Struktura

Základové pásy a rošty

Základové pásy a rošty

Jedná se o souvislé konstrukce plošných základů pod průběžnými stěnami nebo pod jednotlivými sloupy.

Základové pásy

Základové pásy se používají tam, kde se vyskytuje nestejnorodá základová půda, ve které by mohlo dojít k nerovnoměrnému stlačování základové půdy a sedání budovy a dále se používají tam, kde by rozměry základových patek byly neúměrně velké a tudíž neekonomické. Dále se používají v poddolovaném území nebo sesuvných oblastech, kde je nutné zajistit vodorovnou tuhost základů.

obrazek

Obr. 1: Schéma základových pásů

Průřezy základových pásů

Bývají obdélníkové jednostupňové nebo vícestupňové, lichoběžníkové nebo mohou být ve tvaru obráceného písmene T, které se navrhují v základové půdě s větší stlačitelností, při větším namáhání a většinou pod sloupy. Šířka základového pásu se vypočítá ze zatížení stavby a přípustného namáhání základové půdy. Stupně nebo náběhy se provádí pod úhlem, pod nímž se roznáší zatížení ve hmotě základů, u prostého betonu je to úhel 45° – 60° a u železobetonu je to 35°.

obrazek

Obr. 2: Průřezy základových pásů

Materiál a postup zhotovování základových pásů

Pásy z opracovaného lomového kamene se používají v současné době jen ojediněle pro rodinné domy nebo hospodářské budovy, hlavně při jejich rekonstrukcích. Prováděly se dříve z lomového kamene na vápenocementovou maltu. Mohou mít jednostupňový nebo dvoustupňový průřez. Základové pásy z lomového kamene mají zpravidla poměr výšky pásu k přesahující části základového pásu v poměru 2:1 minimálně 1:1,5.

Pro menší zatížení jsou základové pásy vyrobeny z prostého betonu nebo betonu prokládaného kamenem a zpravidla se betonují přímo do vykopané rýhy – u soudržných zemin. Tyto pásy se navrhují výhradně pod zdmi. Základové pásy z prostého betonu s menší výškou h ≤ 1m se navrhují jako jednostupňové, pro větší výšky jako vícestupňové. Návrh průřezu vychází z roznášecího úhlu α, jehož velikost závisí na kontaktním napětí a třídě betonu. Betonují se velmi tuhou, suchou nebo zavlhlou směsí. Před betonáží je potřeba věnovat pozornost základové spáře a řádně očistit stěny výkopu. Pásy se betonují plynule nejlépe bez přerušení. Při technologických přestávkách je nutno provést pracovní spáru, která se ukončuje stupňovitě a její povrch se zdrsní. Pásy delší než 15 m je nutno rozdělit dilatačními spárami 10 až 20 mm širokými, které se vyplňují pružným materiálem. Minimální rozměr základových pásů z prostého betonu je 500 x 500 mm.

V případě většího zatížení nebo přenášejí-li bodová zatížení od sloupů u skeletových staveb nebo je-li šířka pásu větší než trojnásobek tloušťky stěny uložené na základovém pásu, provádějí se pásy z vyztuženého betonu. Základový pás pod průběžnou zdí je namáhán zespoda na ohyb a smyk napětím působícím v základové spáře. Hlavní výztuž se ukládá ve vzdálenostech 100 až 250 mm kolmo na směr zdi. Kolmo na hlavní výztuž (rovnoběžně se stěnou) se ukládá výztuž rozdělovací. Pásy pod sloupy jsou namáhány shora jednotlivými sloupy a ze spodu spojitě rozloženou reakcí podloží. Železobetonové pásy se betonují do předem připraveného bednění. V úrovni základové spáry se pod základové pásy musí vytvořit podklad z betonové mazaniny ve výšce 50 - 150 mm. Tvar těchto pásů může být jednostupňový, dvoustupňový, zešikmený, zešikmený dvoustupňový.

Obr. 3: Namáhání základového pásu

Obr. 4: Příklady tvaru železobetonových základových pásů

 

obrazek

Obr. 5: Vyztužení železobetonového pásu pod průběžnou zdí

 

Obr. 6: Bednění pro monolitický pás

 

Základové pásy mohou být také z prefabrikovaných dílců – montované základy. Jsou to vodorovné základové bloky, které mohou být betonové nebo železobetonové. Ty mohou současně tvořit i zdivo suterénu – odstranění mokrého procesu, zkrácení doby výstavby, finančně náročnější. Prefabrikované základové bloky se kladou buď na sraz a jsou propojené kotevními prvky nebo s mezerami. Některé typy základových bloků mohou být vylehčeny dutinami.  Základové prefabrikáty se také ukládají do pískového nebo betonového lože, které je na dně výkopu. Pro zvýšení tuhosti a vyrovnání nerovnoměrného sedání montovaných základů se vkládá do vodorovné spáry mezi základem a stěnou ocelová výztuž do cementového lože. Spáry mezi základovými a stěnovými bloky se musí vzájemně provazovat. Horní povrch prefabrikátů je třeba pečlivě zarovnat betonovou směsí do vodorovné roviny. Základové pásy lze betonovat také do ztraceného bednění – jedná se o prefabrikované tvarovky zmonolitněné betonem - použito nad terénem nebo i vložené přímo do základové rýhy. Dnes často používaný systém pro objekty s menším zatížením např. rodinné domy. Nevýhodou prefabrikovaných základových bloků je komplikovanější ukládání jednotlivých bloků ve srovnání s prostým vylitím betonové směsi do základových rýh.

 

Obr. 7: Průřezy prefabrikovaných základových pásů

Obr. 8: Prefabrikovaný základový blok

Obr. 9: Uložení prefabrikovaných základových bloků

Obr. 10: Přerušovaný základový pás

 

Základové rošty

Vznikají vzájemným kolmým spojením základových pásů. Jejich výhodou je tuhost celé základové konstrukce. Základové rošty se používají při zakládání na nerovnoměrné únosnosti zemin nebo na zeminách s malou únosností, v poddolovaném území popřípadě k přenášení velkých zatížení do podloží apod. Jsou vhodné jak pod průběžné stěny, tak i pod jednotlivé sloupy.

Základové rošty mají obdobné průřezy jako základové pásy. U železobetonových roštů je převážně jednoduchý obdélníkový průřez, při větším zatížení je vhodnější tvar obráceného písmene T. Mohou být také jako montované z prefabrikovaných dílců.

Obr. 11: Monolitický základový rošt

obrazek

Obr. 12: Různé varianty základových roštů

Zdroje

  • DOSEDĚL, Antonín a kol. Stavební konstrukce pro 2. a 3. ročník SOU. Praha: Sobotáles, 1998. ISBN 80-85920-51-4.
  • HÁJEK, Václav a kol. Pozemní stavitelství I. Praha: Sobotáles, 2001. ISBN 80-85920-81-6.
  • MACEKOVÁ, Věra. Pozemní stavitelství II. – Zakládání staveb, Hydroizolace spodní stavby, Modul 02. Brno: FAST, 2006. studijní opory.
  • PAŠEK, Jan. Moderní prefabrikovaná výstavba [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupný na WWW: http://prefabrikovana-vystavba.fsv.cvut.cz/index.php?view=stenove-systemy.
  • PODLENA, Václav. Zednické práce. Technologie 2. a 3. ročník. Praha: Parta s. r. o., 2003. ISBN 80-7320-018-X.
  • TIBITANZL, Otomar, František KODL. Stavební technologie II pro 2. ročník SOU. Praha: SNTL, 1985.
  • VÁCLAVÍK, Vojtěch. Základové pásy [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupný na WWW: http://hgf10.vsb.cz/546/VHZ1/vyuka/zakladani/pasy.html.

Obrázky:

  • Obr. 1: Pokud není uvedeno jinak, obrázky jsou z archívu autora.
  • Obr. 2: MACEKOVÁ, Věra. Pozemní stavitelství II. – Zakládání staveb, Hydroizolace spodní stavby, Modul 02. Brno: FAST, 2006. studijní opory.
  • Obr. 3, 4, 5: VÁCLAVÍK, Vojtěch. Základové pásy [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupný na WWW: http://hgf10.vsb.cz/546/VHZ1/vyuka/zakladani/pasy.html.
  • Obr. 6: KYDLIČEK, Karel.Tesař. Technologie pro 1. a 2. ročník OU a UŠ. Praha: SNTL, 1974.
  • Obr. 7 až 10: PAŠEK, Jan. Moderní prefabrikovaná výstavba [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupný na WWW: http://prefabrikovana-vystavba.fsv.cvut.cz/index.php?view=stenove-systemy.
  • Obr. 11: DOSEDĚL, Antonín a kol. Stavební konstrukce pro 2. a 3. ročník SOU. Praha: Sobotáles, 1998. ISBN 80-85920-51-4.
  • Obr. 12: VÁCLAVÍK, Vojtěch. Základové rošty [online]. [cit. 2014-08-01]. Dostupný na WWW: http://hgf10.vsb.cz/546/VHZ1/vyuka/zakladani/rosty.html.

Opakování

1. Popište použití základových pásů.

2. Pod jakým úhlem se provádějí stupně a náběhy základových pásů z prostého a železového betonu?

3. Kdy navrhujeme jednostupňové základové pásy  z prostého betonu a kdy dvojstupňové?

4. Jáký je minimální rozměr základových pásů z prostého betonu.

5. Kdy je nutno rozdělit základový pás dilatační spárou?

6. Popište vyztužení železobetonového pásu.

7. Co víte o montovaných základových pásech?

8. Popište použití základových roštů.

Kontrolní otázka

pro žáky ZŠ:

jaký je nejčastěji používaný tvat základových pásů?  (použijtě uvedených obrázků a textu)

Logolink