček nebo k nastolení smíru mezi soupeři. Tuto poslední variantu používají psovité a kočkovité šelmy, které při zívání obracejí špičku jazyka směrem dovnitř. Mangabejové, africké úzkonosé opice, při této činnosti obrací oči vzhůru, pomalu otevírají ústa a zakrývají zuby. Tímto způsobem uvolňují napětí mezi příslušníky tlupy.

Zívání a protahování mají také význam při stimulaci organismu. Často následují po odpočinku, kdy je zeslabený svalový tonus apod. Zíváním a protahováním se stimuluje prokrvení svalstva, zvyšuje se i svalové napětí.

Hroší samci si zíváním poměřují síly. Čím více má hroch otevřenou tlamu, tím je silnější. Podle některých názorů, souvisí zívání hrochů také s trávením potravy, při trávení rostlinné potravy vznikají plyny, které unikají z těla zvířete tlamou. Zívání slouží také k vizuální komunikaci.

http://oko.yin.cz/16/zivani/

 

Obrázek

Content img 3811

Obr. 13: U makaků vepřích zívají dominantní samci před a po páření /ZOO Praha/

Obrázek

Content img 5101

Obr. 14: Zívající tygří mládě/ZOO Praha/

Obrázek

Content img 5585

Obr. 15: Zívají také plazi /ZOO Praha/

Obrázek

Content z v n 01

Obr. 16: Nosál červený /ZOO Praha/

Obrázek

Content z v n  1  2

Obr. 17: Pavián pláštíkový /ZOO Liberec/

Logolink