Struktura

Ohyb vlnění

Ohyb vlnění

Často nastává situace, kdy vlnění dopadá na překážku malých rozměrů (obr. 1).

Obr. 1: Ohyb vlnění na překážce malých rozměrů

Pozorujeme, že vlnění dospělo i za překážku. Nastal ohyb vlnění.

obrazek

Obr. 2: Ohyb vlnění na překážce malých rozměrů

Podobný jev nastává, je-li v překážce velkých rozměrů malý otvor (viz obr. 4).

obrazek

Obr. 3: Ohyb vlnění v zálivu

obrazek

Obr. 4: Ohyb vlnění na otvoru v překážce

K ohybu může tedy docházet na překážkách a otvorech. Za překážkou dochází k interferenci a jednotlivá vlnění se skládají. Ohyb závisí na velikosti překážky a na vlnové délce. Čím větší je vlnová délka, tím je ohyb výraznější.

Srovnejme z tohoto hlediska dvě nejdůležitější vlnění – zvuk a světlo. Zvuk má vlnovou délku přibližně 10–1 m (zvuk je slyšet i za velmi rozměrnou překážkou – „i za roh“). Světlo má přibližně vlnovou délku 10–7 m (za překážkou vzniká stín).

Úlohy:

1. Proč slyšíme hovor osob v sousední místnosti, jsou-li pootevřené dveře (okno)?

2. Uvažte, jaký jev nastane, když na vodní hladinu postavíme postupujícímu vlnění do cesty překážku s dvěma malými otvory. Jak bude souviset výsledné vlnění se vzájemnou vzdáleností otvorů? Nakreslete.

Zdroje

Obrázky:

Logolink