Struktura

Plošné základy

Plošné základy

Plošné základy bezprostředně podpírající stavební konstrukci a roznášejí zatížení na většinou vodorovnou plochu základové půdy plochou buď stejně velkou nebo větší, než je vodorovný řez spočívající konstrukce. Přitom nesmí být překročeno výpočtové namáhání základové půdy.

Použití plošných základů

Tyto základy jsou vhodné u staveb, které mají základovou spáru v poměrně malé, snadno dosažitelné a nepromrzající hloubce, která je v rozmezí 800 – 1200 mm od horní úrovně terénu a zatížení stavbou se přenáší na potřebnou plochu základové půdy. Lze je použít u většiny rodinných domů. Velikost plochy plošných základů závisí na vlastnostech základové půdy a na zatížení stavbou. Na plošných základech mohou spočívat masivní stěny, ale také sloupy nebo zdi.

Rozdělení plošných základů

Podle tvaru se plošné základy dělí na

  • základy prosté

  • základy rozšířené

  • základové pásy

  • základové rošty

  • základové patky

  • základové desky

obrazek

Obr. 1: Rozdělení plošných základů

obrazek

Obr. 2: Druhy plošných základů

Materiál na plošné základy

  • Lomový kámen – tloušťka vrstev je 200 – 300 mm. Největší ložné kameny se kladou na dno základů do vrstvy cementové malty. V jednotlivých vrstvách musí být spáry převázány, takže se v nich střídají běhouny a vazáky. Kámen musí být pevný, nenasákavý – vhodná např. žula. Ke zdění soklového a sklepního zdiva se používá opracovaný lomový kámen, zdivo se lícuje nebo se používá smíšené zdivo z kamene a cihel, kamene a betonu. Kamenné základy se v současnosti používají jen omezeně, setkáme se s nimi při rekonstrukcích starších budov.

Obr. 3: Základ z lomového kamene

Obr. 4: Příklad starého kamenného základu

  • Prostý beton – přenášejí zatížení na základovou půdu rovnoměrněji než kamenné základy. Betonují se z tuhé až zavlhlé betonové směsi většinou třídy C16/20 (B 20) - s frakcí kameniva Dmax=22 mm, třída betonu se však volí podle zatížení a dle projektové dokumentace. Maximální přípustná výška volného pádu čerstvého betonu 1,5m. Pro úsporu materiálu se beton může prokládat kamenem asi do jedné třetiny celkového objemu základu. Kameny se navlhčí a pak zatlačí do zhutněného betonu. Mezi jednotlivými vrstvami je tloušťka betonu nejméně 60 mm. Mezi základovou spárou a prokládanými kameny nebo povrchem základu nesmí vrstva betonu být menší než 200 mm. Základy z prostého betonu při větší šířce se zhotovují stupňovité s maximální výškou jednoho stupně 1,0 m (nutné použít bednění) nebo zešikmené. Základy se betonují plynule, pokud možno bez přerušení. Povrch základu je nutno urovnat do vodorovné roviny – kontrola vodováhou.

Obr. 5: Příklad betonového základu prokládaného kameny

  • Železový beton – mohou být monolitické, montované i z předpjatého betonu. Monolitické železobetonové základy se betonují pro velká zatížení na málo únosné základové zemině a to základové patky větších rozměrů, základové pásy a desky. Prefabrikované základové dílce jsou ve formě železobetonových patek a betonových a železobetonových bloků pro sestavení základových pásů. Základová spára se pod prefabrikáty upravuje vrstvou zhutněného štěrkopísku nebo vrstvou podkladového betonu (50 – 100 mm). Základové a stěnové bloky musí být ve spárách vzájemně provázány. Použitím prefabrikovaných základových dílců se urychluje montáž budovy, omezuje se mokrý proces, ušetří se materiál i práce na zhotovování bednění. V současné době je rozšířené betonování základů do tzv. ztraceného bednění. Ztracené bednění je v podstatě betonová tvárnice z hutného a vibrolisovaného betonu, která má vysokou pevnost. Tvárnice se na stavbě kladou na sucho s převazbou, pak se zmonolitňují prolitím řídkým betonem a vloženou výztuží. Beton se musí dostat do všech dílců ztraceného bednění, většinou se prolévají maximálně čtyři vrstvy ztraceného bednění. Po vytvrdnutí dojde ke spojení a vznikne monolitická velice pevná železobetonová konstrukce. Pro základ domu je třeba zakládat první vrstvu do minimálně deseti centimetrů betonové vrstvy. Ztracené bednění je používáno zejména do základových částí domů a tam, kde je potřeba vysoké pevnosti stěny tedy stavební části domu.

Obr. 6: Příklad ztraceného bednění pro základ z betonových tvárnic

.

Zdroje

  • DOSEDĚL, Antonín a kol. Stavební konstrukce pro 2. a 3. ročník SOU. Praha: Sobotáles, 1998. ISBN 80-85920-51-4.
  • HÁJEK, Václav a kol. Pozemní stavitelství I. Praha: Sobotáles, 2001. ISBN 80-85920-81-6.
  • NESTLE, Hans a kol. Moderní stavitelství pro školu i praxi. Praha: Europe-Sobotáles cz., 2005. ISBN80-86706-11-.7
  • PODLENA, Václav. Zednické práce. Technologie 2. a 3. ročník. Praha: Parta s. r. o., 2003. ISBN 80-7320-018-X.

Obrázky:

  • Obr. 1, 2, 4: Pokud není uvedeno jinak, obrázky jsou z archívu autora.
  • Obr. 3: PODLENA, Václav. Zednické práce. Technologie 2. a 3. ročník. Praha: Parta s. r. o., 2003. ISBN 80-7320-018-X, str. 11.
  • Obr. 5: AUTOR NEUVEDEN. Betony, betonářské práce, betonování [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupný na WWW: http://hodinovy-manzel-roman.webnode.cz/betony-betonarske-prace-betonovani-.
  • Obr. 6: AUTOR NEUVEDEN. Ztracené bednění [online]. [cit. 2014-08-01]. Dostupný na WWW: http://www.diton.cz/ztracene-bednen.
  • Obr. 7: AUTOR NEUVEDEN. Základové patky železobetonové monolitické [online]. [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://fast10.vsb.cz/perina/ps1/zakladove-patky-zelezobetonove-monoliticke.html.
  • Obr. 8: AUTOR NEUVEDEN. Prvky pro základy [online]. [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://www.prefahubenov.cz/prvky-pro-zaklady/.

Zapamatuj si

Monolitické základy - jsou to základy vyrobené z prostého  nebo vyztuženého betonu přímo na stavbě pomocí bednění.

Obr. 7: Příklad monolitického základu - železobetonové patky

Montované, prefabrikované základy - jsou to základy smontované na stavbě z betonových a železobetonových základových dílců, které byly předem vyrobeny ve výrobních závodech tzv. Prefách.

Obr. 8: Příklad montovaného základu - prefabrikovaná základová patka

Opakování

1. Vysvětlete funkci plošných základů.

2. Vyjmenujte druhy plošných základů.

3. Popište použití plošných základů.

4. Jaký se používá materiál na zhotovení plošných základů ?

5. Popište přípravu základů z jednotlivých stavebních materiálů.

Úkol

Na základě vlastností jednotlivých druhů hornin a historie zakládání (použij jako zdroj internet) vyjmenuj druhy hornin, které jsou vhodné pro stavbu plošných základů.

Vhodné i pro žáky ZŠ.

Logolink