Struktura

Ploché střechy

Ploché střechy

Ploché střechy mají sklon od 0° do 10°, nejčastěji se sklon pohybuje mezi 3°až 5°. Ploché střechy se spádují do středu půdorysu střechy k vpusti dešťového odpadu nebo k obvodu budovy.

rockfall

Obr. 1: Spádování ploché střechy

U plochých střech je třeba věnovat velkou pozornost provádění střešní krytiny, která musí splňovat požadavek na 100 % vodotěsnost. Pro ploché střechy se používají krytiny z asfaltovaných pásů nebo z fóliových izolací, případně krytiny plechové.

Podle základního konstrukčního řešení se ploché střechy rozdělují na střechy jednoplášťové a střechy dvouplášťové.

 

Jednoplášťová plochá střecha

Má pouze jeden střešní plášť. Nosná konstrukce střechy je zároveň nosnou vrstvou střešního pláště (strop nad posledním podlažím). Vrstvy nejsou vzájemně odděleny větranou vzduchovou mezerou.

obrazek

Obr. 2: Skladba jednoplášťové střechy

 

Dvouplášťová plochá střecha

Má dolní a horní plášť. Dolní plášť tvoří nosnou konstrukci střechy (strop nad posledním podlažím). Na dolním plášti je položena vrstva tepelné izolace. Horní plášť je od spodního oddělen větranou vzduchovou mezerou. Na horní plášť se pokládá střešní krytina. Větraná vzduchová mezera slouží k odvodu vodní páry ze souvrství střešní konstrukce. Vodní pára vzniká při užívání budovy (sušení prádla, dýchání atd.) a proniká do konstrukce. Pokud zůstane v konstrukci ve větším množství, může docházet k plísním a degradaci konstrukce.

obrazek

Obr. 3: Skladba dvouplášťové střechy

 

Jednoplášťové střechy

Mají jeden střešní plášť. Nosná konstrukce střechy je vodorovná nebo ve spádu. U vodorovné konstrukce se musí provést samostatná spádová vrstva, případně se samostatná spádová vrstva vynechá a spád se provede v tepelné izolaci. Na trhu jsou k dispozici spádové polystyrenové desky, desky z minerální vlny, polyuretanu nebo pěnového skla. U nosné konstrukce ve spádu se spádová vrstva neprovádí.

img36.jpg

Obr. 4: Spádování pomocí tepelné izolace

Dle způsobu uspořádání vrstev se jednoplášťové střechy dělí na střechy s klasickým uspořádáním vrstev a střechy s opačným uspořádáním vrstev (obrácená střecha).

 

Jednoplášťová střecha s klasickým uspořádáním vrstev

Má vrstvu vodotěsné izolace umístěnou nahoře. U nevytápěných objektů může být vynechána vrstva tepelné izolace. Parozábrana zabraňuje pronikání vodní páry do vrstvy tepelné izolace.

obrazek

Obr. 5: Střecha s klasickým uspořádáním vrstev

 

Jednoplášťová střecha s opačným uspořádáním vrstev

Má vrstvu vodotěsné izolace umístěnou pod vrstvou tepelné izolace. Tepelná izolace musí být kvalitní s velmi malou nasákavostí, např. z extrudovaného polystyrenu. V případě, že je hydroizolační střešní krytina provedena z fólie, umisťuje se na ni ještě separační vrstva (např. geotextilie). Stabilizační vrstva chrání tepelnou izolaci a dá se provést z kamínků, dlažby atd.

obrazek

Obr. 6: Střecha s opačným uspořádáním vrstev

 

Dvouplášťové střechy

Mají dva střešní pláště, mezi nimiž je vzduchová mezera. Vzduchová mezera se napojuje na vnější prostředí, např. otvory v atice, a tím umožňuje stálý únik vlhkosti.

Obr. 7: Větrací otvory v atice

Horní plášť má hydroizolační funkci. Je vždy ve sklonu. Jeho sklon zajišťuje odvodnění střechy. Nosnou konstrukci horního pláště nejčastěji tvoří dřevěné bednění, pórobetonové, keramické nebo železobetonové panely pokládané na systém podpěr, které vytvářejí vzduchovou mezeru.

Dolní plášť je zpravidla vodorovný. Má tepelně izolační funkci. Tepelná izolace je uložena na stropní konstrukci, která tvoří dolní plášť. Někdy je pod tepelnou izolací uložena i parozábrana. Ta zabraňuje průniku vodní páry do konstrukce.

obrazek

Obr. 8: Dvouplášťová střecha

Ploché střechy se speciální funkcí

Klasické ploché střechy s krytinou z hydroizolační vrstvy na jejich povrchu neslouží k využívání střechy. Povrch střech je pochozí pouze pro kontrolu a údržbu střechy. Ploché střechy mohou při úpravě jejich skladby sloužit i k rekreačním, případně jiným užitným účelům, jako je parkování automobilů apod.

Zelené ploché střechy

Jedná se o střechy, jejichž horní vrstva je tvořena zelení.

 Zelená strecha

Obr. 9: Zelená plochá střecha

Podle mocnosti vrstvy substrátu lze střechu pokrýt různými typy rostlin, trav nebo keřů a stromů menšího vzrůstu. Pro rostliny vyžadující větší vrstvu substrátu musí být nosná konstrukce střechy dostatečně únosná.

Dvouplášťová střecha

Obr. 10: Skladba zelené dvouplášťové střechy

Do našeho podnebného pásma se hodí především zelené střechy s rozchodníky, netřesky a suchomilnými travinami.

Obr. 11: Rostliny vhodné do našeho podnebného pásma

Pochozí ploché střechy

Pochozí střechy jsou zastoupeny střešními terasami a slouží k relaxaci a odpočinku. Vrchní vrstva těchto střech musí být odolná zátěži při užívání. Většinou se provádí z dlažby vzdorující povětrnostním vlivům ukládané na podložky z PVC nebo do betonové mazaniny, popřípadě z dřevěných roštů.

Kdo by netoužil po zahrádce na střeše svého domu?

Obr. 12: Střešní terasa

Pojízdné ploché střechy

Jedná se o střechy, které slouží pro speciální technické vybavení objektu, jako je parkoviště nebo heliport. Nosná konstrukce těchto střech musí být pro tyto účely dostatečně únosná.

Obr. 13: Parkoviště na střeše

 

Obr. 14: Heliport na střeše

Zdroje

  • DOSEDĚL, Antonín a kol. Stavební konstrukce pro 2. a 3. ročníky SOU. Praha: Sobotáles,1998, 116 s. ISBN 80-85920-51-4.

Obrázky:

Kontrolní otázka

  1. Jaký maximální sklon mají ploché střechy?
  2. Jaké střešní krytiny se používají pro ploché střechy?
  3. Charakterizuj jednoplášťovou plochou střechu.
  4. Charakterizuj dvouplášťovou plochou střechu.
  5. K čemu slouží odvětrávaná vzduchová mezera u dvouplášťové ploché střechy?
  6. Jak vypadá střecha s opačným uspořádáním vrstev?
  7. Co jsou zelené střechy?

 

Vhodné pro žáky ZŠ

Líbí se vám víc dům s plochou, nebo sklonitou střechou? Svůj názor zdůvodněte.

Obrázek

Content ploche strechy 5

Obr. 15: Plochá střecha

Logolink