Struktura

Stavba a funkce dýchacího systému

STAVBA DÝCHACÍCH CEST

Dýchací soustavu tvoří cesty dýchací a plíce.

Cesty dýchací dělíme na:

  • horní cesty dýchací – k nim řadíme nos, dutinu nosní a nosohltan;

  • dolní cesty dýchací – hrtan, průdušnice a průdušky.

Stěny dýchacích cest vystýlají chrupavky, vyztužené řasinkovým epitelem. Stavbu tvoří tři vrstvy: hladká svalovina, sliznice, podslizniční vazivo.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 1: Dýchací cesty

HORNÍ CESTY DÝCHACÍ

NOS (nasus)

    • Nos je viditelná část obličeje. Vstup do nosní dutiny je opatřen nosními dírkami, oddělené přepážkou nosní. V bočních stěnách jsou skořepy nosní. Nos je krytý kůží, ta obsahuje mazové a potní žlázy. Za zužování a rozšiřování nosních dírek je odpovědný mimický sval nosní.

  • DUTINA NOSNÍ (cavum nasi)

    • Dutinou nosní začínají cesty dýchací. Od dutiny ústní jsou odděleny patrem tvrdým a měkkým. Celá dutina nosní je pokryta sliznicí a řasinkovým epitelem. V dutině nosní rozeznáváme oblast nosní, obsahující čichové políčko, a oblast dýchací. Zde pohyby řasinek vedou nečistoty do nosohltanu.

      S dutinou nosní jsou propojené vedlejší dutiny nosní. Jsou vyplněny vzduchem a velmi často bývají postiženy zánětem.
  • NOSOHLTAN (nasopharynx)

    • Nosohltan je asi 2,5 cm vysoký úsek hltanu. Zde proudí nosními dírkami vzduch z nosní dutiny. Mezi nosohltanem a hltanem je měkké patro a čípek. Po bocích hltanu se nachází Eustachova trubice, která spojuje střední ucho s nosohltanem a je odpovědná za středoušní tlak.

DOLNÍ CESTY DÝCHACÍ

  • Dolní cesty dýchací začínají hrtanem a končí průduškami ústícími do plic.

  • HRTAN (larynx)

    • Hrtan je nálevkovitého tvaru, viditelný na přední straně krku. Má tvar přesýpacích hodin o délce 6 cm.

    • Hrtan je trubice tvořená pohyblivě spojenými chrupavkami, zavěšená na jazylce.

    • Největší je chrupavka štítná (u mužů „ohryzek“), pod ní uložená chrupavka prstencová a chrupavky hlasivkové. Mezi nimi jsou napjaty hlasivkové vazy, hlasivkovou štěrbinou proudí vzduch

  • PRŮDUŠNICE (trachea)

    • Průdušnice tvoří pokračování hrtanu a napojuje se na hrtanovou chrupavku. Tato trubice je 12 cm dlouhá a 2 cm široká. Sestupuje krkem a je umístěna před jícnem.

  • PRŮDUŠKY (bronchy)

    • Průdušnice se u pátého obratle větví na dvě hlavní průdušky: průdušku pravou a levou, které pronikají do plic. Levá průduška odstupuje od průdušnice více do leva, protože se vyhýbá srdci.

  • PRŮDUŠINKY (bronchioly)
    • Průdušinky jsou vystlány řasinkovým epitelem s hlenovými žlázkami, na které navazují plicní sklípky.

             ​

 Obr. 2: Průdušnice s průduškami

  • PLÍCNÍ SKLÍPKY (alveoly)

    • Plicní sklípky jsou duté polokulovité váčky. Je jich okolo 300-400 miliónů a tvoří základní funkční jednotku plic. 

             Obr. 3: Plicní sklípek (alveolus)

  • PLÍCE (pulmo)

    • Plíce představují vlastní orgán zevního dýchání. Tento párový orgán jehlancového tvaru vyplňuje převážnou část dutiny hrudní. Rozlišujeme plíci levou a pravou, ty jsou od sebe oddělené mezihrudím.

    • Pravá plíce se skládá ze tří laloků a levá plíce pouze ze dvou. Povrch plic kryje vazivová blána poplicnice, která přechází na vnitřní stěnu hrudníku jako pohrudnice. Do plic vede hlavní průduška a plicní tepna, z plic vystupují plícní žíly a mízní cévy. Plíce tvoří houbovitá tkáň, která se skládá z množství plicních sklípků.

Obr. 4: Plíce

FUNKCE DÝCHACÍ SOUSTAVY

Hlavním úkolem dýchací soustavy je dýchání. Jedná se o přenos kyslíku

Mezi funkce dýchací soustavy tedy patří:

  • zvlhčování vdechovaného vzduchu a jeho ohřívání na teplotu těla;

  • podílí se na udržování stálého pH;

  • vdechovaný vzduch zbavuje nečistot a prachu - za pomoci řasinkového epitelu jsou nečistoty posouvány ven z dýchacích cest do hltanu, kde dochází k spolknutí nečistoty nebo jejího vykašlání;

  • podílí se na tvorbě a rezonanci hlasu.

 

Zdroje

  • DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie – Učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 1. vyd. Olomouc: EPAVA Olomouc s. r. o., 2000, 480 s. ISBN 978-80-86297-05-7.
  • FLEISCHMANN, Jaroslav a Rudolf LINC. Anatomie člověka II. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964, 240 s. ISBN 14-375-73.
  • KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 263 s. ISBN 80-244-1072-9.
  • KŘIVÁNKOVÁ, Markéta a Milena HRADOVÁ. Somatologie – Učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. a.s., 2009, 214 s. ISBN 978-802-4729-886.
  • PĚGŘÍM, Raromír a Antonín VALACHOVIČ. Anatomie a fyziologie člověka – učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1969, 516 s. ISBN 08-032-69.

Obrázky

  • Obr. 1: Autor neznámý. Anatomie a fyziologie. Astma bronciale. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://astma-bronch.webnode.cz/anatomie-a-fyziologie/
  • Obr. 2: Autor neznámý. Průduška. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFdu%C5%A1ka 
  • Obr. 3: Autor neznámý. Dychaci_system. Kofrlab wik. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://patf-biokyb.lf1.cuni.cz/wiki/wiki/user/dychaci_system
  • Obr. 4: Autor neznámý. Plíce. Junior akademie. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.juniorakademie.cz/user/public/default/images/indexSlider1.png
  • Obr. 5: Autor neznámý. Vývoj a anatomie nosu. Esthé. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.esthe-plastika.cz/knihy/nos-ocima-plastickeho-chirurga/vyvoj-a-anatomie-nosu.htm
  • Obr. 6: Autor neznámý. Dýchací soustava. www.rysava.websnadno.cz. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z:http://rysava.websnadno.cz/prirodoveda_5.roc/dychani.htm
  • Obr. 7: Autor neznámý. Plíce. Stránka proti kouření. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://strankaprotikoureni.webnode.cz/news/plice-/

Obrázek

Content nos8 1275646848

Obr. 5: Stavba nosu

Víte, že ...

... rozsah plochy, na které je uskutečňovaná výměna plynů, je zhruba 100m2? Není však celá využita, prokrvení některých úseků není pravidelné a dostatečné.

... vdechovaný atmosferický vzduch je složen ze 78 % dusíku, 21 % kyslíku a z 0,04 % oxidu uhličitého?

... složení vydechovaného vzduchu obsahuje 14 % kyslíku, a 5 % oxidu uhličitého? Z toho vyplývá, že 7 % kysliku je použito k tkáňovému dýcháni.

Názvosloví

Inspirium - nádech

Expirium - výdech

Alveolus - plícní sklípek

Hrudní dýchání

Břišní dýchání

Ventilace - výměna vzduchu mezi zevním prostředím a alveoly

Bronchioly - průdušinky

Doplňující učivo

Průdušnice je dlouhá 12-13 cm. Stěna je vystužena chrupavkami ve tvaru podkovy. Sliznice je opatřena řasinkami, který zbavuje vdechovaný vzduch od nečistot.

Prudušky se dále rozdělují na prudušinky a ty vytváří průduškový strom.

Plíce nejsou stejné. Pravá plíce je o 10% težší. Váha se pohybuje od 600-800g. Pravá plíce je rozdělena na 3 laloky a levá na 2. V levé plíci je výkroj kam zasahuje část srdce.

Procvič si

Vhodné i pro ZŠ

Jak se rozdělují horní a dolní dýchací cesty?

Jakého tvaru jsou plicní sklípky?

Co brání vdechování nečistot?

Jsou obě plíce stejné?

Kontrolní otázka

Vhodné i pro ZŠ

Jak se jmenují jednotlivé části dýchacího systému?

Obr. 6: Dýchací soustava tajenka

1.

2.

3.

4.

5.

 

Obrázek

Content plice

Obr. 7: Plíce nekuřáka - kuřáka

Samostatná práce

Vhodné i pro ZŠ

Pozoruj spolužáka a spočítej počet jeho vdechů za minutu. Pokus se změřit i sebe. Bude to objektivní?

Logolink