Struktura

Snímače tlaku - kapalinové tlakoměry

Snímače tlaku – kapalinové tlakoměry

Tlak je síla působící na jednotku plochy. Základní jednotkou tlaku je podle SI 1Pa, což je tlak síly 1 N na plochu 1 m2. Je to tlak velmi malý, takže se běžně používají násobky této jednotky - kilopascaly a megapascaly. Běžné tlaky požívané v technické praxi se pohybují v rozmezí desítek kPa až desítek MPa. Dříve se používaly jiné jednotky tlaku, které jsou dnes zakázané, přesto se s nimi občas setkáme:

  • mm sloupce rtuťového ( Torr ), cm vodního sloupce - velikost jednotky odpovídá hydrostatickému tlaku vyvolanému uvedenou výškou sloupce dané kapaliny;

  • Barr = 100 kPa;

  • atmosféra je tlak 1 kp na cm2, to je asi 100 kPa.

Při měření rozlišujeme tlak absolutní, který je měřený od nuly tlakové stupnice a měříme ho absolutními tlakoměry. Přetlak je rozdíl proti tlaku atmosférickému a měříme ho manometry. Podtlak je tlak menší než atmosférický a měří jej vakuometry.

Podle použití rozdělujeme tlakoměry na:

absolutní tlakoměry – měří tlak od absolutní nuly tj. vakua;

manometry – tyto přístroje měří přetlak, což je relativní tlak vzhledem k atmosférickému;

barometry – tyto přístroje měří barometrický tlak;

vakuometry – přístroje měří podtlak, tj. o kolik je měřený tlak nižší než atmosférický;

mano-vakuometry – přístroje pro měření podtlaků i přetlaků;

diferenční manometry – měří rozdíl tlaků.

obrazek

Obr. 1: Rozdělení tlakoměrů podle jejich měřícího rozsahu

 

Hydrostatické (kapalinové) tlakoměry

Měřený tlak vytlačuje vzhůru kapalinu v trubici do takové výšky, že hydrostatický tlak vytlačeného sloupce je roven měřenému tlaku.Měřicí rozsah je dán použitou kapalinou, připadá v úvahu především rtuť , případně pro velmi malé tlaky voda.

U - trubice se používá pro měření tlakového rozdílu. Je to svisle umístěná skleněná trubice, částečně naplněná kapalinou. Nevýhodou může být potřeba odečítat hodnoty na dvou stupnicích.

obrazek

Obr. 2: U-trubice, diferenční  manometry

 

obrazek

Obr. 3: U-trubice

Nádobkový tlakoměr nevyžaduje při méně přesných měřeních odečítání ze dvou stupnic, protože v takových případech nebereme v úvahu pokles hladiny v nádobce. Pro měření malých tlaků je vhodný tlakoměr se šikmou trubicí - sklonný, u kterého je větší změna polohy konce hladiny v trubici.

 

Zdroje

  • BENEŠ, P. a kol. Automatizace a automatizační technika 3, Prostředky automatizační techniky. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-248-3.
  • BUMBÁLEK, L.,a kol., Kontrola a měření. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2009. ISBN 978-80-7333-072-9
  • Měřící člen regulačního obvodu. [online]. [cit. 2014-08-10]. Dostupné na WWW: <http://www.spsei.cz/att/soubory/automatizace.pdf>.
  • SCHMID, D. a kol. Řízení a regulace pro strojírenství a mechatroniku. 1. vyd. Praha: Europa - Sobotáles, 2005. ISBN 80-86106-10-9.
  • Základy automatizace. [online]. [cit. 2014-07-15]. Dostupné na WWW: < http://www.elearn.vsb.cz/archivcd/FS/Zaut/Skripta_text.pdf>

Obrázky:

  • Obr. 1: BUMBÁLEK, L.,a kol., Kontrola a měření. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2009. ISBN 978-80-7333-072-9
  • Obr. 2: BUMBÁLEK, L.,a kol., Kontrola a měření. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2009. ISBN 978-80-7333-072-9
Logolink