Struktura

Tvar třísky a geometrie nástroje

Tvar třísky a geometrie nástroje

Geometrie nástroje i tvar vznikající třísky mají velký vliv na kvalitu a produktivitu obrábění. Geometrie břitu nástroje v závislosti na dalších faktorech zároveň ovlivňuje druh i tvar třísky.

Vznik a tvar třísky

V průběhu procesu obrábění dochází k oddělování materiálu z obrobku. Oddělený materiál tvoří třísku.

Ke vzniku třísky dochází vlivem vnikání řezného klínu nástroje do materiálu. V první fázi se obráběný materiál před klínem pěchuje a dochází k jeho deformaci. Po překročení meze pevnosti dochází k lomu a odtržení vzniklé třísky.

obrazek

Obr. 1: Vznik třísky

Na proces vzniku třísky má vliv mnoho faktorů:

  • druh materiálu,

  • druh řezného nástroje,

  • geometrie řezného nástroje,

  • řezné podmínky,

  • řezné prostředí.

Druhy třísek

Obr. 2: Druhy třísek

  1. Drobivá tříska – vzniká při obrábění křehkých materiálů nebo při velké hloubce řezu, nízké řezné rychlosti a malých úhlech čela. Vlivem vytrhávání materiálu z obrobku vzniká drsný povrch obrobené plochy.

  2. Článkovitá tříska – vzniká u houževnatějších materiálů (např. ocel střední pevnosti) nebo při středních úhlech čela a nízkých řezných rychlostech. Tyto třísky tvoří většinou krátké šroubovice.

  3. Plynulá tříska – vzniká u houževnatých materiálů, vysoké řezné rychlosti při velkých úhlech čela. Z hlediska kvality povrch obrobené plochy je tato tříska nejvhodnější. Ale z hlediska obsluhy (namotávání na obrobek, vznik úrazu, nesnadné odstraňování třísky apod.) jsou nejméně vhodné. Z tohoto důvodu je vhodné třísku lámat. K tomu slouží:

  • lamače třísek,
  • utvářeče třísek.

Tvary třísek

obrazek

Obr. 3: Tvary třísek

Geometrie obráběcího nástroje

Při obrábění přichází do styku s obrobkem pouze řezná část nástroje. Řeznou část nástroje může tvořit jeden, dva nebo několik břitů. Příkladem jednobřitového nástroje je soustružnický nůž, dvojbřitý nástroj je šroubovitý vrták a vícebřitý nástroj fréza.

Břit nástroje má tvar klínu. Řezný klín je tvořen plochou čela a plochou hřbetu. Po čelní ploše odchází tříska. Hřbet je plocha, která leží proti obrobené ploše. Průsečnice plochy čela a plochy hřbetu se nazývá řezná hrana neboli břit.

Na kvalitu obrábění má velký vliv geometrie řezného klínu (velikosti úhlů α, β, γ).

obrazek

Obr. 4: Geometrie břitu obráběcího nástroje

  1. α – úhel hřbetu je úhel mezi hřbetem a obrobenou plochou. Jeho velikost se volí taková, aby nevznikalo tření mezi hřbetní plochou a obrobkem:

  • křehké materiály – α = 4°
  • ocel - α = 6 – 10°.
  1. β – úhel břitu je úhel řezného klínu. Jeho velikost je určena druhem obráběného materiálu. Břity s větším úhlem jsou pevnější, lépe odvádějí teplo, ale hůře vnikají do materiálu (používají se pro pevnější materiály). Břity s menším úhlem snadněji vnikají do materiálu, ale jsou náchylné ke zlomení (používají se pro měkčí materiály).

                                                                                        Platí vztah – α + β + γ = 90°

  1. γ – úhel čela je úhel mezi čelní plochou nástroje a myšlenou kolmicí k obráběné ploše. Ovlivňuje především tvorbu třísky. Jeho velikost bývá do 10°. Ale může být i jiný:

  • měkké materiály – γ nad 10°

obrazek

Obr. 5: Úhel čela pro měkké materiály

  • středně tvrdé a oceli s nižší pevností - γ do 10°

obrazek

Obr. 6: Úhel čela pro středně tvrdé materiály

  • velmi tvrdé a křehké materiály - γ se zápornou hodnotou

obrazek

Obr. 7: Úhel čela pro tvrdé materiály

Změna jedno úhlu břitu nástroje ovlivňuje velikosti ostatních úhlů.

Zdroje

  • DRIENSKY, Dušan, Pavel FÚRIK, Terézia LEHMANOVÁ a Josef TOMAIDES. Strojní obrábění I. Praha: SNTL, 1988.
  • FISCHER, Ulrich. A KOL. Základy strojnictví. Praha: Europa - Sobotáles cz., 2004. ISBN 80-86706-09-5
  • ČEP, Robert a Jana PETRŮ. Experimentální metody v obrábění. Ostrava: Ediční středisko VŠB – TUO, 2011. ISBN 978 – 80 – 248 – 2533 – 5. Dostupné z: http://homel.vsb.cz/~cep77/PDF/EMO_komplet_finish.pdf

Obrázky

 

Obrázek

Content diamantov  desticka s lamacem trisek

Obr. 8: Diamantová destička s lamačem třísek. Zdroj: Nové obráběcí nástroje. MM Průmyslové spektrum [online]. © 2014 [cit. 2014-11-22]. Dostupné z: http://www.mmspektrum.com/clanek/nove-obrabeci-nastroje.html

Obrázek

Content utvarec trisek

Obr. 9: Utvařeč třísek. Zdroj: Utvařeč třísek FF2 - Seco Tools. SECO [online]. © 2014 [cit. 2014-11-22]. Dostupné z: http://www.secotools.com/sk/Global/Products/Milling1/General-Turning/FF2-Chipbreaker/

Kontrolní otázka

Jakým způsobem vzniká tříska?

Jaké faktory mají vliv na vznik třísky?

Která tříska je nejméně vhodná z hlediska bezpečnosti práce?

Jakým způsobem lámeme třísku?

 

Určeno i pro žáky ZŠ.

Logolink