Kontrola nátěru

Kontrola nátěru

Většina výrobků je opatřena povlakem nebo nátěrem, případně, pokud se jedná o materiál porézní nebo nasákavý, může být povrchová vrstva nebo celý předmět napuštěný požadovanou látkou. Jako příklad nasycení povrchu jinou látkou lze uvést napuštění textilu látkou odpuzující vodu.

Povlak je povrchová vrstva vytvořená na základním materiálu. Zpravidla jej vytváříme záměrně k dosažení nebo zlepšení požadovaných vlastností. Jedná se například o různé typy pokovení nebo nanesení jiného anorganického povlaku (plastový, pryžový).

Nátěr vytvoříme nanesením nátěrové hmoty na povrch součásti. Jedná se tedy o vytvoření organického povlaku, nejčastěji používaná technologie je stříkáním, máčením, válečkem nebo štětcem.

Ve strojírenství převládá použití kovových, zejména ocelových materiálů a výrobky jsou takřka vždy opatřeny povlakem nebo nátěrem. Nejčastějším důvodem, proč jsou vytvářeny povlaky, je ochrana před působením vnějších vlivů, a tím prodloužení životnosti zařízení, dále zlepšení vzhledu, které může rozhodujícím způsobem ovlivnit prodejnost. Povlakem můžeme změnit upravení drsnosti třecích vlastností a snížit energetickou náročnost při provozu při současném zvýšení životnosti. V praxi je vždy zapotřebí porovnat náklady na vytvoření a obnovu povlaku s opravou nebo výměnou součásti.

Pro dosažení požadovaných vlastností povlaků a nátěrů nestačí provádět kontrolu v průběhu vytváření povlaku a po jeho dokončení, velmi důležité je věnovat pozornost přípravě povrchu před vytvořením povlaku. Zejména se jedná o čistotu, odmaštění, dodržení vhodné drsnosti a vysušení povrchu.

Po dokončení povlaku je prováděna jeho kontrola v určeném rozsahu, zda splňuje stanovené požadavky. Jedná se o vzhledové, funkční a ochranné vlastnosti.

Měřicí metody mohou být destruktivní, kdy dochází k poškození povlaku, nebo nedestruktivní.

K nejdůležitějším sledovaným parametrům patří:

  • tloušťka povlaku;

  • přilnavost;

  • rovnoměrnost vrstvy;

  • čistota povlaku;

  • barevný odstín;

  • tvrdost;

  • drsnost;

  • životnost;

  • lesk;

  • těsnost.

Vzhledová kontrola

Jedná se o základní kontrolu, která je nejlevnější a u nátěrů je prakticky prováděna vždy. Kontroluje se, zda je povlak čistý, provedený rovnoměrně po celé ploše, neobsahuje nečistoty nebo mechanická poškození, stečené kapky, bubliny, tzv. pomerančový povrch nebo jiné zjevné vady. Přesto, že na provádění vizuální (vzhledové) kontroly jsou stanovené normy (ČSN 03 8510, ČSN 03 8153, ČSN 03 8221), je hodnocení subjektivní.

Kontrola tloušťky

Nedestruktivní zkoušky jsou:

  • magnetická metoda;

  • elektromagnetická metoda;

  • metoda vířivých proudů;

  • izotopová metoda.

Destruktivní metody

  • snímací metoda

  • kapková metoda

  • metoda výbrusu

  • metoda mokré stopy

Kontrola přilnavosti

  • kontrola přilnavosti

  • metoda kolmého odtrhu

  • tangenciální smyková

Kontrola tvrdosti

  • zkoušky vnikací

  • zkoušky rázové

  • zkoušky vrypové

Kontrola odstínu

  • srovnáváním se vzorkovníkem

  • fotometrickým kolorimetrem

  • spektrofotometrem