Struktura

Vady oka

Zdravé oko, které nevykazuje žádnou vadu vidění, utvoří obraz blízkých i velmi vzdálených předmětů na sítnici. Čočka se vyklenuje a zplošťuje v závislosti na vzdálenosti pozorovaného předmětu tak, aby byl vytvořen jasný obraz. Akomodace u normálního zdravého oka tak umožňuje vidění od přibližně 15 centimetrů až po nekonečno. V současnosti trpí mnoho lidí některou z očních vad, mezi nejrozšířenější patří krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Není jistě náhodou, že ve vyspělých, průmyslových státech je výskyt očních vad častější než v oblastech, které technický pokrok ještě tolik neovlivnil.

obrazek

Obr. 1: Vytváření obrazu vzdáleného předmětu zdravým okem.

 

Krátkozrakost (myopie)

Krátkozraké oko vytváří obraz vzdáleného předmětu před sítnicí. Příčinou může být fyziologicky protáhlé oko nebo rohovka a čočka s velkou lámavostí. Krátkozraký člověk vidí špatně do dálky. Daleký bod má v konečné vzdálenosti a blízký bod posunutý blíže k oku. Charakteristickými příznaky krátkozrakosti jsou mhouření očí při pohledu do dálky, míjení známých na ulici, psaní a čtení z velmi malé vzdálenosti.

Vada se koriguje brýlemi, kdy se optická soustava oka doplňuje o další čočku, kterou se upravuje optická mohutnost celé soustavy na potřebnou hodnotu.

Krátkozrakost se odstraňuje vhodnou rozptylkou, která zmenší optickou mohutnost soustavy tak, aby se paprsky ze vzdálených předmětů sbíhaly na sítnici a vytvořily na ní ostrý obraz.

Na animaci se můžete podívat na stránce:

http://www.vascak.cz/data/android/physicsatschool/template.php?s=opt_vady&l=cz

obrazek

Obr. 2: Krátkozraké oko

 

Dalekozrakost (hypermetropie)

Dalekozraké oko má daleký bod v nekonečnu, blízký bod je poměrně daleko od oka (např. 50–100 cm). Dalekozrací lidé vidí špatně blízké předměty, při čtení bez brýlí umísťují text co nejdále od oka. Obraz vzniká za sítnicí, což je dáno tím, že oční koule je zkrácená nebo optická mohutnost oční čočky příliš malá.

Dalekozrakost se odstraňuje vhodnou spojkou, která zajistí, aby se paprsky i z blízkých předmětů sbíhaly na sítnici a vytvořily na ní ostrý obraz.

Ve stáří se i původně zdravé oko stává dalekozrakým. Oční svaly ochabují, optický aparát oka ztrácí s postupujícím věkem svoji pružnost, a tím i schopnost zaostřovat, zejména na blízké předměty. Tento typ oční vady, která postihuje prakticky každého člověka, se nazývá vetchozrakost (presbyopie). První příznaky se mohou projevovat po 40. roce života, v 70. letech jí trpí prakticky každý.

Animaci dalekozrakého oka můžete spustit na stránce: http://www.vascak.cz/data/android/physicsatschool/template.php?s=opt_vady&l=cz

obrazek

Obr. 3: Dalekozraké oko

 

Astigmatismus

Jedná se o vadu, která je způsobená nepravidelností tvaru rohovky nebo oční čočky. Nepravidelné zakřivení rohovky způsobuje, že světelné paprsky dopadají na sítnici pod různými úhly, vidění je neostré a deformované, a to jak u blízkých, tak i u dalekých předmětů. Charakteristickými příznaky jsou častá záměna podobných znaků

(např. O a D), záměna číslic (např. 6, 8, 9), únava očí a bolesti hlavy. Astigmatismus se často vyskytuje v kombinaci s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.

Ke korekci astigmatismu se používají speciálně vybroušené čočky – cylindrické nebo torické.

Na animaci se můžete podívat na: http://www.vascak.cz/data/android/physicsatschool/template.php?s=opt_vady&l=cz.

Animace normálního vidění a zrakových vad najdete také na stránce:

http://vision.zeiss.com/better-vision/cs_cz/zeiss-brylove-cocky-pruvodce/animace-videni/oko-a-videni.html#top

 

Barvoslepost

Barvoslepý člověk není schopen rozpoznat nebo rozlišit barvy.

Může být úplná nebo částečná (daltonismus). Úplná barvoslepost se vyskytuje zřídka a je při ní vyloučeno jakékoli barevné vidění. Všechny předměty se jeví jako v černobílém filmu. Při částečné barvosleposti člověk není schopen odlišit pouze některé barvy, nejčastěji červenou a zelenou. Některou z forem barvosleposti trpí asi 9 % mužů a 2 % žen. Barvoslepost je dědičná, u chlapců se vyskytuje častěji než u děvčat. Problémy s barevným viděním se zjišťují pomocí řady různých testů. Jak vnímají svět barvoslepí, a testy na barvocit, si můžete vyzkoušet na stránce:

http://www.reflex.cz/clanek/zajimavosti/50485/jak-vnimaji-svet-barvoslepi-vyzkousejte-si-to.html

Pokus

Název pokusu: Krátkozrakost a dalekozrakost

Cíl pokusu: vysvětlení akomodace normálního oka, krátkozrakosti a dalekozrakosti, možnost korekce těchto vad pomocí čoček

Určeno pro: 2. stupeň základní školy, nižší a vyšší stupeň gymnázia

Pomůcky: pětipaprskový polovodičový laser, stabilizovaný zdroj 3 V/300 m, list s nákresem oka, magnetická tabule, 4 ks dvojvypuklých spojek různých ohniskových vzdáleností, dvojdutá rozptylka

Časová náročnost na přípravu pokusu: 5 minut

Délka trvání pokusu: 10 minut

Normální oko – obraz vzniká na sítnici.

Krátkozraké oko – obraz vytvořený okem vzniká před sítnicí. Korekce se provádí pomocí vhodné rozptylky.

Dalekozraké oko – obraz vytvořený okem vzniká za sítnicí. Korekce se provádí pomocí spojky.

Řešený příklad

Logolink