Tenké střevo

TENKÉ STŘEVO (intestinum tenue)

Tenké střevo je nejdelší oddíl trávicí trubice. V živém těle dosahuje délky 3 - 5 m a šířka činí 3,5 cm. Jeho uložení v dutině břišní je vyřešeno vytvořením četných kliček, i tak tenké střevo zaujímá velkou část této dutiny. V této části trávicí trubice dochází k enzymatickému štěpení potravy na jednoduché. Tenké střevo se rozděluje na duodenum, jejunim a ileum. 

Dvanáctník je nejkratší úsek, dlouhý asi 25-30 cm. Má tvar podkovy, v níž je uložena hlava slinivky břišní. Ústí zde vývody žlučových cest a Vaterské papily. Lačník navazuje na dvanáctník a tvoří 2/3 tenkého střeva. Probíhá zde intenzivní trávení a vstřebávání živin. Kyčelník je přímým pokračováním lačníku, na jeho konci před ústím do tlustého střeva je chlopeň, která odděluje průchod tenkého střeva od tlustého střeva. 

Stavba stěny tenkého střeva

  • Sliznice je v podobě příčných řas a dále vybíhá v prstovité výběžky – klky. Uvnitř každého klku je bohatá síť krevních vlásečnic a začátek mízní cévy. Buňky na povrchu klků jsou opatřeny mikroklky, takže se celková plocha tenkého střeva zvětšuje na cca 40 m2. Podslizniční vazivo obsahuje hustou pleteň krevních a mízních cév s nervovými pleteněmi. Svalovina je uspořádána do dvou vrstev a stahy umožňuje pohyby sloužící k promíchávání obsahu střeva.

Obr. 1: Sliznice tenkého sřeva

Funkce tenkého střeva

  • Částečně natrávený chymus se v tenkém střevě promíchává se střevní šťávou, následné vstřebávání jednotlivých látek je závislé na přítomnosti transportních mechanismů lokalizovaných v membráně střevních buněk a také na střevní motilitě. Cukry se začínají štěpit v ústech alfa amylázou, dále v žaludku a nakonec ve střevě na disacharidy, následně pak působením enzymů na monosacharidy, sacharózu, maltózu a laktózu. Bílkoviny se štěpí v žaludku pomocí HCl a pepsinu na peptidy. 

 

 

 

Zdroje
  • DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie – Učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 1. vyd. Olomouc: EPAVA Olomouc s. r. o., 2000, 480 s. ISBN 978-80-86297-05-7.
  • FLEISCHMANN, Jaroslav a Rudolf LINC. Anatomie člověka II. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964, 240 s. ISBN 14-375-73.
  • KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 263 s. ISBN 80-244-1072-9.
  • KŘIVÁNKOVÁ, Markéta a Milena HRADOVÁ. Somatologie – Učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. a.s., 2009, 214 s. ISBN 978-802-4729-886.
  • MERKUNOVÁ, Alena a Miroslav Orel. Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, 304 s. ISBN 978-80-247-1521-6.

Obrázky

  • Obr. 1: Autor neznámý. Tenké střevo (preparát). Wikiskripta. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z:http://www.wikiskripta.eu/index.php/Tenk%C3%A9_st%C5%99evo_(prepar%C3%A1t)
  • Obr. 2: Autor neznámý. Debelo crevo. Kucní lekar[online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://kucnilekar.com/debelo-crevo/
  • Obr. 3: Autor neznámý. Vstřebávání. Trávicí soustava člověka. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z:http://eamos.pf.jcu.cz/amos/demo/modules/low/kurz_text.php?id_kap=3&kod_kurzu=demo_25193
  • Obr. 4: Autor neznámý. Duodenum. Gastrolab. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.kolumbus.fi/hans/gastrolab/e008.htm
  • Obr.5: Autor neznámý. Jejunum. Wikipedia: The free encyclopedia. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Jejunum

 

Obrázek

Obr. 2: Tenké střevo v dutině břišní

Obrázek

Obr. 3: Střevní klk

Obrázek

Obr. 4: Sliznice duodena (dvanáctníku)

Doplňující učivo

Duodenum - dvanáctník

Jejunum - lačník

Ileum - kyčelník

Obr. 5: Uložení jednotlivých částí tenkého střeva

Zajímavost

Lačník (jejunum) - odhaduje se, že jejunum bylo pojménováno lačník z důvodů nepřítomnosti jakékoliv natráveniniy při pitvách.

Kontrolní otázka

Tenké střevo

Kolik částí má tenké střevo?

K jakým procesům dochází v tenkém střevě?

Jak dlouhé je tenké střevo?

Je důležitější tenké či tlusté střevo?