Měření tvrdosti

Měření tvrdosti

Tvrdost je schopnost materiálu odolávat vnikání cizích těles.

Rozdělení zkoušek

  • podle zatížení

    • statické – zatížení pozvolna roste; zkouška podle Brinella, Rockwella, Vickerse

    • dynamické – zatížení je rázové; Shoreho zkouška, Poldi kladívko

  • podle deformace

    • plastické – metoda Brinell, Rockwell, Vickers, Poldi

    • elastické – metoda Shore

Zkouška podle Brinella

Podstatou je vtlačování vnikacího tělesa (indentoru) ve tvaru kalené kuličky předepsaného průměru D do povrchu zkušebního tělesa a změření průměru vtisku, který zůstane na povrchu zkoušeného tělesa po odlehčení. Tvar kuličky a velikost zatěžující síly jsou dány normou ČSN EN ISO 6506.

Metoda se používá u měkčích (nezušlechtěných) materiálů.

obrazek

Obr. 1: Princip Brinellovy metody

Zkouška podle Rockwella

Zkouška spočívá ve vtlačování vnikacího tělesa tvaru diamantového kužele nebo ocelové kuličky do povrchu zkoušeného materiálu nadvakrát za určitých podmínek. Měří se trvalá hloubka vtisku h pod předběžným zatížením. Zkouška se provádí na hladkém povrchu, bez okují a mazadel. Tloušťka zkoušeného tělesa musí být alespoň 10x větší než trvalá hloubka vtisku kužele a 5x větší než trvalá hloubka vtisku kuličky. Na protilehlé straně nesmí být vidět žádná deformace.

Tvar indentoru (diamantového kužele, kalené kuličky) i velikost zatěžujících sil jsou dány normou ČSN EN ISO 6508.

obrazek

Obr. 2: Princip Rockwellovy metody

Zkouška podle Vickerse

Podstatou zkoušky je vtlačování diamantového vnikacího tělesa ve tvaru pravidelného čtyřbokého jehlanu s vrcholovým úhlem 136o do povrchu zkoušeného materiálu zkušební silou, která působí kolmo ke zkoušenému povrchu po stanovenou dobu. Po zkoušce se odečte velikost úhlopříček d1,d2 vtisku, který zůstane na povrchu zkoušeného materiálu po odlehčení zatížení.

obrazek

Obr. 3: Princip Vickersovy metody

Zdroje

Obrázky: