Struktura

Hlubinné základy

Hlubinné základy

Při hlubinném zakládání se zatížení stavby přenáší do hlubších únosnějších vrstev základové zeminy pomocí svislých nosných konstrukcí (např. pilot, studní, pilířů), na kterých jsou umístěny plošné základy, které podporují. Tyto konstrukce - hlubinné základy- přenášejí zatížení od plošných základů opřením do únosné zeminy nebo třením mezi pláštěm konstrukce a zeminou (plovoucí piloty).

Použití hlubinného zakládání:

  • únosná základová zemina se nachází ve větší hloubce,

  • použití plošných základů je neekonomické,

  • základová zemina je málo únosná a značně stlačitelná,

  • stavba má být založena např. na velmi vlhké nebo na bahnité základové půdě.

Hlubinné základy se podle způsobu přenášení zatížení dělí na:

  • vetknuté – sloupy nebo pilíře jsou vetknuty do únosné zemin,

  • plovoucí – zatížení se přenáší třením mezi nerovným povrchem pilot a zeminou.

Druhy hlubinných základů

Mezi hlubinné základy patří:

  • piloty,

  • šachtové pilíře,

  • základové studny,

  • kesony.

 

Obr. 1: Rozdělení hlubinných základů

Obr. 2: Hlubinné zakládání - piloty

 

Zdroje

  • DOSEDĚL, Antonín a kol. Stavební konstrukce pro 2. a 3. ročník SOU. Praha: Sobotáles, 1998. ISBN 80-85920-51-4.
  • HÁJEK, Václav a kol. Pozemní stavitelství I. Praha: Sobotáles, 2001. ISBN 80-85920-81-6.

Obrázky:

Historie

Základy gotických staveb

Používaly se hlubší základy z lomového kamene ztužené pilíři a nárožími z velkých kamenných kvádrů. Základové pásy mají na rozdíl od nadzemního zdiva neupravený líc a prováděly se kamennou rovnaninou, či prostým vhazováním kamene a malty do připravených výkopů. Dále se používalo zakládání na dřevěném roštu uloženém na pilotách, zakládání na zděných studních a pásech. Jako izolace se používala asi 0,5 cm vrstva jílu.

Občas byly základy tvořeny zděnými pilíři, na kterých byly uloženy klenuté valené pásy.

Na méně únosných zeminách se zakládalo na dubové či olšové piloty, zarážené hustě vedle sebe s mezerami vyplněnými kameny. Případně se na piloty prováděl dřevěný rošt pro založení zdiva. Piloty musely být prováděny tak, aby jejich horní záhlaví bylo trvale pod hladinou spodní vody.

Obr. 3: Zhuštění krátkými hustě zaráženými pilotami

Obr. 4: Příklad gotické stavby - hrad Karlštejn
Více zde: http://case-studies.webnode.cz/historicke-konstrukce/zakladani/

Vhodné učivo i pro žáky ZŠ.

Procvič si

1. Popište důvody, proč se používají hlubinné základy.

2. Rozdělte hlubinné základy podle způsobu přenášení zatížení.

3. Vyjmenujte druhy hlubinných základů - otázka vhodná i pro žáky ZŠ.

Logolink