Struktura

BOZP

Bezpečnost a ochrana zdraví při svařování

Anotace oblasti

Aby nedocházelo k úrazům nebo poškození majetku, existují zásady "bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ (dále jen BOZP). Bezpečnostní předpisy mají na BOZP různý dopad. Jsou jednak předpisy obecné, které platí pro výkon jakékoli činnosti, a dále předpisy speciální, které se vztahují na jednotlivé druhy pracovních činností. Krom toho existuje velké množství norem (ČSN či ČSN EN), které upravují BOZP při výkonu konkrétní činnosti. Tak pro svařování najdeme normu např. pro svařování plamenem, pro svařování obloukem a mnoho dalších. Tyto normy se nevztahují pouze k samotnému svařování, ale také k parametrům a vybavení prostoru, ve kterém ke svařování dochází, k samotnému svařovacímu zařízení a ke způsobu zacházení s ním. V současné době jsou všechny obecně závazné předpisy k problematice BOZP (zákony, vládní nařízení a vyhlášky) vydávány v souladu s právem Evropských společenství. To znamená, že pravidla BOZP u nás odpovídají běžným evropským standardům.

Obecné zásady BOZP

V naprosto nejobecnější poloze lze k principům BOZP uvést minimálně toto:

  • Každý zaměstnavatel je povinen zajistit BOZP pro všechny zaměstnance.

  • Péče o BOZP je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností každého vedoucího zaměstnance v rozsahu pracovního místa, které zastává.

  • Jsou-li na jednom pracovišti zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, musí se zaměstnavatelé vzájemně písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením a spolupracovat při zajišťování BOZP pro všechny zaměstnance na pracovišti. Při činnosti pracovníků jednoho zaměstnavatele musí být současně chráněni také zaměstnanci všech dalších zaměstnavatelů.

  • Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. To platí také pro žáky středních, vyšších odborných i vysokých škol na praxi (stejně jako při praktické výuce).

  • Náklady spojené se zajišťováním BOZP zaměstnavatel nesmí přenášet na zaměstnance.

 

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné pracovní prostředí a pracovní podmínky. Činí tak vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k předcházení rizikům, jak vyplývá z právních a ostatních předpisů, soustavným vyhledáváním zdrojů nebezpečných činitelů. K tomu je povinen zejména pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek.

Některá rizika zcela odstranit nelze. V takových případech je zaměstnavatel povinen přijmout opatření k omezení působení takových rizik, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců minimalizoval. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních zaměstnavatel musí vést dokumentaci. Přitom by měl být veden snahou vznik rizika omezovat, měl by přizpůsobovat pracovní podmínky potřebám zaměstnanců s cílem omezování negativních vlivů práce, nahrazovat fyzicky namáhavé činnosti novými technologiemi, nahrazovat staré technologie modernějšími (bezpečnějšími) apod.

Zaměstnavatel je povinen:

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům, včetně zaměstnanců agentury práce dočasně přidělených k výkonu práce k jinému zaměstnavateli a zaměstnanců jiného zaměstnavatele vykonávajících práce na jeho pracovištích, informace, pokyny, ochranné pracovní prostředky  a školení o BOZP, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště a o přijatých opatřeních ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace osob v případě mimořádné události (u školení také seznámením s předpisy k zajištění BOZP, které doplňují odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce). Tyto informace a pokyny musí být zajištěny vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů.

Zaměstnavatel musí s odborovou organizací nebo přímo se zaměstnanci projednat

  • podstatná opatření týkající se BOZP,

  • vyhodnocení rizik, přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení,

  • organizaci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP,

  • určení odborně způsobilé osoby k prevenci rizik podle zákona o zajištění dalších podmínek BOZP.

Odborová organizace je povinna spolupracovat se zaměstnavatelem a s odborně způsobilými fyzickými osobami k prevenci rizik podle zákona o zajištění dalších podmínek BOZP, aby zaměstnavatel mohl zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky a plnit veškeré povinnosti stanovené právními předpisy.

Zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky BOZP na všech pracovištích.

Účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP

  • Zaměstnanci se účastní řešení otázek souvisejících s BOZP prostřednictvím odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tohoto práva nemohou být zbaveni.

  • Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci anebo přímo zaměstnancům umožnit účast při jednáních týkajících se BOZP nebo jim aspoň poskytnout informace o takovém jednání.

  • Zaměstnavatel musí vyslechnout informace, připomínky a návrhy odborové organizace nebo zaměstnanců na přijetí opatření týkajících se BOZP.

obrazek

Obr. 1: Tlakové lahve

Ochranné prostředky musí:

  • Být účinné proti vyskytujícím se rizikům,

  • odpovídat podmínkám pracoviště,

  • zohledňovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců,

  • být přizpůsobeny fyzickým předpokladům zaměstnanců,

  • být vzájemně slučitelné, pokud je potřeba, aby zaměstnanec používal více ochranných prostředků současně.

Při hodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků a při samotném výběru ochranných prostředků se postupuje podle zvláštních právních předpisů.

Ochranné prostředky jsou určeny zejména pro ochranu hlavy (přilby a jiné ochranné pokrývky hlavy), sluchu (chrániče sluchu, chrániče sluchu s interkomem, akustické přilby), očí a obličeje (nejrůznější ochranné brýle, ochranné obličejové štíty, svářečské kukly a štíty), dýchacích orgánů (masky a polomasky s filtry, dýchací přístroje a prostředky na ochranu dýchacích orgánů včetně snímatelné svářečské kukly), rukou a paží (nejrůznější rukavice), nohou (nejrůznější obuv, ale i chrániče kolen, nártů apod.), trupu a břicha (ochranné vesty, kabáty a zástěry), případně pro ochranu celého těla (prostředky pro prevenci pádů a nejrůznější ochranné oděvy).

Zvláštní právní předpis dále uvádí neúplný výčet prací a činností, které vyžadují používání ochranných prostředků. Konkrétně pro svařování pak výslovně stanoví použití ochranných prostředků

  • očí a obličeje (ochranné brýle a obličejové štíty nebo stínítka),

  • trupu a břicha (kožené zástěry),

  • rukou a paží (rukavice),

  • pro svařování v omezených prostorech ohnivzdorný ochranný oděv.

obrazek

Obr. 2: Ochranný oděv

Uvedený výčet je třeba považovat za minimální, protože v naprosté většině případů dochází ke svařování v podmínkách, které nutně vyžadují použití dalších ochranných prostředků.

Pracovní úraz

Zaměstnavatel, u něhož došlo k pracovnímu úrazu, je povinen objasnit příčiny a okolnosti jeho vzniku (za účasti zaměstnance, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast BOZP) a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O všech úrazech je povinen vést evidenci, u těžších úrazů (po kterých dojde minimálně k pracovní neschopnosti přesahující 3 kalendářní dny) musí vyhotovit záznam a vést dokumentaci.

Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.

Povinnosti zaměstnance

Povinnostem zaměstnavatele korespondují práva a povinnosti zaměstnance. Výslovně je třeba uvést, že zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. Takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.

Zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci.

Znalost základních povinností vyplývajících z předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění BOZP je součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance.

Zaměstnanec je povinen:

  • Účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na BOZP, včetně ověření svých znalostí.

  • Stanoví-li tak předpis, podrobit se preventivním prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním.

  • Dodržovat právní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti.

  • Dodržovat stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu.

  • Nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele.

  • Nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.

  • Oznamovat nadřízenému nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení.

  • Podle svých možností podílet se na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách.

  • Bezodkladně oznamovat nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

  • Na pokyn oprávněného vedoucího se podrobit zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

 

Základní požadavky na pracoviště a pracovní prostředí

Podrobné požadavky na zajištění BOZP na pracovišti a v pracovním

prostředí upravuje nařízení vlády č. 101/2005 Sb., v platném znění. Nařízením se nemění obecné technické požadavky na výstavbu a zvláštní požadavky na pracoviště a na požární ochranu, které jsou stanoveny zvláštními předpisy.

Pracoviště musí být pomocí technických a organizačních opatření udržována ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob. Přitom se vychází z hodnocení rizik ve vztahu k vykonávané činnosti. Aby mohlo být pracoviště vůbec uvedeno do provozu, musí být z hlediska BOZP splněno zejména:

  • Uspořádání pracoviště tak, aby zaměstnanci byli chráněni před nepříznivými vlivy počasí a před škodlivými účinky technologických postupů.

  • Určení osob, které zajišťují bezpečný provoz, používání, údržbu, úklid, čištění a opravy pracoviště.

  • Vedení provozní dokumentace.

  • Bezpečné upevnění technického vybavení pracoviště.

  • Opatření pro řešení mimořádných událostí včetně pravidel pro bezpečnou evakuaci osob.

  • Zabezpečení pracoviště proti vstupu nepovolaných osob.

Zvláštní právní předpis stanoví velmi podrobně podmínky ochrany zdraví při práci. Upravuje mj.:

  • Rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, metody a způsoby jejich zjišťování, hygienické limity,

  • hodnocení zdravotního rizika,

  • minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance,

  • podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků při práci s nebezpečnými látkami a při práci v obtížných podmínkách,

  • bližší podmínky poskytování ochranných nápojů,

  • bližší hygienické požadavky na pracoviště,

  • bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci s nebezpečnými látkami a při práci v obtížných podmínkách.

 

Bezpečnostní značky a bezpečnostní signály

obrazek   Obr. 3: Bezpečnostní značka nouzový východ/úniková cesta   

 obrazek Obr. 4: Bezpečnostní značka riziko střetu osoby s překážkou

Značky

Vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů je stanoveno nařízením vlády č. 11/2002 Sb., v platném znění.

Značky musí být vhodné pro prostředí, ve kterém jsou používány, a musí být zhotoveny z odolného materiálu. Značky musí být udržované, aby zůstal zachován jejich vzhled a původní funkční vlastnosti. Při umístění značek nesmí být jejich účinnost ovlivněna nesprávnou volbou, nedostatečnou údržbou, nedostatečným počtem nebo přítomností jiných značek stejného typu.

Značka obsahuje kresbu, která popisuje situaci nebo nařizuje či zakazuje určité chování (dále jen piktogram).

Vedle značek existují i zařízení k vysílání světelných a zvukových signálů a signály dávané rukou doprovázené komunikací pomocí hlasových signálů.

Značky a zařízení určené k vysílání světelných a zvukových signálů musí být udržované, aby zůstal zachován jejich vzhled a původní funkční vlastnosti. Vyžadují-li dodávku energie, musí být vybaveny nouzovým zdrojem pro případ přerušení dodávky energie. Značky a zařízení určené k vysílání světelných signálů se umisťují ve vhodné výšce a v poloze přiměřené zornému poli zaměstnanců, na snadno dostupném a viditelném místě.

Rozlišujeme následující značky:    

 

Obr. 5: Značky označující riziko střetu

Značky označující riziko střetu osob s překážkami nebo riziko pádu osob a předmět -  tvoří střídavé žluté a černé nebo červené a bílé pruhy stejné velikosti v úhlu 45 stupňů.

Obr. 6: Značky výstrahy

Značky výstrahy -  mají trojúhelníkový tvar s černým piktogramem na žlutém pozadí s černým okrajem.

Obr. 7: Značky zákazu

Značky zákazu -  mají kruhový tvar s černým piktogramem na bílém pozadí, červeným okrajem a šikmým pruhem.

Obr. 8: Značky příkazu

Značky příkazu - mají kruhový tvar s bílým piktogramem na modrém pozadí.

Obr. 9: Informativní značky

Informativní značky pro označení únikové cesty a nouzového východu nebo místa první pomoci a zařízení pro přivolání první pomoci - mají obdélníkový nebo čtvercový tvar s bílým piktogramem na zeleném pozadí, informativní značky pro únik a evakuaci osob a značky překážek na únikových cestách musí být i při přerušení dodávky energie viditelné a rozpoznatelné minimálně po dobu nezbytně nutnou k bezpečnému opuštění objektu.

Obr. 10: Informativní značky pro věcné prostředky PO

Informativní značky pro věcné prostředky požární ochrany, požárně bezpečnostní zařízení a směr cesty k nim - mají obdélníkový nebo čtvercový tvar s bílým piktogramem na červeném pozadí.

 

Signály

Signály dávané rukou musí být přesné, jednoduché, rozlišitelné a nezaměnitelné s jinými signály; užívá-li se současně obou rukou, musí být pohyby symetrické a vždy může být dáváno pouze jediné znamení. Signalista stojí čelem k příjemci signálu a sleduje všechny jím řízené úkony tak, aby nebyla ohrožena jeho bezpečnost nebo bezpečnost jiných zaměstnanců. Signalista musí mít na sobě jeden nebo více rozlišovacích prvků, například vestu, přilbu, rukávce nebo pásku na rukou, nebo musí použít praporky. Rozlišovací prvky musí být výrazně barevné, zpravidla stejné barvy, a určeny pro výlučné používání signalistou. Má-li příjemce signálu pochybnosti o tom, že lze příkaz bezpečně provést, přeruší řízený úkon a požádá signalistu o nový signál.

U signálů dávaných rukou rozlišujeme:

  • Všeobecné signály

  • Signály pro svislé přemisťování

  • signály pro vodorovné přemisťování

  • signály upozorňující na nebezpečí

Zvukové signály musí být snadno rozpoznatelné dobou trvání zvukových impulsů nebo skupin impulsů a intervalů mezi nimi a snadno rozpoznatelné od jakýchkoliv jiných zvukových signálů. Jejich úroveň zvuku musí být vyšší než hladina okolního hluku tak, aby byly slyšitelné, aniž by přitom nadměrně obtěžovaly hlukem nebo působily bolest.

Komunikace hlasovými signály se uskutečňuje formou jednoduchých, srozumitelných krátkých slov, skupin slov, krátkých textů nebo vět. Příklady hlasových signálů jsou:

  • Start k označení začátku povelu,
  • stůj k přerušení nebo ukončení pohybu,
  • konec k zastavení operace,
  • nahoru ke zvedání zátěže,
  • dolů ke spouštění zátěže,
  • stop pro nouzové zastavení,vpřed, vzad, vpravo, vlevove spojení s příslušným signálem rukou,
  • rychle pro zrychlení pohybu z bezpečnostních důvodů,
  • pomalu při přiblížení k překážce nebo hrozí-li jiné nebezpečí.

 

Orgán inspekce práce

Orgánem inspekce práce je u nás Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Úřad je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Úřad a inspektoráty kontrolují zejména dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, z předpisů k zajištění BOZP, z předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení. V souvislosti s tím jsou vybaveny pravomocí mj. vstupovat do výrobních prostorů, mluvit se zaměstnanci bez přítomnosti dalších osob, požadovat informace, doklady, odebírat vzorky materiálu, atd.

Působnost úřadu se vztahuje nejen na všechny zaměstnavatele a jejich zaměstnance.

Zdroje

 

Obrázky:

 

Historie

 

Obr. 11: Ochranné prostředky

Z historie BOZP

Bezpečnost práce není žádná novinka. Již od starověku se objevují první zmínky o ochranných oděvech a prostředcích, zajišťujících bezpečnost práce dělníků v lomech, dolech, hutích a jiných nebezpečných pracovištích. 

První požadavky na zajištění BOZP, se objevily za feudalismu a týkaly se především hornictví (cechovní zákony). Jde o zákoník „Ius Regale Montanorum“, vydaný králem Václavem II. kolem roku 1300. Zmiňuje pravidla k zajištění bezpečnosti při práci v dolech. Požaduje odvodňování a větrání šachet, počítání horníků před a po směně a stanovuje délku pracovní doby v šachtě ( 6 hodin).  Je to zřejmě nejstarší právo na světě se sociálními a pracovně-právními předpisy. Tento zákoník s úpravami platil až do roku 1854.

Obr. 12: Historický důl - 1
 

Opravdové zákony, jak je chápeme dnes, však přichází až s průmyslovou revolucí.

V jiných oborech byla právní úprava vytvořena až v 18. století. Rakousko-Uhersko, pod které patřily i Čechy a Morava, bylo na tehdejší zvyklosti v tomto směru pokrokové.  V roce 1776 byl vydán zákon na ochranu dětí v továrnách, po několika letech pak akceptovaly tento zákon Anglie  a Německo.

V roce 1811 byl vydán Všeobecný občanský zákoník, který ukládá zaměstnavatelům povinnost chránit život a zdraví zaměstnanců. V roce 1859 vznikl Živnostenský řád, který mimo jiné požadoval: „Proto má majitel živnosti o to pečovati, aby stroje, zařízení závodní a jejich části tak byly ohrazeny nebo takovými úpravami ochrannými opatřeny, aby dělníci, konající obezřele svou práci, nemohli snadně býti ohroženi“ (citace).

V roce 1884 v Rakousku-Uhersku následoval zákon o maximální délce pracovní doby (v hornictví stanovena na 10 hodin denně, v podnicích s více než 20 zaměstnanci na 11 hodin).

Obr. 13: Historický důl - 2
 

Také dozor nad dodržováním bezpečnosti práce má docela dlouhou tradici. Živnostenská inspekce existovala již v roce 1883.

V roce 1888 byl schválen zákon o úrazovém pojištění dělníků, v roce 1889 pak zákon o nemocenském pojištění.

Bezpečnost práce zajišťována i za první republiky. Rakousko-uherské živnostenské zákony byly převzaty a inspekce, podřízená ministerstvu sociální péče, pokračovala až do roku 1952.

Po druhé světové válce se na zajištění BOZP začaly podílet odborové organizace (v roce 1951 byl vydán zákon o BOZP, jenž ukládal dozorování nad dodržováním bezpečnosti práce jednotné odborové organizaci).

Obr. 14: Pracovní podmínky ve druhé polovině 20. století

 

V roce 1981  na konferenci s názvem Mezinárodní organizace práce byla deklarována Úmluva o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí, která globálně garantovala důstojné a bezpečné podmínky práce.

K poslední významné změně v zajišťování BOZP došlo k 1. lednu 2001. Tehdy byl přijat do českého právního řádu systém Evropské unie zajištění BOZP.

cs.wikipedia.org/wiki/Bezpečnost_a_ochrana_zdraví_při_práci

Čti také

Dokumentace o informacích a pokynech

O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci (samozřejmě platí, že zaměstnanec je oprávněn nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti s BOZP).

Zaměstnavatel je také povinen soustavně vyžadovat a kontrolovat dodržování pravidel BOZP.

Zároveň také nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

Zaměstnavatel určuje obsah a četnost školení o předpisech k zajištění BOZP, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Pokud to vyžaduje povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení k BOZP pravidelně opakováno, v některých musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu.

K BOZP patří i způsob odměňování. Nelze používat takového způsobu odměňování, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců.

Poskytování osobních ochranných prostředků

Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen ochranné prostředky). Ty chrání zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví a nesmí bránit při výkonu práce. Ochranné prostředky zaměstnavatel udržuje v použitelném stavu a kontroluje jejich používání.

Poskytování ochranných prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.

Obrázek

Content ochrann  prost edky

Obr. 15: Ochranné prostředky

Doplňující učivo

Opatření při vzniku mimořádných událostí

Pro případ vzniku a zdolání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště je zaměstnavatel povinen přijmout vlastní opatření. Určí podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen zajistit vyškolení těchto zaměstnanců a jejich potřebné vybavení. Vlastní opatření zaměstnavatel přizpůsobuje měnícím se skutečnostem.

Obrázek

Content ochrann  od v

Obr. 16: Ochranný oděv

Doplňující učivo

Doplnění požadavků na pracoviště

K dalším podrobnějším požadavkům, které musí pracoviště splňovat, patří zejména:

  • Konstrukce a mechanická odolnost staveb, ve kterých se nalézají pracoviště, musí odpovídat povaze jejich používání.

  • Veškeré elektrické instalace musí být odborně navrženy, vyrobeny a před uvedením do provozu prověřeny.

  • Veškeré průmyslové rozvody, potrubní systémy, vedení a sítě musí být chráněny před mechanickým a tepelným namáháním a před korozí (v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů).

  • Pracoviště musí mít dostatečně kapacitní únikové cesty, které musí být trvale volné a bez překážek a musí vést nejvhodnější cestou do bezpečného prostoru, únikové cesty nesmí být zužovány překážkami (únikové cesty musí svým počtem, kapacitou, technickým vybavením a provedením odpovídat dalším požadavkům uvedeným ve zvláštních právních předpisech).

  • Nechráněné otvory ve stěnách musí být zabezpečeny proti vypadnutí osob.

  • Povrch podlahy pracoviště včetně komunikací musí být rovný, pevný, protiskluzový, bez nebezpečných prohlubní, otvorů a bez nebezpečného sklonu (u provozů s nebezpečím výbuchů musí být povrch podlahy z nejiskřivého materiálu).

  • Dopravní komunikace uvnitř staveb i mimo ně musí být umístěny tak, aby nedocházelo k ohrožení zaměstnanců zdržujících se v jejich blízkosti, musí být od ostatních ploch ve stejné úrovni výrazně odlišeny, musí být dostatečně široké a trvale volné (podrobné podmínky jsou uvedeny ve zvláštních právních předpisech).

  • Nepřejízdné a nepřechodné jímky musí být trvale ohrazeny.

  • Na schodištích musí být madlo aspoň na jedné straně.

  • Další podmínky a detailní požadavky jsou upraveny ve zvláštních právních předpisech.

Praktická ukázka

 

Obr. 17: Ostatní značky výstrahy

 

Obr. 18: Ostatní infoznačky

 

obrazek

Obr. 19: Signály dávané rukou 1

 

obrazek

Obr. 20: Signály dávané rukou 2

 

obrazek

 Obr. 21: Signály dávané rukou 3

 

obrazek

Obr. 22: Signály dávané rukou 4

Zamysli se

 Závěrečná otázka pro žáky základních škol:

Myslíš, že je důležité dodržování předpisů BOZP a proč?

 

Video

This div will be replaced by the JW Player.

Osobní ochranné pracovní prostředky svařeče

Video

This div will be replaced by the JW Player.

Pracovní prostředí

Logolink