Struktura

Biologie virů a bakterií

Viry, bakterie a další mikroskopické organismy (plísně, kvasinky, některé řasy a prvoky) zkoumá biologická věda - mikrobiologie.

Počátky mikrobiologie

Za průkopníka mikrobiologie považujeme nizozemského přírodovědce Antoni van Leeuwenhoeka (1632-1723). Vědeckému výzkumu se věnoval pouze jako amatér, sestrojil první mikroskop a stal se tak objevitelem mikroorganismů, krevních buněk, spermií, svalových vláken a dalších mikroskopických útvarů. Dochovalé mikroskopy zvětšovaly až 275x. V roce 1676 poprvé pod mikroskopem pozoroval bakterie, které označil jako animalcules (zvířátka).

Obr. 1: Antoni van Leeuwenhoek

Carl Linné (1707-1778), švédský přírodovědec, lékař a botanik, je zakladatelem vědecké systematiky rostlin a živočichů. Všechny mikroorganismy zařadil do jedné třídy.

Pojem bacterium zavedl Christian Gottfried Ehrenberg v roce 1838 a pochází z řeckého slova bacterion. který znamená tyčka (první pozorované bakterie byly tyčinky).

Louis Pasteur (1822-1895) je považován za zakladatele mikrobiologie a imunologie. Mimo jiné objevil vakcínu proti vzteklině a sněti slezinné. Zjistil také původce sněti slezinné, cholery drůbeže a červenky. Vypracoval metodu tepelné sterilizace, která brání nežádoucímu kvašení potravin - tzv. pasterizace.

                                                               Portrét Louise Pasteura z roku 1878

Obr. 2: Louis Pasteur

Německý lékař a mikrobiolog Robert Koch (1843-1910) objevil původce tuberkolózy a anthraxu, vyvinul postupy barvení, fixace a fotografování mikrobiologických materiálů. Vypracoval tzv. Kochovy postuláty, soubor postupů a pravidel mezi původcem nemoci a chorobou samou, které se používají dodnes.

Koncem 19. století dochází k rychlému rozvoji mikrobiologie. Významné je praktické využití poznatků v průmyslu (biotechnologie) a v medicíně, kde Joseph Lister (1827-1912) zavedl sterilizaci a dezinfekci a Ignaz Semmelweis (1818-1865) aseptické metody v chirurgii.

Christian Gram (1853 - 1938)  byl dánský mikrobiolog, který vyvinul metodu diferenciálního barvení bakterií (1884).

V roce 1892 ruský vědec Dmitrij Ivanovskij filtroval buněčnou šťávu tabáku a částice, které způsobují mozaiku, tímto filtrem prošly. Teprve později byly tyto částice nazvány viry a vznikla tak virologie.

Sir Alexandr Fleming (1881-1955) v roce 1945 získal Nobelovu cenu za objev penecilinu a jeho léčivých účinků. Fleming prokázal baktericidní působení metabolitů produkovaných kmenem plísně Penicillium notatum na kultury patogenních bakterií.

 

Dílčí lekce

Zdroje

Obrázky:

Zajímavost

Globální hmotnost mikroorganismů

Odhaduje se, že celková hmotnost mikroorganismů na Zemi je asi 25x větší než globální hmotnost všech suchozemských a vodních organismů (rostlinstvo a živočišstvo, byliny, plodiny kulturní a plané, keře, stromy, ryby a další vodní živočichové). Hmotnost mikroorganismů v orniční vrstvě půdy může dosáhnout až 5000 kg/ha.

Historie

Prohlédni si video o objevu penecilínu:

https://www.stream.cz/slavnedny/10003597-den-kdy-byl-objeven-penicilin-28-zari

VHODNÉ PRO ŽÁKY ZŠ

Životopis sira Alexandra Fleminga, objevitele penecilínu:

MAUROIS, André. Život sira Alexandra Fleminga. Vyd. 2. Praha, 1981.

Kontrolní otázka

  1. Kteří dva známí biologové dostali za objevy v bakteriologii Nobelovu cenu?
  2. Který přírodovědec poprvé pozoroval bakterie?
  3. Kdo první prováděl očkování proti bakteriální nemoci?
  4. Co je pasterizace?
  5. Proč se původce tuberkulózy - bakterie Mycobacterium tuberculosis někdy označuje jako Kochův bacil?
  6. Kdo a kdy objevil penicilín?
  7. Jak dlouho od objevení penicilinu trvalo, než se začal masově vyrábět?

 

Logolink