Struktura

Výskyt

Výskyt

  • S1 alkalické kovy se vyskytují pouze ve formě svých sloučenin

    • sodík: KAMENNÁ SŮL NaCl, GLAUBEROVA SŮL Na2SO4 * 10H2O (dekahydrát síranu sodného), CHILSKÝ LEDEK NaNO3,

    • draslík: DRASELNÝ LEDEK KNO3, SYLVÍN KCl,

    • sloučeniny cesia a rubidia provázejí v malém množství ostatní alkalické kovy.

  • Sodík a draslík jsou biogenní prvky (kationty sodné a draselné se vyskytují v tělech živých organismů).

I když jsou prvky Li, Na a K velmi podobné, nenacházejí se v přírodě společně, což způsobují rozdíly v rozměrech atomů/iontů. Li se vyskytuje v železnato-hořečnatých minerálech. Nejdůležitějším minerálem lithia je spodumen LiAlSi2O6, jehož velká ložiska se nacházejí v USA, Kanadě, Brazílii, Argentině, bývalém SSSR, Španělsku a Kongu. Sodík je sedmým nejrozšířenějším prvkem v horninách zemské kůry a pátým nejrozšířenějším kovem (po Al, Fe, Ca a Mg). Dalším nejrozšířenějším prvkem po sodíku je draslík. Soli Na a K tvoří v poměrně čisté formě obrovská ložiska, která vznikla odpařením vody pravěkých jezer. Tento proces pokračuje ještě dnes ve Velkém solném jezeře (Utah), v Mrtvém moři i jinde. Sodík se vyskytuje jako sůl kamenná (NaCl), uhličitan (trona), dusičnan (ledek), síran (mirabilit), boritan (borax, kernit) atd. Neomezeným zdrojem NaCl jsou přírodní solanky a mořská voda.

Nejvýznamnější draselnými minerály těženými pro účely chemického průmyslu jsou sylvín (KCl) a sylvinit (směs NaCl a KCl). Řadí se k nim rovněž karnalit. Mořské vody obsahují jen okolo 0,06 % KCl, avšak v některých vnitrozemských bažinách a jezerech, jako jsou jezero Searle, Velké solné jezero nebo Mrtvé moře, může obsah KCl stoupnout až na 1,5 %, proto je získávání KCl z těchto zdrojů ekonomicky výhodné.

Mohutné vrstvy rozpustných solí draslíku byly prvně objeveny ve Stassfurtu v Německu roku 1856, potaš a sůl kamenná se zde vyráběly od roku 1861 až do roku 1972. Potaš je chemicky uhličitan draselný K2CO3Ve Velké Británii se ložiska potaše nacházejí v Clevelandu (North Yorkshire). Tato ložiska jsou přibližně 11 m mocná a zásoby potaše v nich přesahují 500 milionů tun. Velké výtěžky lze získat ze solanky. Jordánsko např. staví v současné době mohutné závody, které mají produkovat ročně 1,2 milionů tun soli z Mrtvého moře. Tento projekt vyžaduje více než 100 km2 odpařovacích nádrží. Po dokončení stavby zaujme Jordánsko v produkci výroby místo vedle USA a Francie. 

Draslík je základním prvkem nezbytným pro růst rostlin, a proto umělá draselná hnojiva představují největší objem výroby sloučenin draslíku (více než 95 %). V rámci výroby těchto sloučenin převládá produkce KCl, který tvoří v umělých hnojivech hlavní složku a v němž obsah K činí více než 90 %.


Rubidium a cesium jsou mnohem méně rozšířenými prvky než Na a K, teprve v nedávné době se jich začalo využívat ve větším množství. Minerál obsahující rubidium není znám, většina obchodních výrobků se získává jako vedlejší produkt při zpracování lepidolitu na lithium. Cesium se vyskytuje jako hydratovaný hlinitokřemičitan polucit Cs4Al4Si9O26 .H2O, přičemž jediný zdroj na světě se nachází u jezera Bernic (Manitoba). Cesium (podobně jako Rb) se získává jako vedlejší produkt při výrobě Li. Velký zájem o Li pro termojaderné účely a por výrobu automobilových maziv se začal projevovat přibližně v roce 1958.

 

 

Zdroje

Logolink