Struktura

Postup při vyzdívání komínového zdiva

Postup při vyzdívání komínového zdiva

Jednovrstvé komíny

Zděné z cihel

Průduch jednovrstvého komínu je vytvořen komínovým pláštěm nebo ochranným pouzdrem, které má obvykle stejné materiálové vlastnosti jako komínová vložka, ale je konstrukčně pevně spojeno s  komínovým pláštěm.

Vyzdívá se z CP na MVC, hladký povrch průduchu s použitím komínových truhlíků, špalků nebo plechových šablon. Po vyzdění několika vrstev se povytahují a po očištění a navlhčení znovu obezdívají a oblévají maltou. Otvory vymetací, na vybírání sazí, sopouchy se vynechávají současně s vyzdíváním komínového zdiva.

Komínové zdivo se nemá ničím zeslabovat a nemají v něm být žádné rýhy nebo kapsy. Do komínového zdiva nezapouštět stoupačky instalací, nezbytně nutné rýhy provést již při zdění. Průduchy, které procházejí betonovou konstrukci nebo ŽB konstrukcí – ochranné vložky (stejný průřez jako průduch) s přesahem na obou stranách min. o a do zdiva, mají být pevně zazděny.

 

obrazek

Obr. 1: Cihelná vazba u samostatně stojícího komínu 

obrazek

Obr. 2: Komínové truhlíky

Systémové komíny

Komínový systém je tvořen z keramických bloků s povrchovým drážkováním a dvojitou stěnou s kruhovými průduchy světlosti 170 až 300 mm, délka bloků je 500 mm. Pro spojení prvků se používá speciální malta, která je součástí systému.

Připojení kouřovodu do průduchu komína se provede do předvrtaného otvoru.

Zřizování vybíracích a vymetacích otvorů je řešeno speciálními tvarovkami.

Vícevrstvé komíny

Tradičním způsobem z cihel MVC.

Průduchy tvořené maltou nesplňují požadavky pro používání paliv kapalných (nafta, topné oleje) ani plynných – vodní páry spolu se sírou v kouřových plynech vytvářejí na studených stěnách komínových průduchů kyselé kondenzáty, které narušují stěny komínových průduchů a způsobují jejich rozpad.

Proto se klasické komíny vložkují při zdění, nebo i dodatečně, nejlépe vyhovují komíny vícevrstvé, např. třívrstvé komíny.

 

obrazek

Obr. 3: Skladba vícevrstvého komínu 

Postup vyzdívání třívrstvého komínu

  • Na základ a izolaci proti vlhkosti se osadí do maltového lože první obvodová tvárnice. Všechny tvárnice se osazují otevřenou dutinou dolů.

  • Vnitřek tvárnice se vyplní betonem asi na polovinu výšky tvárnice. Tím se dosáhne toho, že ložné spáry vložek nebudou ve stejné výšce s ložnými spárami obvodových tvárnic.

  • Na tvárnici se osadí do maltového lože otevřená tvárnice. Ztužující destička se snadno vyrazí a otevřená strana se natočí do míst, kde budou vybírací komínová dvířka.

  • Dále se osadí komínová vložka, s nástavcem pro komínová dvířka. Osadí se centricky na betonovou výplň v první tvárnici.

  • Keramická vložka se ovine těsnící šňůrou nebo páskem ze skleněné rohože. Utěsní se i obvod dvířkového nástavce. Tím se zajistí střední poloha vložky. Komínová dvířka se osadí napevno do vnější tvárnice.

  • Montáž pokračuje osazením další tvárnice, která je po svém obvodu plná. Malta vytlačená přes vnitřní líc se musí odstranit.

  • Před osazením další keramické vložky se na polodrážku stěrkou nanese spojovací tmel. Vytlačený tmel je nutné zvenčí i zevnitř odstranit a spáry musejí být všude vyplněny. Vložka se opět ovine těsnící šňůrou.

  • Sopouchové vložky se osadí v potřebné výšce opět do otevřených tvárnic. Vložky i nástavce se utěsní.

  • Komínové těleso nad střechou se řeší tak, že se na komínové tvárnice osadí železobetonová nosná deska, vyčnívající o ½ cihly přes tvárnice. Tvárnice se pak obezdí mrazuvzdornými cihlami a zakončí se krycí komínovou deskou.

  • Před vybetonováním krycí desky se uzavírá vzduchová mezera manžetou z nerezavějícího plechu. Manžeta kryje i poslední keramickou vložku.

Zdroje

  • TIBITANZL, Otomar, František KODL a František KODL. Stavební technologie I: pro 1. ročník SOU učebního oboru zedník. Vyd. 5., upr., v Sobotáles vyd. 2. Praha: Sobotáles, 1997, 134 s. ISBN 80-859-2034-4.
  • TIBITANZL, Otomar, Karel PETRÁK a František KODL. Stavební technologie II pro 2. ročník středních odborných učilišť, učební obor zedník. 3., upravené vyd. Praha: Sobotáles, 1993, 167 s. ISBN 80-901-5705-X.

Obrázky:

  • Obr. 1: Autor neznámý. Cihelná vazba u samostatně stojícího komínu TIBITANZL, Otomar, František KODL a František KODL. Stavební technologie I: pro 1. ročník SOU učebního oboru zedník. Vyd. 5., upr., v Sobotáles vyd. 2. Praha: Sobotáles, 1997, 134 s. ISBN 80-859-2034-4.
  • Obr. 2: Autor neznámý. Komínové truhlíky TIBITANZL, Otomar, František KODL a František KODL. Stavební technologie I: pro 1. ročník SOU učebního oboru zedník. Vyd. 5., upr., v Sobotáles vyd. 2. Praha: Sobotáles, 1997, 134 s. ISBN 80-859-2034-4.
  • Obr. 3: Autor neznámý. Skladba vícevrstvého komínu [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné z www: http://www.heluz.cz/kominy-heluz/cihelny-kominovy-system/heluz-klasik/?utm_source=adwords&utm_medium=ppc&utm_campaign=komin.
  • Obr. 4: Autor neznámý. Komín Heluz [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné z www: http://bydleni.idnes.cz/vyber-komina-a-jeho-servis-dce-/stavba.aspx?c=A130920_101634_stavba_rez.
  • Obr. 5: Autor neznámý. Základní výrobní prvky třísložkového komínu Schiedel TIBITANZL, Otomar, František KODL a František KODL. Stavební technologie I: pro 1. ročník SOU učebního oboru zedník. Vyd. 5., upr., v Sobotáles vyd. 2. Praha: Sobotáles, 1997, 134 s. ISBN 80-859-2034-4.

Obrázek

Content kom

Obr. 4: Komín Heluz

Procvič si

Kontrolní otázky k učivu

  1. Jakým způsobem se zdí jednovrstvý komín z cihel?
  2. K čemu se používají komínové truhlíky?
  3. Postup vyzdívání třívrstvého komínu.

Určeno pro žáky ZŠ

Je komín na obrázku vyzděný z cihel?

 

Logolink