Struktura

Druhy zemních prací

Druhy zemních prací

Zemní práce zahrnují všechny výkopové, srovnávací a zásypové práce, které se provádějí od zahájení stavby až do jejího úplného ukončení.

Členění zemních prací

  • Práce přípravné – zahrnují všechna opatření a práce, které je třeba na staveništi provést, aby hlavní zemní práce mohly nerušeně probíhat. Patří mezi ně - vytýčení objektů, odstranění porostů, odstranění ornice a starých objektů, nadzemních vedení, stožárů, popřípadě odstranění nevhodné zeminy jako je bahno, rašelina, která se nahradí vhodnější sypanou zeminou. Dále do nich patří vyznačení průběhu podzemních inženýrských sítí, ochrana stromů zejména památkově chráněných. Humus (ornice) je hodnotná zemina, proto se musí dbát, aby nebyl během sejmutí ani během skladování smíchán s jinou zeminou z výkopu. Snímá se většinou radlicovými stroji (dozery, skrejpry) v tloušťce 100 až 300 mm a musí se pořídit zápis o využití ornice. Pro rozsáhlejší stavby je nutno ornici odvést a skladovat mimo staveniště - deponie. U menších staveb se ornice skladuje na pozemku a pak je možné ji upotřebit na vyrovnání terénu kolem pozemku. Dále je potřeba zajistit zřízení zařízení staveniště včetně pracoviště pro výkon stavebního dozoru, provést odvedení povrchových a srážkových vod ze staveniště a dočasné oplocení staveniště popřípadě zábradlí.

  • Výkopy – rozpojování zeminy, naložení rozpojené zeminy na dopravní prostředek nebo odhození výkopku stranou, doprava a vyložení rozpojené zeminy, vytvoření a úprava deponií. Rozpojování zeminy se provádí ručně (většinou jen doplňující práce po strojním výkopu např. začišťováni nebo tyto práce přicházejí v úvahu jen u staveb s velmi malým objemem zemních prací), strojně zemními stroji různého druhu nebo pomocí odstřelu průmyslově vyráběnými trhavinami. Výkopek se uloží na skládce nebo ho lze přímo použít na násypy, zásypy, obsypy. Na skládce se výkopek většinou ukládá v neulehlém stavu.

  • Budování zemních konstrukcí – zarovnání výkopů, rozprostírání a hutnění výkopku, úprava pláně, svahování, úprava základové spáry. Tvorba stavebních rýh, jam, šachty. Hutněný násyp se provádí po tenkých vrstvách (150 – 700 mm), které se rozhrnují a současně zhutňují. Způsob jejich zhutňování se volí podle vlastností zeminy, podle stanoveného stupně zhutnění a podle účelu, ke kterému má násyp sloužit. Jednotlivé násypové vrstvy zeminy se zhutňují buď pěchováním ručními nebo pneumatickými pěchy, válcováním hladkými, rýhovanými, ježkovými nebo pneumatickými válci, vibrováním rýhovanými, ježkovými nebo pneumatickými válci, vibrováním vibračními deskami, vibračními válci apod. Nejlepším násypovým materiálem je štěrkopísek s malým podílem jílu. Základová spára se musí chránit před působení klimatických vlivů.

  • Zabezpečovací práce – zajištění stability stěn výkopu - roubení a pažení stěn výkopu, odvodnění stavební jámy, čerpání vody, vytváření příjezdových komunikací.

  • Dokončovací práce – úpravy povrchových ploch (např. humusování, zatravnění, zpevnění ploch).

Druhy zemních konstrukcí

  • Výkopy

    • stavební jámy – rozměr větší než 2 m, minimální šířka 2m,

    • rýhy – převládá délkový rozměr, maximální šířka 2m,

    • šachty – převládá hloubka, max. půdorysná plocha 36 m2 .

 

Obr. 1: Schéma výkopů

  • Sypané konstrukce

    • násypy – nasypaná vrstva nad původním povrchem území

    • zásypy- vyplň vykopaných prostorů

    • obsypy

Základová spára

Je to plocha, kterou konstrukce základu přenáší zatížení stavby do základové půdy. U plošných základů se jedná o plochu mezi tělesem základu a základovou půdou, u hlubinných základů o paty opřených konstrukcí. Základová spára se předává čistá, suchá, pečlivě srovnaná a zaměřená. O převzetí základové spáry se provede zápis do stavebního deníku.

Požadavky na základovou spáru:

  • nezámrzná hloubka – musí být minimálně 80cm pod úrovní terénu, v soudržných zeminách 1,2 – 1,5 m,

  • únosnost,

  • stejnorodost,

  • rovinnost, suchost a ochrana proti povětrnostním vlivům.

 Obr. 2: Základová spára

Zdroje

  • DOSEDĚL, Antonín a kol. Stavební konstrukce pro 2. a 3. ročník SOU. Praha: Sobotáles, 1998. ISBN 80-85920-51-4.
  • HÁJEK, Václav a kol. Pozemní stavitelství I. Praha: Sobotáles, 2001. ISBN 80-85920-81-6.
  • PODLENA, Václav. Zednické práce. Technologie 2. a 3. ročník. Praha Parta s. r. o., 2003. ISBN 80-7320-018-X.
  • TIBITANZL, Otomar, František KODL. Stavební technologie II pro 2. ročník SOU. Praha SNTL 1985.

Obrázky:

  • Obr. 1: DOSEDĚL, Antonín, a kol. Stavební konstrukce pro 2. a 3. ročník SOU. Praha: Sobotáles, 1998. ISBN 80-85920-51-4, str. 16.
  • Obr. 2:  EDISTEEWR. Základová spára [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupný na WWW: https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kladov%C3%A1_sp%C3%A1ra.
  • Obr. 3: REMULAZZ. Hnědá ornice na poli [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ornice.
  • Obr. 4: AUTOR NEUVEDEN. Odnětí půdy ze ZPF [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.get.cz/cz/odnet.

Čti také

Ornice je základní přírodní bohatství naší země,  je nenahraditelná. Vzniká jednak z původního půdního typu, dále obráběním půdy, zapravováním organických a minerálních hnojiv, působením klimatických, biologických a chemických činitelů. Obsahuje hodně humusu. Ornice umožňuje zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Její ochrana a racionální využívání zajišťuje zlepšování životního prostředí. Vhodné i pro žáky ZŠ.


Obr. 3: Příklad ornice

Deponie

Ornice se u větších staveb ukládá mimo staveniště do deponií pro další využití.

Obr. 4: Příklad deponie

Kontrolní otázka

1. Vysvětlete, co zahrnují zemní práce.

2. Popište přípravné zemní práce.

3. Vysvětlete, jaké činnosti patří do výkopů a budování zemních konstrukcí.

4. Jak se nazýva zajištění stability stěn výkopů?

5. Popište dokončovací zemní práce.

 

Zamysli se

jak mohou zemní práce negativně ovlivnit životní prostředí v okolí stavby. Navrhněte praktické příklady, jak tyto negativní vlivy eliminovat. Vhodný úkol i pro žáky ZŠ.

Logolink