Struktura

Měření vnitřního odporu sítě, testery

Měření vnitřního odporu sítě, testery

 

Měřením vnitřního odporu sítě se rozumí měření vnitřního odporu obvodů pro napájení. Tento obvod zahrnuje vinutí transformátoru, fázový vodič L a nulový vodič N. Měření vnitřního odporu, přesněji řečeno impedance obvodu pracovního proudu, není (na rozdíl od měření impedance smyčky poruchového proudu) konkrétně uvedeno v předpisových normách mezinárodních, evropských ani českých. Nicméně měření vnitřního odporu sítě plní cennou službu pro praktika jak při posuzování zařízení, tak při vyhledávání závad. Toto měření se velice podobá měření Impedance smyčky. Jde pouze o měření obvodu L-N, ne však L-PE, jako je tomu u měření impedance smyčky obvodu zajišťujícího automatické odpojení při průrazu izolace na neživou část. Proto mnoho z toho, co platí o měření impedance smyčky, platí také o měření vnitřního odporu sítě. Přísně vzato by se mělo hovořit také o měření vnitřní impedance sítě. Započítává se do ní také induktance vinutí transformátoru a rovněž induktivní složka impedance vedení. Je to tedy stejné jako u impedance smyčky. Jestliže se u impedance smyčky pro zajištění automatického odpojení hovoří zcela obecně o impedanci zdroje, hovoří se o něm také v případě měření vnitřní impedance sítě.

Měření vnitřní impedance L-N

Obr. 1: Měření vnitřní impedance L-N

 

Přístroje

Protože metoda měření vnitřního odporu sítě je stejná jako měření impedance smyčky, hodí se pro její zjišťování v podstatě veškeré přístroje, kterými se měří také impedance smyčky. Jednotlivé přístroje na trhu poskytují možnost  měření jak impedance vypínací smyčky (Zs), tak vnitřního odporu (Rv nebo Ri). Výhodné jsou přístroje, které mají možnost přepnutí funkce měření z impedance vypínací smyčky na měření vnitřního odporu. Pokud přístroje tuto možnost nemají, tak je nutno namísto měřicí vidlice, která se zasunuje pro měření do zásuvky, použít pro připojení měřicí adaptér se třemi volnými vývody (zkušebními hroty, krokodýlky apod.). Z těchto vývodů jsou podstatné dva. Je to ten, který se připojuje k fázovému vodiči a potom ten, který se připojuje při měření impedance smyčky k ochrannému vodiči a při měření vnitřního odporu sítě k nulovému vodiči.

Jak pro měření impedance smyčky, tak pro měření vnitřního odporu sítě je stejné připojení fázového vodiče L (označené obvykle černou barvou). Připojení pro ochranný vodič (označené většinou barevnou kombinací zelená/žlutá nebo písmeny PE) se připojí k nulovému vodiči N sítě (v síti označenému světle modrou izolací). Pokud je použit i třetí vývod z přístroje (označený světle modře nebo písmenem N), ten se připojí výjimečně k ochrannému vodiči PE (označenému barevnou kombinací zelená/žlutá). Při měření je třeba respektovat pokyny uvedené výrobcem přístroje v návodu k obsluze

 

C.A 6116 - Multifunkční tester elektrických instalací

Sdružený revizní přístroj pro kontrolu a revizi instalací dle požadavků ČSN EN 61557-1 až 7 a ČSN EN 61557-10.

Měření izolačních odporů

  • Měření do hodnoty 2 GΩ.

  • Měření napětím 50, 100, 250, 500 a 1000 V.

Měření proudových chráničů

  • Měření proudem 10, 30, 100, 300, 500, 650 a 1000 mA.

  • Měření postupně narůstajícím proudem a impulzním proudem, s vybavením a bez vybavení proudového chrániče, neselektivní a selektivní.

  • Zobrazuje se dotykové napětí Uf, vybavovací proud Ia a doba vybavení Ta.

Měření uzemnění

  • Měření pomocí 3 sond (metoda 62 %) v soustavách bez napětí.

  • Zobrazení induktivní složky.

  • Selektivní měření paralelních uzemnění bez rozpojení obvodu pomocí kleští.

  • Měření celkového zemního odporu soustavy.

Měření impedance smyčky

  • Zobrazení odporové a induktivní složky.

  • Měření vnitřního odporu sítě L-N, L-L (Zi).

  • Měření impedance smyčky L-PE (Zs).

  • Nastavitelná hodnota proudu 6, 9, 12 mA a 5 A.

  • Měření zkratového proudu, měření impedance s vybavením a bez vybavení proudového chrániče.

Měření napětí, proudu, kmitočtu a odporu

  • Zobrazení průběhu napětí a proudu (osciloskop).

  • Měření napětí do 550 V AC/DC.

  • Měření proudů pomocí kleští.

  • Měření kmitočtu DC/15,3 až 500 Hz.

Měření výkonu a harmonická analýza (pouze s kleštěmi C177A)

  • Měření výkonu do 110 kW (1P) nebo 330 kW (3P).

  • FFT analýza do 50 harmonické U a I, výpočet THD.

Měření sledu fází

Měření propojení (test propojení).

Tester elektrických instalací

Obr. 2: Tester elektrických instalací 

Zdroje

Obrázky:

Čti také

Oč jde při měření impedance smyčky

Víte přesně, jak funguje samočinné odpojení elektrického obvodu od zdroje? Čím je ovlivněna velikost poruchového proudu? Proč je nutno při revizích elektrických instalací měřit odpor PE obvodu a zjistit, zda je dostatečně malý, aby poruchový proud jím protékající způsobil bezpečné vybavení jisticího prvku v předepsaném čase? Poruchová smyčka tedy musí mít takové parametry, aby při poruše izolace mezi živou a neživou částí elektrického zařízení jistící prvky odpojily chráněnou část natolik rychle, aby nedošlo k jejímu dalšímu poškození a na chráněných částech nevzniklo nebezpečné dotykové napětí.

Jedním z nejdůležitějších způsobů ochrany před nepříznivými účinky elektrického proudu je samočinné odpojení elektrického obvodu od zdroje v případě, kdy se vlivem poruchy izolace dostane nebezpečné napětí na neživé části obvodu. Tím dojde ke změně v síti, obvykle k průtoku poruchového proudu jinou cestou, než pracovními vodiči, což uvede v činnost jisticí prvek, který odpojí elektrický obvod od zdroje.

Velikost poruchového proudu je ovlivněna vlastnostmi obvodu, kterým proud proteče. Vzhledem k tomu, že síťové napětí způsobující poruchový proud lze v rámci určité tolerance považovat za stále stejně velké, je zřejmé, že na velikost poruchového proudu má především vliv velikost odporu, který poruchový obvod klade protékajícímu proudu. Odpor poruchového obvodu neboli poruchové smyčky lze tedy považovat za nejdůležitější vlastnost ovlivňující správnou funkci ochrany samočinným odpojením od zdroje.

Pokud dochází u sítí TN a TT k průtoku poruchového proudu obvodem, jehož součástí je PE vodič nebo uzemnění, je nutno zajistit, aby odpor tohoto obvodu nebyl natolik velký, že způsobí omezení poruchového proudu na hodnotu, která již nedokáže vybavit jisticí prvek (jistič nebo pojistku). Z toho důvodu je nutno při revizích elektrických instalací měřit odpor PE obvodu (TN) a zjistit, zda je dostatečně malý, aby poruchový proud jím protékající způsobil bezpečné vybavení jistíciho prvku v předepsaném čase.

Odpor, který ochranný obvod klade průchodu poruchového proudu, je nazýván impedancí poruchové smyčky, neboť nemusí obsahovat pouze reálnou (odporovou) složku, ale i induktivní nebo výjimečně i kapacitní složku. V praxi ovšem bývají tyto složky většinou tak malé, že je lze vzhledem k velikosti činného odporu zanedbat. Přestože tedy naprostá většina měřicích přístrojů měří pouze odpor ochranného obvodu a nikoliv skutečnou impedanci, je pro toto měření vžitý a v normách i uváděný pojem - měření impedance poruchové smyčky.
Obvod poruchové smyčky 
Obr. 3: Obvod poruchové smyčky

 

Na obrázku je naznačen průtok proudu obvodem poruchové smyčky při poruše izolace mezi živou a neživou částí elektrického zařízení. Je zřejmé, že v okamžiku vzniku poruchy se fázové napětí připojí na PE obvod a průtok poruchového proudu způsobí na všech částech s PE obvodem spojených vznik napětí. Pokud je toto takzvané dotykové napětí příliš velké, může způsobit úraz osob, které se v té chvíli dotýkají elektrických zařízení, například spotřebičů připojených k PE vodiči sítě.

Poruchová smyčka tedy musí mít takové parametry, aby při poruše izolace mezi živou a neživou částí elektrického zařízení jisticí prvky odpojily chráněnou část natolik rychle, aby nedošlo k jejímu dalšímu poškození a na chráněných částech nevzniklo nebezpečné dotykové napětí. Toto je zajištěno tehdy, pokud není poruchová smyčka přerušená a pokud je její impedance dostatečně malá (čím menší impedance, tím větší poruchový proud a tím rychlejší vybavení jistících prvků). Velikost dotykového napětí lze pak omezit dobrým uzemněním PE obvodu.

Logolink