Tiskový kontrast (Print Contrast)
Obr. 1: Výsledek měření tiskového kontrastu
Při reprodukci barevné předlohy tiskem dochází vždy ke ztrátě části původního tónového rozsahu (vliv síťování, použité tiskové materiály). Se snížením tónového rozsahu přímo souvisí i pokles kontrastu. Tento nedostatek může tiskař do jisté míry kompenzovat pouze zvýšením přívodu barvy tak, aby docílil sytého vybarvení tisku a s tím spojeného optimálního kontrastu. Zvyšování přívodu barvy má ale své hranice, neboť s příliš silnou vrstvou barvy mohou hrozit určitá rizika, jako je zvýšený nárůst tónové hodnoty, dlouhé schnutí barvy a obtahování tisku. Přebarvený tisk vykazuje zejména vysokou míru „slévání“ stínů (70 – 90 % tónové hodnoty), tím se zmenšuje podíl bílé nepotištěné plochy a klesá kontrast. Optická hustota navíc od určité síly barvové vrstvy dále neroste, a proto další zvyšování odběru barvy tiskový kontrast nezvýší, naopak klesne. Optimální tiskový kontrast tak charakterizuje nejmenší množství použité tiskové barvy, kterou lze dosáhnout požadovanou optickou hustotu, aniž by došlo k výraznému nárůstu tónové hodnoty.
Měření tiskového kontrastu
Kontrast měříme denzitometrem nebo spektrofotometrem po zvolení funkce Print Contrast. V jednotlivých krocích postupně měříme optickou hustotu:
- nepotištěného papíru,
- plného tónu,
- kontrolního pole s tónovou hodnotou 80 %.
Z uvedené rovnice pak přístroj vypočítá a zobrazí relativní tiskový kontrast. Zobrazená hodnota je vyjádřena v procentech. Typické hodnoty kontrastu pak uvádí tabulka níže.
DP = denzita plné plochy
DA = denzita autotypické plochy (80 % kontrolní pole dle standardu FOGRA)
Faktory ovlivňující tiskový kontrast
-
množství nanesené barvy
-
pigmentace barvy (vydatnost barvy)
-
ukotvení barvy v papíru
-
vlastnosti papíru
Shrnutí
Tiskový kontrast je jedním z ukazatelů správného seřízení přívodu barvy na potiskovaný materiál. Dosažením optimálního tiskového kontrastu současně eliminujeme rizika, která mohou být spojena s příliš silnou barvovou vrstvou, tj. nárůst tónové hodnoty, špatné schnutí barev, obtahování.
Zdroje
- KAPLANOVÁ, Marie a kol. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2
- PANÁK, Ján, Michal ČEPPAN, Vladimír DVONKA, Ĺudovít KARPINSKÝ, Pavel KORDOŠ, Milan MIKULA a Stefan JAKUCEWICZ. Polygrafické minimum. 2. doplněné vydání. Bratislava: TypoSet, 2000, 264 s. ISBN 80-967811-3-8.
Obrázky
- Archiv autora
Video
Postup při měření tiskového kontrastu
Kontrolní otázka
1. Ve kterém poli kontrolního proužku lze měřit tiskový kontrast?
2. K čemu se využívá parametr tiskový kontrast při analýze tiskoviny?