Struktura

Kožní orgány

Přídatné kožní orgány

Kožní přídatné orgány napomáhají kůži plnit některé její úkoly a funkce. Dělí se na zrohovatělé útvary a na nezrohovatělé útvary – kožní žlázy. Oba druhy vznikají z pokožky. K zrohovatělým útvarům řadíme vlasy, chlupy, nehty, obočí, vousy. Mezi žlázy kožní zařazujeme žlázy mazové, potní a mléčné.

Vlasy, chlupy (capilli, pili)

  • Vlasy a chlupy patří ke zrohovatělým kožním útvarům a vyrůstají z vlasového váčku.

  • Vlas se skládá ze dvou oddílů: první oddíl, vlasový stvol, vyčnívá nad pokožku, oddíl druhý, kořen vlasu, je pod pokožkou.

  • Vlasový stvol je tvořen šupinatou vrstvou, kůrou a dření.

  • Kořen vlasu se na konci rozšiřuje ve vlasovou cibulku. Do její spodní části vniká vazová bradavka, která výživu vlasu zajišťuje. Pokud dojde k přerušení výživy do vlasu, jeho buňky odumřou a vlas vypadne. Vlasová cibulka je obalena vlasovými pochvami. K pochvě vybíhá snopeček hladkého svalstva, nazývá se vzpřimovač chlupu. Působením chladu na kůži, při strachu, rozčílení se hlup zvedne, hovoříme o tzv. „husí kůži“. Mezi kořenem a vzpřimovačem chlupu probíhá mazová žláza, která zajišťuje mastnotu vlasu.

  • Ve zhorovatělých buňkách vlasové kůry, ale i v cibulce a pochvě, se nachází pigment melanin. Barva vlasu je podmíněna druhem
    a množstvím pigmentu, dále věkem, pohlavím a rasovou příslušností. Pokud dojde k poklesu tvorby melaninu, vlasy šediví.

Nehty (unguis)

  • Na okrajích prstů pokožky je silný, tvrdý, mírně vypouklý útvar – nehet (unguis). Nehty se tedy nacházejí na zadní části posledních článků prstů. Poskytují mechanickou oporu koncovým článkům prstů dolních i horních končetin.

  • Jejich tloušťka se pohybuje okolo 0,5 až 1 mm. Na rukou rostou až čtyřikrát rychleji než na nohou. Růst probíhá po celý život, avšak ve stáří značně pomaleji.

  • Nehet se skládá ze tří až čtyř zrohovatělých vrstev uložených v nehtovém lůžku. Nehet z nehtového lůžka vyrůstá a nad tím se nachází tělo a kořen nehtu. Kořen je překryt nehtovým valem. U kořene je světlý poloměsíčitý okraj – měsíček (lanula). Horní volný okraj neustále přerůstá přes okraj prstu.

Žlázy mazové (glandulae sebaceae)

  • Mazové žlázy jsou uloženy ve škáře v místech, kde rostou vlasy a chlupy. Svými krátkými vývody ústí právě do pochvy vlasu nebo chlupu. Odtud přechází kožní maz, který žlázy mazové produkují, na vlasy a chlupy a dále na povrch kůže.

  • Kožní maz se skládá z tukových látek, bílkovin a solí. Denně se vytvoří až 2 g mazu. Hlavním úkolem kožního mazu je chránit kůži před vysycháním, drobivostí, bobtnáním a před účinky vody. Na pokožce vytváří nesmáčivý, ochranný filtr. Zajišťuje pružnost, vláčnost a jemnost pokožky, má slabé dezinfekční účinky.

  • Tyto žlázy se ale nenachází všude na těle. Úplně chybí na dlaních a ploskách nohou, z tohoto důvodu používáme krémy s promašťujícími účinky. Obzvlášť velké mazové žlázy jsou v okolí nosu a zevním zvukovodu. Nejaktivnější jsou mazové žlázy v období puberty.

Žlázy potní (glandulae sudoriferae)

  • V kůži je nerovnoměrně zastoupeno velké množství potních žláz. Nachází se po celém těle. Největší množství jich je na čele, na ploskách nohou, na dlaních a v podpaží. Naproti tomu na rtech, na bradavkách a žaludu penisu úplně chybí.

  • Pro lidský organismus je důležité, aby byla udržovánavíce méně stálá tělesná teplota. Pokud dojde k přehřátí, začne organismus vylučovat pomocí potních žláz pot. Tento přirozený proces nazýváme pocení. Díky potním žlázám se tělo zbavuje tepla, vylučuje škodlivé a toxické látky a pot dále působí jako ochranný filtr proti UV záření.

  • Pot se vytváří z tkáňového moku. Jeho hlavní složkou je voda a NaCl.

  • V těle máme při narození až 1000 potních žláz na cm2. Množství žláz se s věkem snižuje a dospělý člověk jich má 100 – 200 na cm2. Vyloučený pot pokožku zvlhčuje. Za jeden den dospělý člověk vyloučí až 1000 ml potu. Při extrémních teplotách nebo během zvýšené tělesné námaze se z těla může vyloučit až 10 l potu, proto je nezbytně důležité neustále doplňovat tekutiny.

Žlázy mléčné (glandulae mammaria)

  • Největší párová žláza v lidském těle je žláza mléčná. Je uložena v tukovém polštáři na přední ploše hrudníku. Během embryonálního období jsou zakládány jak u mužů, tak i u žen. U mužů později zakrní, u žen začínají být činné v období puberty, kdy se za pomoci ženských pohlavních hormonů vyklenuje kůže a vytváří se prs (mamma). V období puberty mléčná žláza roste, na konci těhotenství je plně vyvinutá.

  • Podkladem žlázy jsou žlázové lalůčky obklopeny tukovým vazivem. Vývody lalůčků se spojují do mlékovodů a ústí na prsní bradavce drobnými vývody, kterých je 15 – 20.

  • Prs se skládá z prsního dvorce a prsní bradavky. Prsní dvorec je tvořen pigmentovanou kůží, ve které jsou hrbolky mazových žláz. Prsní bradavka ze středu prsního dvorce vyčnívá. Prostřednictvím bradavky dochází z mlékovodů k vypuzení mléka.

  • V těhotenství se lalůčky zvětšují. Krátce před porodem, jeden až dva dny, lalůčky produkují mlezivo, které se do tří dnů změní na mateřské mléko.

Zdroje

  • DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie – Učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 1. vyd. Olomouc: EPAVA Olomouc s. r. o., 2000, 480 s. ISBN 978-80-86297-05-7.
  • FLEISCHMANN, Jaroslav a Rudolf LINC. Anatomie člověka II. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964, 240 s. ISBN 14-375-73.
  • KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 263 s. ISBN 80-244-1072-9.
  • KŘIVÁNKOVÁ, Markéta a Milena HRADOVÁ. Somatologie – Učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. a.s., 2009, 214 s. ISBN 978-802-4729-886.
  • PĚGŘÍM, Raromír a Antonín VALACHOVIČ. Anatomie a fyziologie člověka – učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1969, 516 s. ISBN 08-032-69.

Obrázky

  • Obr. 1: Autor neznámý. Vlas. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. 30.11.2014 [cit. 1970-01-01]. Dostupné z:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4d/Hair_follicle-en.svg
  • Obr. 3: Autor neznámý. Ekrinní potní žlázy. WikiSkripta. [online]. 30.11.2014 [cit. 1970-01-01]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/81/Gray940_-_sweat_gland.png
  • Obr. 4: Autor neznámý. Prs. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. 30.11.2014 [cit. 1970-01-01]. Dostupné z:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0f/Breast_anatomy_normal_scheme.png

 

Víte, že ...

... na hlavě rostou vlasy rychleji v létě než v zimě? V průměru za den o 0,45 mm.

... nehty rostou v průměru o 0,1 mm za den? S věkem se rychlost ale snižuje?

... nehty na rukou rostou až čtyři krát rychleji než nehty na nohou?

... na hlavě máme okolo 100 000 vlasů?

... člověk ztrácí v průměru 50 - 100 vlasů denně?

... na nohou máme okolo 500 000 potních žláz, které mahou produkovat více než 0,5 l potu denně?

... potními žlázy vypotíme denně asi 0,5 l? V horečce a při zvýšené fyzické námaze vypotíme okolo 10 - 15 l vody.

Obrázek

Content vlas obr zek

Obr. 1: Vlas

Doplňující učivo

  • V průběhu vývoje jedince se mění i skladba ochlupení. Celkem rozeznáváme tři druhy:

    • 1. primární ochlupení: tvoří tzv. lanugo. Již v průběhu nitroděložního vývoje, zhruba kolem 4. – 8. měsíce, se primární ochlupení vyvíjí. Lanugo je jemné, bezbarvé chmýří, které ještě před porodem odpadne do plodové vody. Plod jej částečně spolyká. Jeho zbytky můžeme spatřit v první tolici novorozence (smolka) nebo i na těle novorozeného dítěte.
    • 2. sekundární ochlupení: převážně se vyvíjí až po narození, kdy sílí vlasy, nehty i obočí. Po celém těle se objevují i krátké chloupky.
    • 3. terciální ochlupení: se začíná objevovat v pubertě
      v dospělosti a je závislé na činnosti hormonů. Jedná se o: vousy, ochlupení zevních pohlavních orgánů (pubické ochlupení), ochlupení v podpaží, chlupy v zevním zvukovodu, chlupy nosní. Pubické ochlupení začíná růst u dívek okolo 10. – 11. roku, u mužů o něco později, tedy od 12. – 14. roku. Ještě o něco později, okolo 17. let, rostou vousy.

Obrázek

Content vlas obr zek

Obr. 2: Nehty

Obrázek

Content potn   l zy

Obr. 3: Ekrinní potní žlázy

Doplňující učivo

  • U člověka se vyskytují dva druhy potních žláz.

    • 1. ekrinní žlázy (párové) - jsou činné i před pubertou.

    • 2. apokrinní žlázy (pachové - „voňavé“) – mají specifické aroma. Svou funkci začínají plnit až v období puberty. Vyskytují se v oblasti kolem konečníku, v oblasti šourku, velkých stydkých pysků, v podpaží a v tříselné krajině.

Obrázek

Content stavba prsua

Obr. 4: Stavba prsu

Kontrolní otázka

Vhodné i pro žáky ZŠ

Které znáte přídatné kožní orgány?

Popište stavbu nehtu.

Popište stavbu vlasu.

K čemu slouží mazové a potní žlázy?

Logolink