Struktura

p6-prvky – vzácné plyny

p6 prvky – vzácné plyny

Vzácné plyny jsou umístěny v VIII. A skupině (18. skupině) a zahrnují helium He, neon Ne, argon Ar, krypton Kr, xenon Xe a radon Rn.

Jejich valenční orbitaly jsou plně obsazeny osmi elektrony (u He dvěma), proto jsou velmi stabilní a dlouho byly považovány za nereaktivní (inertní). Jsou chemicky stálé do té míry, že existují ve formě jednotlivých atomů. V roce 1962 byla připravena první sloučenina: PtXeF6.

Mají velmi nízké teploty tání a varu. Rozdíl mezi teplotou tání a varu je velmi malý. Teplota tání i varu ve skupině shora dolů roste.

Tab.1: Vlastnosti vzácných plynů

  Z

 Značka

Elektronová konfigurace

                     Teplota  °C

 tání

 varu

   2

 He

 1s2

 – 272

 – 269

 10

 Ne

 [He] 2s2 2p6

 – 249

 – 246

 18

 Ar

 [Ne] 3s2 3p6

 – 189

 – 186

 36

 Kr

 [Ar] 3d10 4s2 4p6

 – 157

 – 153

 54

 Xe

 [Kr] 4d10 5s2 5p6

 – 112

 – 108

 86

 Rn

 [Xe] 4f14 5d10 6s2 6p6

 – 71

 – 62

 

Vyskytují se v malém množství ve vzduchu (nejvíce je v něm Ar - 0,93%) a ve vesmíru, kde je nejrozšířenější He (např. na Slunci). He je také součástí zemního plynu.

Vyrábějí se několikanásobnou frakční destilací zkapalněného vzduchu. Helium se převážně vyrábí ze zemního plynu.

Helium má ze všech známých plynů nejnižší teplotu tání a varu, v kapalném stavu je vynikajícím vodičem elektrického proudu (je supravodivé) a má velmi malou viskozitu (je supratekuté). Používá se k dosahování velmi nízkých teplot a k vytváření inertní (ochranné, netečné) atmosféry při práci s nebezpečnými látkami.

Neon, argon, krypton, xenon se používají při plnění žárovek, osvětlovacích trubic a výbojek. Argon má využití při vytváření inertní atmosféry při svařování hliníku, hořčíku a jejich slitin a při práci s hořlavinami.

Radon je radioaktivní a používá se k léčebným účelům.

 

Obr. 1: Trubice naplněné vzácnými plyny

 

Sloučeniny vzácných plynů

He, Ne, Ar sloučeniny netvoří, u Kr je známa pouze sloučenina KrF2. Xe tvoří sloučeniny s fluorem a kyslíkem. Jsou to velmi reaktivní látky a mimořádně silná oxidační činidla.

Oxid xenonový XeO3 je pevná, velmi explozivní látka, vodný roztok je silné oxidační činidlo:

XeO3(aq) + OH → HXeO4  hydrogenxenonany

XeO3(aq) + KOH → KHXeO4 hydrogenxenonan draselný

Oxid xenoničelý XeO4 je nestabilní plynná látka.

Byly připraveny i fluorid xenonnatý XeF2, fluorid xenoničitý XeF4, fluorid xenonový XeF6.

 

 

Zdroje

  • BÁRTA, Milan. Chemické prvky kolem nás. 1. vydání. Brno: Edika, 2012. 112s. ISBN 978-80-266-0097-8.
  • BENEŠOVÁ, Marika a Hana SATRANOVÁ. Odmaturuj z chemie. 1.vydání. Brno: Didaktis, 2002. 208 s. ISBN 80-86285-56-1.
  • DVOŘÁČKOVÁ, Svatava. Rychlokurz chemie. 1. vydání. Olomouc: Rubico, 2000. 238 s. ISBN 80-85839-42-3.
  • FLEMR, Vratislav a Bohuslav DUŠEK. Chemie I/Obecná a anorganická. 1. vydání. Praha: SPN, 2001. 120 s. ISBN 80-7235-147-8.
  • KOTLÍK, Bohumír a Květoslava RŮŽIČKOVÁ. Chemie I v kostce. 1. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 1996. 120 stran. ISBN 80-7200-056-X.
  • ŠRÁMEK, Vratislav a Ludvík KOSINA. Obecná a anorganická chemie. 1. vydání. Olomouc: FIN, 1996. 262 stran. ISBN 80-7182-003-2.

Obrázky

 

Zapamatuj si

Herbert Nechce Armádní Krasavici Xenii Ranit

Obrázek

Content 399px balon rijeka 090610 1

Obr. 2: Balónek naplněný heliem

Zajímavost

Dříve se děti ptaly, proč balónky s heliem létají. Dnes se ptají, proč se při dýchání helia mění lidský hlas. Za oboje může to, že helium je druhým nejlehčím prvkem naší planety (po vodíku). Po nadechnutí uniká z našich dýchacích cest rychleji kolem hlasivek a rezonátory (další části dýchacích cest, které se podílejí na vzniku hlasu) se přeladí na vyšší frekvence.

Graf

Content bez n zvu

Graf složení vzduchu

Logolink