Struktura

Světové ekosystémy – biomy

Biomy jsou soubory ekosystémů v klimaticky podobných místech Země s jistou uniformitou vegetačního krytu.

Rozšíření biomů na Zemi závisí především na vzdálenosti od rovníku (na zeměpisné šířce), základními abiotickými faktory jsou u suchozemských biomů – srážky a teplota, mořských biomů – teplota a hloubka.

Hlavní skupiny biomů:

  • souše

  • moře (oceány)

  • brakické vody

  • sladké vody

 


 Obr. 1: Mapa rozšíření biomů

Příklady suchozemských biomů

Polární oblasti, tundra, tajga, lesy mírného pásu, savana, polopouště a pouště

Polární oblasti

Polární oblasti – oblasti severně od tundry, které mají nejdrsnější a nejméně vhodné podmínky pro život. Nejnápadnějším rysem, ve srovnání s našimi poměry, je odlišné rozložení dne a noci.

Od polárního kruhu směrem k severu a od jižního polárního kruhu směrem k jihu přibývá dlouhých letních dnů a polárních nocí, až na pólech trvá právě půl roku den a dalšího půl roku noc. I během dlouhého polárního dne většinu slunečního záření pohlcuje atmosféra, protože sluneční paprsky dopadají na zemský povrch velice šikmo. Severní a jižní polární oblasti mají obdobné podmínky, ale ne zcela stejné. V jižní oblasti je značně vysoká pevnina Antarktida, pokrytá sněhem a ledem.

V Antarktidě v letním období pouze vzácně na okrajích rostou mechy, lišejníky a byl popsán jen nepatrný počet kvetoucích rostlin. V mořích však žije velmi bohatý plankton, který je potravou pro mnoho ryb, jimiž se živí ptáci a jiní živočichové žijící při pobřeží.

Obr. 2: Arktida

Tundra

Rozsáhlá rovinná oblast pokrytá sněhem déle než 6 měsíců, ale přibližně na 4 měsíce v roce tam propuká čilý život. Půda na povrchu rozmrzá do hloubky několika centimetrů, zatímco pod ní zůstává věčně zmrzlá půda (permafrost). Část rozmrzlé půdy zůstává téměř bez vegetace, na jiných částech rychle rostou lišejníky, mechy a místy kvetoucí byliny i nízké křoviny. V tundře žije přibližně 80 druhů větších živočichů, z nichž většina sem přichází ve velkém počtu jen na období krátkého polárního léta – různé druhy ptáků (kachny, husy aj.), kteří zkonzumují obrovské množství hmyzu a korýšů. Žijí tam také drobní hlodavci (např. lumíci), kteří jsou potravou polárním liškám, a sob polární (severoamerický karibu) živící se lišejníky. Jeho konzumenty jsou zejména vlci a medvědi.

Obr. 3: Tundra

Tajga

Rozsáhlá oblast jehličnatých lesů na severní polokouli. V zimě tuhé mrazy, léto je chladné a vlhké, ale s dostatkem světla. Půdy jsou silně vyluhované. V evropské tajze převažuje smrk, borovice a bříza, v Asii bříza a modřín. Z živočichů je potřeba uvést losa, jelena, medvěda, tygra, různé drobné šelmy, např. sobol), mnoho druhů ptáků, např. tetřev hlušec, tetřívek, datlové, ořešníci. Tajga je bohatá také na hmyz. Tajga je významným zdrojem dřeva, zásobárnou vody s důležitými pramenitými oblastmi.

Obr. 4: Tajga

Lesy mírného pásu

Typickými dřevinami jsou jedle, borovice, břízy, osiky, olše a vrby. Druhová skladba je značně ovlivněna intenzivním využíváním člověkem od středověku až po současnost. Současné složení smíšených lesů není původní, zastoupení lesů v krajině bylo redukováno (přeměna na zemědělsky obhospodařovanou půdu). V nižších polohách mírného pásu se vyskytují lesy listnaté. Většinou jsou to listnaté lesy opadavé, které se rozkládají v oblastech s teplým létem a chladnou zimou. Z hlediska druhového složení jde o duby (letní, zimní, cer) a buky.

Obr. 5: Lesy mírného pásu

Biom smíšených a listnatých lesů má bohatou faunu. V oblasti Evropy je největším zvířetem zubr evropský (dnes se vyskytuje pouze v rezervacích např. Bělověžský prales). K dalším významným druhům evropských lesů patří jeleni, divoká prasata. V poslední době je to i návrat vrcholových predátorů (rys ostrovid, vlk euroasijský a medvěd hnědý).

obrazekObr. 6: Rys ostrovid

obrazekObr. 7: Vlk euroasijský


Výškové stupně lesů mírného pásu (zonace) – rozšiřující učivo

1. stupeň doubravy

průměrná roční teplota 7 až 10 oC

rozšíření: v nížinách a pahorkatinách přibližně do 400 m n. m.

 obrazekObr. 8: Bučina – Jizerské horyobrazekObr. 9: Zakrslá doubrava – Křivoklátsko

2. stupeň bučiny

průměrná roční teplota 4 až 7 o

rozšíření: v podhůří do výše asi 800 m n. m.


3. stupeň smrčiny

průměrná roční teplota 1 až 4 oC  

rozšíření: hory do výše 1000 m n. m.

obrazekObr. 10: Smrčiny – Jeseníky

4. stupeň klečových porostů

průměrná roční teplota 0 až 2 o

rozšíření: 1 400 m n.m.

obrazekObr. 11: Klečové porosty – Jeseníky, Šerák

5. stupeň alpinských luk

průměrná roční teplota kolem 0 až -4 oC  

rozšíření nad 1800 m n. m.

obrazekObr. 12: Alpinské louky – Jeseníky, Keprník

Uvedené rozšíření výškových stupňů se v určitých oblastech může poněkud odlišovat v závislosti na dalších podmínkách. (Např. v nejvyšších horách naší republiky je i stupeň alpinských luk ve výšce nižší než 1 800 m n. m.).


Tropické deštné lesy

Nejbohatšími biomy na Zemi jsou tropické deštné lesy, které se rozkládají v oblastech kolem rovníku, kde je stálá průměrná teplota 24 až 26 oC  a vysoká vzdušná vlhkost, v průběhu celého (nebo téměř celého) roku. Je to pravděpodobně nejstarší (stáří se odhaduje na 100 milionů let) a nejsložitější biom (na 1 ha roste i několik set druhů dřevin). Tvoří ho několik pater různě vysokých stromů propojených liánami a obrostlých epifyty (rostliny kořenící na stromech, ale s vlastní fotosyntézou např. orchideje). Vysoké stromy (např. kakaovník, ebenové stromy, kaučukovník) dosahují výšky i přes 50 m . Tyto biomy jsou domovem velmi mnoha různých živočichů, z nichž (především bezobratlých) je ještě mnoho zcela neznámých.

Význam tohoto biomu je mimořádný z hlediska ekologického i klimatického. Zmenšování jeho rozlohy nadměrným kácením (pro palivové dříví, pro získání zemědělské půdy i pro těžbu užitkového dřeva) ohrožuje celou biosféru dezertifikací (vysušením) a úbytkem druhové rozmanitosti (ničením genofondu). V současné době je ohroženo úplnou destrukcí již více než 40 % tropických lesů.

Zvláštním typem tropických deštných lesů jsou tzv. mangrové lesy v bažinatých oblastech, pro které jsou charakteristické stromy se vzdušnými kořeny.

 Obr. 13: Mangrové lesy

 


Stepi (savany, prérie, pampy, buš)

Ekosystém tvoří převážně traviny, místy se vyskytují stromy nebo keře. Střídají se období sucha a období dešťů. Obvyklá jsou zde dvě období vegetační a období vegetačního klidu. Charakter stepi velmi závisí také na půdním podkladu.

Ve stepích s dostatkem vody, kde je dostatek vláhy pro pěstování zemědělských plodin a kde je možnost umělého zavlažování, žijí zemědělci, kdežto ve stepích s větším nedostatkem vláhy žijí především pastevci kočující z místa na místo. Rozsáhlé stepi (kulturní stepi) jsou např. na Ukrajině. Jsou velmi úrodné díky černozemím (půdní typ) a pěstují se zde hlavně obilniny. V Severní Americe se travnaté stepi nazývají prérie a jihoamerické stepi se nazývají pampy. Maďarská pusta je příkladem stepi druhotně vzniklé činností člověka.

obrazekObr. 14: Sibiřská step

obrazekObr. 15: Americká prérie – bizoní rezervace 

Savana je tropická travnatá oblast v blízkosti rovníku s výškou travin až kolem 2 m . Nejvíce jsou rozšířeny ve východní Africe. Typickými živočichy jsou býložravci v obrovských stádech (pakoně, antilopy, zebry). Dalšími typickými živočichy jsou žirafy, sloni, buvoli a nosorožci. Vrcholovými predátory jsou lvi, gepardi aj. V australských savanách jsou typickými živočichy klokani.


Pouště jsou rozsáhlé biomy (přibližně čtvrtina souše) s nedostatkem vody. Pouze vzácně se voda vyskytuje v oázách. Jsou písčité, kamenité nebo hlinité. Pro pouště jsou charakteristické velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí (na Sahaře až 50 oC ). Rostlinstvo je velmi chudé. Pro některé pouště (Mexiko) jsou typické sukulenty se specifickým vodním režimem (dužnaté stonky, listy přeměněné v trny) zajišťujícím maximální úspory hospodaření s vodou. Z živočichů jsou to bezobratlí (hmyz, pavouci, štíři), z obratlovců pak plazi a hlodavci.

obrazekObr. 16:  Adrar Ahnet Alžírsko


Ostrovní ekologie

Ostrovy jsou důležité lokality pro studium dynamiky ekosystémů. Dochází k velké migraci spojené s přeplněním nik a k výměně druhů či jejich počtu. Rozloha ostrova ovlivňuje počet druhů. Podle rovnovážné teorie ostrovní biogeografie rovnovážný počet druhů (RPD) bude zajištěn pouze rovnováhou mezi nahodilou kolonizací a vymizením. Čím bude ostrov větší, tím bude i druhově bohatší. RPD bude ovlivněn vlastnostmi ostrova: velikostí, vzdáleností od pevniny (intenzita kolonizace). Čím bude ostrov blíže pevnině, tím bude i druhově bohatší.

obrazekObr. 17: Galapágy

Základní rysy ostrovů

Menší druhové bohatství závislé na velkosti a vzdálenosti od zdroje „kolonistů“ a proměnlivé druhové složení ostrovní flóry a fauny.

Ostrovní efekty v reálném prostředí

  • osidlování ostrovů určují vlastnosti jednotlivých druhů

  • změny prostředí komplikují dosažení rovnovážného stavu, jako příklad lze uvést časté a opakované disturbance jako je sopečná činnost, zemětřesení

  • dochází k rychlým evolučním změnám (izolace plochy vede ke speciaci, výskyt endemitů)

Dopad na živočichy :

  • změny velikosti (větší se zmenšují a obráceně)

  • rozšíření spektra obývaných ploch (ekologických nik)

  • zvýšení populačních početností

 

 

Dílčí lekce

Zdroje


Obrázky:

Čti také

Zubr nebo bizon?

Zubr (Bison bonasus), někdy též zubr evropský či bizon evropský, je zvíře z čeledi turovitých (Bovidae). Společně s bizonem americkým (B. bison) jsou jedinými dvěma žijícími zástupci rodu bizon. Zubr je menší než bizon. Samec je 290 cm dlouhý, váží 530–920 kg, kohoutková výška je 180–195 cm. Samice je téměř o polovinu menší, váží 320‒540 kg. Zubr se vzhledově velmi podobá bizonovi. Má světle až tmavě hnědou srst. Líná na jaře. Zubr je největší volně žijící přežvýkavec v Evropě.

Obrázek

Content 5. bizon010

Obr. 18: Zubr evropský ZOO Praha 2013

Obrázek

Content 15.american prairie reserve buffalo

Obr. 15: Americká prérie – bizoní rezervace

Obrázek

Content st do jelen02

Obr. 19: Jelen evropský

Úkol

 

Charakterizujte terestrické biomy z hlediska abiotických (teplota, srážky) a biotických faktorů (druhová diverzita).

Zajímavost

Zajímavé video o významu tropických deštných lesů můžete zhlédnout na:

https://www.youtube.com/watch?v=d_Vs9S-8fek

Logolink