Struktura

Výškové vytyčení stavby

Výškové vytyčení stavby

Po celém území státu jsou rozmístěny v nivelační síti výškopisné body, které jsou označeny pomocí čepových značek. Výškopisné body jsou základem výškového vytýčení stavby. Princip měření výšek je založen na měření výškových rozdílů dvou nebo více bodů.

         

     Obr. 1:  Výškopisný bod

K měření výšek se u menších staveb používá:

Měřící nivelační přístroj - je to zaměřovací dalekohled, otočný kolem svislé osy, upevněný na stativu. Přístroj se pomocí přesné vodováhy nebo kompenzačního kyvadla ustaví tak, aby osa otáčení dalekohledu byla svislá a osa dalekohledu vodorovná. Při měření výšek pomocí nivelačního přístroje se používá nivelační lať. Bývá vyrobená ze dřeva nebo lehkého kovu délky 3 až 4 m s červeno nebo černobílými barevnými poli. Při měření se lať ustaví ve svislé poloze pomocí libely. K zajištění polohy latě slouží kovové podložky. K určení výškového rozdílu mezi dvěma body se používá středová metoda – nivelační přístroj se postaví asi uprostřed sestavy, nivelační latě jsou umístěny na začátku a na konci měřeného úseku. Údaj čtený na lati postavené na čepové značce, je čtení vzad, na konci sestavy je čtení vpřed. Výškový rozdíl nivelační sestavy je rozdílem mezi čtením vzad a vpřed.

Obr. 2: Nivelační přístroj

Obr. 3: Nivelace středová

Hadicová vodováha – je to jednoduchý měřický nástroj pro vyměření nivelety (vodorovné roviny) na stavbě. Skládá se z pryžové hadice, na obou koncích jsou skleněné vodoznaky s uzavíracím mechanismem a milimetrovým dělením. Jak se voda ve skleněných trubicích ustálí, je hladina v obou trubicích ve stejné rovině, tím je určena vodorovná poloha mezi dvěma body. Zpravidla slouží pro vyměření váhorysu v budovách, popřípadě při krátkých vzdálenostech pro měření výšek v terénu. V současné době již bývá nahrazována laserem.

Obr. 4: Princip hadicové vodováhy

Obr. 5: Použití hadicové vodováhy

Ocelová ruční vodováha a vážní lať – ve spojení se svislou měřící latí se pomocí nich měří výškové rozdíly bodů, které jsou do sebe vzdáleny na krátkou vzdálenost. Vážní lať bývá dlouhá 3 – 5 m s libelou nebo bez libely, s délkovým dělením nebo bez něho.

Obr. 6: Použití vážní latě

Krokvice – pravoúhlý trojúhelník z prken se zavěšeným závažím ke stanovení vodorovné roviny.

 

PODLENA, V. Zednické práce. Technologie 2. a 3. ročník. Praha Parta s. r. o., 2003. ISBN 80-7320-018-X. (str. 5)

Obr. 7: Schéma krokvice

Laser - nejmodernější geodetický přístroj pro nivelaci, osazování příček, stropních konstrukcí, pokládání potrubí, provádění výkopových, bednících prací a pro veškeré práce, které vyžadují stanovení přímky nebo horizontální roviny. Při zemních pracích je lze využít pro přesné srovnání terénu nebo podkladových vrstev připravovaných pro betonáž základové desek, pásů nebo roštů. Viditelný paprsek vysílaný laserem realizuje laserovou vodící přímku daného směru a sklonu, která se zachytí na přijímači laserového paprsku, který je nedílnou součásti soupravy pro práci v exteriéru. Některé lasery jsou schopny současně vysílat paprsek kolmý k dané rovině. V současné době lze na větších stavbách využít i automatické a poloautomatické řízení stavebních strojů (buldozer, skrejpr aj.) laserem.

Obr. 8: Stavební laser

Obr. 9: Příklad buldozeru pracujícího s laserovými přijímači upevněných na stožárech (systém „MikroDozer“)

Teodolit - je to přístroj na přesné měření a vytyčování vodorovných a výškových úhlů.

Na staveništi se určují tři výškové body, které se označí ocelovou trubkou nebo hřebovou značkou, zaraženou do země. Pak následuje vytýčení stavby a zajištění tohoto vytýčení.

Zdroje

  • HÁJEK, Václav a kol. Pozemní stavitelství I. Praha: Sobotáles, 2001. ISBN 80-85920-81-6.
  • PODLENA, Václav. Zednické práce. Technologie 2. a 3. ročník. Praha Parta s. r. o., 2003. ISBN 80-7320-018-X.
  • TIBITANZL, Otomar, František KODL. Stavební technologie II pro 2. ročník SOU. Praha SNTL 1985.

Obrázky:

Víte, že ...

Nadmořská výška je svislá vzdálenost (výškový rozdíl) určitého místa na zemi k hladině obvykle nejbližšího moře. Udává se v metrech nad mořem (m n. m.).

Nadmořské výšky v České republice jsou vztaženy k hladině Baltského moře. Až do roku 1955 v tehdejším Československu, a před tím v Rakousku-Uhersku, se používala nadmořská výška vztažená ke střední hladině Jaderského moře v Terstu, která je oproti baltskému systému o 0,46 m výše.

Obr. 10: Schéma nadmořské výšky bodů

Rozeznáváme výšky relativní a absolutní.

Výšky absolutní  - jsou výšky vztažené k nulové hladinové ploše. Jedná se tedy o výšky nadmořské.

Výšky relativní - jsou výšky vztažené k zvolené bodu, rovině. Jde o tzv. místní výškový systém, který lze použít pouze u staveb menšího rozsahu - např. garáž, rodinný dům.

Výškové úrovně  stavby - za výchozí vodorovnou vztažnou základní rovinu (0,000) se u stavebních objektů volí zpravidla úroveň povrchu podlahy prvního podlaží. Výškové úrovně se ve výkresech značí v metrech na tři desetinná místa, měřící jednotka se neuvádí – například + 4,375.

Obr. 11: Výškové úrovně stavby

Úkol

Pokuste se najít nadmořskou výšku svého města nebo vesnice. Můžete použít mapu, internet nebo jiné zdroje. Vhodné i pro žáky ZŠ.

Logolink