Struktura

Tiskový kontrast

Tiskový kontrast (Print Contrast)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 1: Výsledek měření tiskového kontrastu

 

Při reprodukci barevné předlohy tiskem dochází vždy ke ztrátě části původního tónového rozsahu (vliv síťování, použité tiskové materiály). Se snížením tónového rozsahu přímo souvisí i pokles kontrastu. Tento nedostatek může tiskař do jisté míry kompenzovat pouze zvýšením přívodu barvy tak, aby docílil sytého vybarvení tisku a s tím spojeného optimálního kontrastu. Zvyšování přívodu barvy má ale své hranice, neboť s příliš silnou vrstvou barvy mohou hrozit určitá rizika, jako je zvýšený nárůst tónové hodnoty, dlouhé schnutí barvy a obtahování tisku. Přebarvený tisk vykazuje zejména vysokou míru „slévání“ stínů (70 – 90 % tónové hodnoty), tím se zmenšuje podíl bílé nepotištěné plochy a klesá kontrast. Optická hustota navíc od určité síly barvové vrstvy dále neroste, a proto další zvyšování odběru barvy tiskový kontrast nezvýší, naopak klesne. Optimální tiskový kontrast tak charakterizuje nejmenší množství použité tiskové barvy, kterou lze dosáhnout požadovanou optickou hustotu, aniž by došlo k výraznému nárůstu tónové hodnoty.

 

 

Měření tiskového kontrastu

Kontrast měříme denzitometrem nebo spektrofotometrem po zvolení funkce Print Contrast. V jednotlivých krocích postupně měříme optickou hustotu:

  1. nepotištěného papíru,
  2. plného tónu,
  3. kontrolního pole s tónovou hodnotou 80 %.

Z uvedené rovnice pak přístroj vypočítá a zobrazí relativní tiskový kontrast. Zobrazená hodnota je vyjádřena v procentech. Typické hodnoty kontrastu pak uvádí tabulka níže.

 

 

 

 

 

 

DP = denzita plné plochy

DA = denzita autotypické plochy (80 % kontrolní pole dle standardu FOGRA)

 

Faktory ovlivňující tiskový kontrast

  • množství nanesené barvy

  • pigmentace barvy (vydatnost barvy)

  • ukotvení barvy v papíru

  • vlastnosti papíru

 

Shrnutí

Tiskový kontrast je jedním z ukazatelů správného seřízení přívodu barvy na potiskovaný materiál. Dosažením optimálního tiskového kontrastu současně eliminujeme rizika, která mohou být spojena s příliš silnou barvovou vrstvou, tj. nárůst tónové hodnoty, špatné schnutí barev, obtahování.

 

Zdroje

  • KAPLANOVÁ, Marie a kol. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2
  • PANÁK, Ján, Michal ČEPPAN, Vladimír DVONKA, Ĺudovít KARPINSKÝ, Pavel KORDOŠ, Milan MIKULA a Stefan JAKUCEWICZ. Polygrafické minimum. 2. doplněné vydání. Bratislava: TypoSet, 2000, 264 s. ISBN 80-967811-3-8.

Obrázky

  • Archiv autora

Video

This div will be replaced by the JW Player.

Postup při měření tiskového kontrastu

Kontrolní otázka

1. Ve kterém poli kontrolního proužku lze měřit tiskový kontrast?

2. K čemu se využívá parametr tiskový kontrast při analýze tiskoviny?

Logolink