Struktura

Výskyt prvků

Výskyt kovů s2

Kovy s2 se v přírodě vyskytují pouze ve sloučeninách.

Obr. 1: Průměrné zastoupení s2 prvků v zemské kůře v hmotnostních procentech

 

Beryllium

Nejvýznamnějšími minerály jsou beryl Be3Al2Si6O18  a chryzoberyl BeAl2O4. Čistý beryl je bezbarvý. Příměsi dalších iontů mu dodávají různá zabarvení. Barevné odrůdy berylu jsou ceněny jako drahokamy: akvamarín – modrý (Fe2+), smaragd – zelený (Cr3+), zlatý beryl (heliodor) – žlutý (Fe3+), velmi vzácný červený beryl neboli červený smaragd (Mn3+), morganit – růžový (Mn2+). V přírodě byly nalezeny krystaly berylu s délkou hrany 1 m, o hmotnosti až 60 tun. Největší známý krystal byl objeven na Madagaskaru a tento krystal byl 18 m dlouhý a s 3,5 m v průměru vážil 380 tun.

Obr. 2: Chryzoberyl Obr. 3: Akvamarín Obr. 4: Smaragd
Obr. 5: Heliodor Obr. 6: Červený beryl Obr. 7: Morganit

Hořčík

Obr. 8: Magnezit

Nerosty hořčíku jsou velmi rozšířené. Tento prvek je součástí nerozpustných solí, zejména uhličitanů, síranů a křemičitanů. K nejvýznamnějším nerostům patří: magnezit MgCO3, dolomit CaCO3 · MgCO3, epsomit MgSO4 · 7 H2O a karnalit KCl · MgCl2 · 6 H2O. Karnalit může být bílý, žlutý až načervanalý. Dále je hořčík vázán v křemičitanech, jako je olivín (peridot) (Mg, Fe)2SiO4, mastek Mg3Si4O10(OH)2, azbest Mg3Si2O5(OH)4 . V mořské vodě je obsaženo asi 0,13 % Mg2+. Hořčík je také obsažen v zeleném rostlinném barvivu chlorofylu.

 

Obr. 9: Dolomit Obr. 10: Epsomit Obr. 11: Karnalit
Obr. 12: Olivín Obr. 13: Mastek Obr. 14: Azbest

 

Vápník

Vápník je pátým nejrozšířenějším prvkem zemské kůry a po hliníku a železe třetím nejrozšířenějším kovem. Je obsažen v sedimentární hornině vápenec. Vápenec je tvořen především kalcitem CaCO3 v klencové soustavě; jeho vzácnější kosočtverečná krystalová modifikace se nazývá aragonit. Perly a schránky korálů a mlžů jsou tvořeny převážně uhličitanem vápenatým. Rozsáhlé usazeniny z těchto schránek zabírají obrovské oblasti zemského povrchu. Vápence stejně jako dolomity CaCO3 · MgCO3 tvoří celá pohoří. Dalšími významnými minerály obsahujícími vápník jsou sádrovec CaSO4 · 2 H2O, anhydrit CaSO4, fluorit (kazivec) CaF2, apatit Ca3(PO4)2. Hydroxyapatit Ca5(OH)(PO4)3 je součástí zubní skloviny a fluorapatit Ca5F(PO4)3 zvyšuje její odolnost.

Obr. 15: Kalcit Obr. 16: Aragonit Obr. 17: Sádrovec
Obr. 18: Anhydrit Obr. 19: Fluorit Obr. 20: Apatit

Stroncium

Nejvýznamnějším minerálem obsahujícím stroncium je celestin SrSO4, dalším je stroncianit SrCO3.

Obr. 21: Celestin Obr. 22: Stroncianit Obr. 23: Stroncianit

Baryum

Baryum tvoří podobné minerály jako stroncium. Nejvýznamnějším je baryt BaSO4, dalším minerálem je witherit BaCO3.

Obr. 24: Baryt Obr. 25: Witherit

 

Zdroje

  • BANÝR, Jiří a Renata HŘÍCHOVÁ. Základy anorganické chemie. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1981, 256 s. ISBN 60-69-81.
  • GREENWOOD; EARNSHAW. Chemie prvků. Praha: Informatorium, 1993, 793 s.  ISBN 80-85427-38-9.
  • http://www.prvky.com/

Obrázky

Zajímavost

  1. Sádrovec
     V jeskyni Naica v mexické poušti byly objeveny největší krystaly na světě. 
    Podívejte se na video z jeskyně největších objevených krystalů sádrovce na světě.
  2. Největší světový smaragd velikosti melounu byl nalezen v Brazílii, váží 11,5 kg.
  3. Největší akvamarin na světě.
  4. Heliodor znamená v řečtině "dar Slunce".
    Obr. 26: Heliodor (zlatý beryl)

Úkol

Sestavte systematické názvy sloučenin, které vytvářejí minerály s názvy:

  1. dolomit
  2. magnezit
  3. epsomit
  4. karnalit
  5. fluorit
  6. apatit
  7. sádrovec
  8. celestin
  9. stroncianit
  10. baryt
  11. karnalit
  12. hydroxyapatit
  13. fluorapatit
  14. kalcit

Obrázek

Logolink