Struktura

Sortimenty řeziva

Sortimenty řeziva

Jehličnaté dřeviny

Jehličnaté dřeviny jsou jednoduché stavby, neobsahuje cévy, nejsou na něm vidět žádné póry a rýhy. Dobře viditelné jsou letokruhy a dřeňové paprsky. Jehličnaté dřeviny obsahují pryskyřičné kanálky. V tesařské praxi jsou tyto dřeviny nejpoužívanější.

Smrk ztepilý

Nejrozšířenější dřevina v ČR. Má široké uplatnění jak ve stavebnictví, tak v nábytkářské výrobě. Jedná se o dřevinu měkkou, poměrně lehkou, pružnou a pevnou. Smrkové dřevo se snadno opracovává a v suchém prostředí je velmi trvanlivé.

Obr. 1: Smrk ztepilý

Jedle bělokorá

V porovnání se smrkem je její výskyt v ČR poměrně malý. Dřevo má podobné vlastnosti jako smrk. Opracování je však horší, v suchém prostředí a ve vodě je velmï trvanlivé. Používá se stejně jako dřevo smrkové, nejlépe se hodí na vodní stavby. 

obrazek

Obr. 2: Jedle bělokorá

Douglaska tisolistá

Dřevo je oproti smrku tvrdší a těžší, má pěknou kresbu. Jedná se o dřevo velmi pevné a trvanlivé. Používá s ve stavebnictví na trvanlivé konstrukce.

obrazek

Obr. 3: Douglaska tisolistá

Borovice lesní

Jedná se o poměrně lehkou dřevinu, tvrdší a těžší než smrk. Má více pryskyřice a z tohoto důvodu je hůře obrobitelná. Má však podstatně větší trvanlivost ve vlhku i ve vodě.

obrazek

Obr. 4: Borovice lesní

Borovice limba

obrazek

          Obr. 5: Borovice limba

 

Modřín opadavý

Modřínu jako jedinému z jehličnatých dřevin na konci vegetačního období opadává jehličí. Jedná se o nejtvrdší a nejpevnější jehličnaté dřevo. Nahrazuje dřevo dubové. Používá se ve vodním stavitelství, na zárubně, okenní rámy a vnější okna.

obrazek

Obr. 6: Modřín opadavý

Listnaté dřeviny

Listnaté dřeviny jsou složitější stavby než dřeviny jehličnaté, neobsahují pryskyřičné kanálky. Letokruhy nejsou zpravidla tak výrazně barevně odlišeny. Charakteristickým znakem jsou cévy (póry) viditelné pouhým okem. Listnaté dřeviny rozdělujeme na kruhovité a roztroušeně pórovité.

Kruhovitě pórovité dřeviny

Dub letní a zimní

Dřevo dubu je tvrdé, těžké, velmi pevné a pružné. Jedná se o naše nejlepší dřevo. Velmi dobře se opracovává. Dřevo obsahuje velké množství tříslovin, koroduje kovy a při styku se železem černá. Používá se na stavby mostů, rámů oken a dveří, podlah, sudů a výrobu dýh.

obrazek

Obr. 7: Dub letní

Jasan ztepilý

Dřevo jasanu je velmi ohebné a pružné. Je dobře opracovatelné, ale špatně se štípe. Uplatňuje se při výrobě sportovních potřeb a nářadí. V nábytkářském průmyslu na okrasné dýhy.

obrazek

Obr. 8: Jasan ztepilý

Roztroušeně pórovité dřeviny

Buk lesní

Dřevo je velmi pevné, ale málo pružné. Hodně sesychá a praská. Na suchu i ve vodě je velmi trvanlivé. Má dobrou opracovatelnost. Jako pilařská kulatina je nejdůležitější dřevinou k výrobě řeziva. Používá se rovněž k výrobě aglomerovaných materiálů. Velké využití má při výrobě ohýbaného nábytku.

obrazek

Obr.9: Buk lesní

Javor klen

Dřevo je tvrdé, těžké, ohebné a pružné. Dobře se opracovává, ve venkovním prostředí má malou trvanlivost. Použití při výrobě dýh, hudebních nástrojů, kuchyňských potřeb a soustružení.

obrazek

Obr. 10: Javor klen

Bříza bělokorá

Dřevo tvoří rozhraní mezi tvrdými a měkkými dřevinami, je velmi houževnaté a výhřevné. Dobře se opracovává. Využití při výrobě dýh, v kolařství a jako palivo.

obrazek

Obr.11: Bříza bělokorá

Lípa srdčitá, lípa velkolistá

Lipové dřevo je měkké, lehké, snadno opracovatelné ve venkovním prostředí, málo trvanlivé. Použítí je omezené na řezbářství, výrobu slévárenských modelů, hraček, včelařských potřeb a tužek.

obrazek

Obr. 12: Lípa srdčitá

Topol

Jedná se o dřevo málo pevné, lehké, velmi měkké, dobře opracovatelné a snadno štípatelné. Používá se hlavně při výrobě překlížek, aglomerovaných materiálů, obalů a hraček.

obrazek

Obr. 13: Topol

Neopracované řezivo

Jedná se o část kmene stromu získanou podélným rozřezáním o minimální tloušťce 10 mm. U takto získaného řeziva rozeznáváme tloušťku, šířku, délku, plochu čela, boky, hrany a rohy.

Rozdělení řeziva

  • Deskové řezivo, desky, fošny, krajinové desky a krajiny:

    • desky: tloušťka 13 – 40 mm,

    • fošny: tloušťka 40 – 100 mm,

    • krajinové desky: okrajové řezivo o tloušťce 18 – 24 mm, levá plocha je po celé délce opracované pilou,

    • krajina: okrajové řezivo o tloušťce 18 – 24 mm, levá plocha je oblá.

  • Hraněné řezivo, pravoúhlý příčný průřez, hranoly a hranolky:

    • hranoly: plocha příčného průřezu více než 100 cm2,

    • hranolky: plocha příčného průřezu 25 až 100 cm2.

  • Polohraněné řezivo, dvoustranně řezané řezivo s oblými boky, povaly, trámy:

    • povaly: tloušťka do 100 mm,

    • trámy: tloušťka více než 100 mm a horní ložná plocha větší než 2/3 tloušťky.

Latě a lišty, hraněné řezivo s pravoúhlým příčným průřezem:

  • latě: plocha příčného průřezu 10 až 25 cm2,

  • lišty: plocha příčného průřezu je menší než 10 cm2.

 

Zdroje

  • FÁBRYOVÁ, Gabriela a Olga BOŽEKOVÁ. Materiály pro 1 ročník oboru Tesař. 1 vydání. Sobotáles 1995. 148 s. ISBN 80-85920-04-2.
  • KŘUPALOVÁ, Zdeňka. Technologie pro 1. ročník SOU oboru zpracování dřeva. 1 vydání. Sobotáles 2000. 164 s. ISBN 80-85920-74-3.
  • PANÁČKOVÁ, Maria a Pavol PANÁČEK. Technologie obrábění dřeva 1 pro SOU. 2 vydání. Sobotáles 1998.133 s. ISBN 80-85920-48-4.

Obrázky

  • Obr. 1-13: Archiv autora.

  • Obr. 14: KŘUPALOVÁ, Zdeňka. Technologie pro 1. ročník SOU oboru zpracování dřeva. 1 vydání. Sobotáles 2000. 164 s. ISBN 80-85920-74-3.

  • Obr. 15: KŘUPALOVÁ, Zdeňka. Technologie pro 1. ročník SOU oboru zpracování dřeva. 1 vydání. Sobotáles 2000. 164 s. ISBN 80-85920-74-3.

  • Obr. 16: KŘUPALOVÁ, Zdeňka. Technologie pro 1. ročník SOU oboru zpracování dřeva. 1 vydání. Sobotáles 2000. 164 s. ISBN 80-85920-74-3

Čti také

Kontrolní otázka

  1. Co obsahují jehličnaté dřeviny na rozdíl od listnatých?
  2. Jak dělíme listnaté dřeviny?
  3. Na sportovní nářadí používáme jakou dřevinu?
  4. Pravá plocha neopracovaného řeziva je?
  5. Kolik cm3 má hranol na příčném průřezu?
  6. Jakou tloušťku má fošna?
  7. Do deskového řeziva patří?
  8. Jakou stranu má neopracovanou krajinová deska?
Logolink