Struktura

Rtuť

Rtuť, hydrargyrum, 80Hg

Nejvýznamnějším minerálem obsahujícím rtuť je cinabarit (rumělka) HgS.

Z něho se rtuť vyrábí pražením a následnou kondenzací par rtuti:

HgS + O2 → Hg + SO2

Ryzí rtuť se v přírodě objevuje vzácně.

Vlastnosti

Rtuť je stříbrolesklá kapalina s velkou hustotou. Za normální teploty se vypařuje. Páry rtuti a rozpustné sloučeniny rtuti jsou velmi jedovaté. Po rozbití teploměru se musí rtuť zlikvidovat posypáním buď zinkovým prachem – vznikne amalgám, nebo sírou – vznikne HgS. Teplem se rtuť pravidelně roztahuje. Dobře vede teplo a elektrický proud. S kovy tvoří slitiny – amalgámy.

Rtuť je ušlechtilý kov, reaguje jen s kyselinami, které mají oxidační účinky:

Hg + 2 H2SO4 (konc.) → HgSO4 + SO2 + 2 H2O

6 Hg + 8 HNO3 (zřeď.) → 3 Hg2(NO3)2 + 2 NO + 4 H2O

Hg + 4 HNO3 (konc.) → Hg(NO3)2 + 2 NO2 + 2 H2O

Použití

Rtuť se používá do teploměrů a tlakoměrů, do rtuťových výbojek (horská slunce), jsou z ní elektrody v polarografii. V zubním lékařství se na plomby používají amalgámy stříbra. Dále se používá na výrobu třaskavin a rtuťových mastí.

Sloučeniny rtuti

Rtuťné sloučeniny obsahují dimérní kation Hg22+.

Chlorid rtuťný (kalomel) Hg2Cl2 je bílý, nerozpustný ve vodě. Využití má v lékařství.

Dusičnan rtuťný Hg2(NO3)2 tvoří bezbarvé krystalky rozpustné ve vodě. Je vysoce toxický.

Chlorid rtuťnatý (sublimát) HgCl2 je málo rozpustný ve vodě a vysoce toxický. Využívá se v lékařství jako dezinfekční prostředek.

 

Zdroje

  • BÁRTA, Milan. Chemické prvky kolem nás. 1. vydání. Brno: Edika, 2012. 112s. ISBN 978-80-266-0097-8.
  • BENEŠOVÁ, Marika a Hana SATRANOVÁ. Odmaturuj z chemie. 1.vydání. Brno: Didaktis, 2002. 208 s. ISBN 80-86285-56-1.
  • DVOŘÁČKOVÁ, Svatava. Rychlokurz chemie. 1. vydání. Olomouc: Rubico, 2000. 238 s. ISBN 80-85839-42-3.
  • FLEMR, Vratislav a Bohuslav DUŠEK. Chemie I/Obecná a anorganická. 1. vydání. Praha: SPN, 2001. 120 s. ISBN 80-7235-147-8.
  • KOTLÍK, Bohumír a Květoslava RŮŽIČKOVÁ. Chemie I v kostce. 1. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 1996. 120 stran. ISBN 80-7200-056-X.
  • ŠRÁMEK, Vratislav a Ludvík KOSINA. Obecná a anorganická chemie. 1. vydání. Olomouc: FIN, 1996. 262 stran. ISBN 80-7182-003-2.

Obrázky

Obrázek

Content 800px cinabre 1

Obr. 1: Cinabarit (rumělka)

Obrázek

Content 600px mercury thermometer

Obr. 2: Rtuť

Osobnosti

Content 436px heyrovsky j

Obr. 3: Jaroslav Heyrovský

Jaroslav Heyrovský (1890-1967), český chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1959, použil rtuťovou kapkovou elektrodu při nové analytické metodě - polarografii.

Víte, že ...

... mezi největší znečišťovatele ovzduší patří krematoria spalující zesnulé s amalgámovým chrupem?

 

Čti také

Každý uvědomělý občan by měl vědět, že zářivky a úsporné žárovky jsou nebezpečným odpadem, který by měl končit ve speciálních kontejnerech. Nikdy ne v běžné popelnici! Důvodem je právě rtuť. Ta tvoří společně se vzácným plynem argonem hlavní náplň svítící trubice. Bohužel v Česku se zatím podaří zrecyklovat asi jen 10% zářivek.

Logolink