Opěrná soustava

Opěrná soustava (systema skeletale)

Základem opěrné soustavy je kostra, která tvoří pevnou oporu těla.

Je pasivním hybným aparátem a mimo jiné plní funkci ochrany jednotlivých orgánů před poškozením a to především pro mozek, srdce, plíce a jiné. Kromě kostí do soustavy patří taky vazy, které spojují kosti, šlachy, které spojují kosti, dále také svaly a chrupavky.

Funkce opěrné soustavy:

  • zajišťuje oporu těla, předurčuje jeho tvar a velikost;

  • slouží k ochraně orgánů a tkání;

  • je důležitý pevný prvek pohybového systému;

  • zabezpečuje rezervoár minerálních látek (Ca, P);

  • zajišťuje tvorbu krve → kostní dřeň.

Stavba kosti

  • okostice;

  • kostní tkáň;

  • kostní dřeň.

 

Povrch kosti - Okostice

  • Okostice (periost) tvoří povrch kosti. Je to pevná vazivová blána, která je inervována (tj. vedou do ní nervy a díky tomu je velmi citlivá) a vstupují do ní tepny a žily. Dále:
    • zajišťuje výživu kosti;

    • umožňuje růst kostí do šířky;

    • se na ni upínají svaly;

    • hojí zlomeniny → srůstání kostí.

Kostní tkáň

  • Vnitřní část kosti je tvořena kostní tkání, která je dvojího druhu:
    • Kompaktní (hutná) → je umístěna na povrchu kosti. Vytváří vrstvy tzv. lamely, které jsou uspořádány do válcovitých útvarů – osteonů (Haversových systémů).

    • Houbovitá → umístěna uvnitř kosti. Vytváří sítě a je to takový opěrný systém kosti.

Kostní dřeň

  • Je měkká tkáň, která vyplňuje vnitřek kostí. Existují tři druhy kostní dřeně:
    • červená kostní dřeň → vzniká z krevních destiček, červených a bílých krvinek. Od narození je ve všech kostech, později zůstává v plochých kostech, tj. lebka, pánev, hrudní kost, žebra, zánártní a zápěstní kosti;

    • žlutá kostní dřeň → vzniká z červené kostní dřeně prostupováním tukových buněk do kostní dřeně;

    • šedá kostní dřeň → vzniká ze žluté dřeně následkem ztráty tuku. 

 

Zdroje
  • DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie – Učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 1. vyd. Olomouc: EPAVA Olomouc s. r. o., 2000, 480 s. ISBN 978-80-86297-05-7.
  • FLEISCHMANN, Jaroslav a Rudolf LINC. Anatomie člověka II. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964, 240 s. ISBN 14-375-73.
  • KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 263 s. ISBN 80-244-1072-9.
  • KŘIVÁNKOVÁ, Markéta a Milena HRADOVÁ. Somatologie – Učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. a.s., 2009, 214 s. ISBN 978-802-4729-886.
  • PĚGŘÍM, Raromír a Antonín VALACHOVIČ. Anatomie a fyziologie člověka – učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1969, 516 s. ISBN 08-032-69.

Obrázky

  • Obr. 1: JÍLEK, Lubor, Elina TRÁVNÍČKOVÁ a kol. Biologie člověka pro IV. ročník gymnázií. 2. vyd. Praha: SPN, 1982, 267 s. ISBN neuvedeno.
  • Obr. 2: PĚGŘÍM, Raromír a Antonín VALACHOVIČ. Anatomie a fyziologie člověka – učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1969, 516 s. ISBN 08-032-69.
Víte, že ...

Na lidském těle se nachází 210 - 233 kostí?

 

Zajímavost

Kost stehní je nejdelší a zároveň nejtěžší kostí lidského těla. Váží okolo 1 kg.

Třmínek ve středním uchu je kostí nejmenší a nejlehčí. Váží necelou setinu gramu.

Kost pánevní je kostí nejširší. 

Doplňující učivo

V dětství je dřeň kostí dlouhých červená. Proto je v tomto věku dřeň krvetvorným orgánem. S přibývajícím věkem se v ní však ukládá tuk. Dřeň se mění na dřeň žlutou, která nemá již schopnost krvetvorby. Ve všech dlouhých kostech je okolo 20. roku věku jen dřeň žlutá. Ve stáří dřeň z kostí postupně mizí a má barvu šedou. V dospělosti se krvinky tvoří zejména v kosti hrudní, v tělech obratlů a v žebrech.

Víte, že ...

... kost snese obrovské zatížení? Např. kost pažní vydrží až 600 kg, kost stehenní 1350 kg, holenní kost až 1350 kg. 

Obrázek

Obr. 1: Kostra lidského těla

Obrázek

Obr. 2: Stavba kost

Kontrolní otázka

Vhodné i pro žáky ZŠ

Jaké jsou funkce opěrné soustavy?

Z čeho se kost skládá?