Struktura

Zrakové ústrojí

ZRAKOVÉ ÚSTROJÍ (organum visus)

Orgánem zrakového ústrojí je oko, neboli oční koule. Zrakové ústrojí je pro člověka nejdůležitějším smyslovým ústrojím, díky kterému zprostředkovává 80 – 90 % všech informací z okolního prostředí a usnadňuje tak orientaci v prostoru. Dále prostřednictvím zrakového ústrojí vnímáme světlo, barvy a pohyb.

Ústrojí zrakové se skládá z oční koule a přídatných orgánů očních. Mezi přídatné orgány oční řadíme: okohybné svaly, víčka, spojivky a slzní ústrojí.

Obr.1: Oko

Oční koule (bulbus oculi)

  • Je párový orgán kulovitého tvaru. Oční koule je uložena v obličejové části lebky, očnici, kde je chráněna tukovým polštářem tlumícím nárazy oka při pohybech. Oko je proti zevnímu poškození chráněno víčky a řasami.

  • Oční koule je tvořena 3 vrstvami:

    • zevní (vazivová vrstva) – tvořena bělimou a rohovkou;

    • střední (cévnatá vrstva) – skládá se z cévnatky, duhovky
      a řasnatého tělesa;

    • vnitřní (nervová vrstva) – nazývá se sítnice.

  • Uvnitř oční koule se nachází sklivec, před kterým je uložena čočka.

Zevní vrstva

  • Bělima (sclera)

    • Obal oční koule tvoří bělima. Slouží k udržování tvaru oka. Je to silná, tuhá, neprůhledná vazivová blána bílé barvy. U malých dětí je barva namodralá, ve stáří, vlivem ukládání tukových kapének, žlutá. Na bělimu se upínají okohybné svaly. Vpředu přechází v rohovku, vzadu ji prostupuje zrakový nerv.
  • Rohovka (cornea)

    • Rohovka tvoří přední část oční koule. Její tloušťka je asi 1 mm.

Střední vrstva

  • Cévnatka (choroidea)

    • Cévnatka má červenohnědou barvu, protože obsahuje cévy a pigmentové buňky, které oko vyživují. Tmavohnědá barva a pigmentové buňky zamezují odrážení světelných paprsků uvnitř oční koule. Z vnitřní strany je přiložena na bělimu, přední část přechází v řasnaté těleso. Vzadu se na cévnatce nachází otvor pro výstup zrakového nervu.
  • Řasnaté tělísko (corpus ciliare)

    • Pokračováním směrem dopředu nacházíme řasnaté tělísko. Podkladem jsou buňky hladkého svalstva, které tvoří sval řasnatého tělíska. Jeho funkce je zajišťování světelné lomivosti a také se účastní na akomodačních pochodech.

    • Řasnaté tělísko má kruhovitý tvar. Obsahuje velké množství cév produkujících čirou tekutinu, komorový mok. Šlachovými vlákny je spojeno s čočkou.

  • Duhovka (iris)

    • Od řasnatého tělíska odstupuje duhovka, má tvar mezikruží a je uložená před čočkou. Uprostřed duhovky je viditelný kruhovitý otvor, zornice.

    • Duhovka může mít různou barvu podle množství a uložení pigmentu. Černé, hnědé a zelené oči obsahují více pigmentu než oči modré. Pigment je důležitý pro průnik světla.

  • Zornice (pupilla)

    • Zornice, jinými slovy panenka, tvoří otvor, kudy vstupují světelné paprsky do oční koule. Nachází se zde snopce svaloviny duhovky. Snopce paprsčitě uspořádané způsobují rozšíření zornice, snopce kruhové způsobují zúžení zornice. Jedná se o tzv. zornicový reflex. Jeho ústředí je ve středním mozku.

Vnitřní vrstva

  • Sítnice (retina)

    • Sítnice tvoří vnitřní vrstvu oční koule. Je to tenká a průhledná vrstva. Skládá se ze dvou částí. Část první - tzv. optická vrstva oční koule slouží k vidění. V přední části oka se nachází část druhá - slepá sítnice. Tato tenká vrstva pokrývá vnitřní plochu řasnatého tělíska a duhovky.

    • Vrstva optická se skládá ze tří vrstev. Na vrstvu pigmentovou naléhá vrstva tyčinek a čípků. Nejvnitřnější vrstva je tvořena nervovými a gangliovými buňkami. Jejich výběžky se spojují a tvoří zrakový nerv.

    • V místě spoje zrakového nervu je bělavá - tzv. slepá skvrna. Toto místo neobsahuje žádné tyčinky ani čípky. Zevně od slepé skvrny se nachází tzv. žlutá skvrna, která obsahuje jen čípky. Jedná se o místo s nejostřejším viděním.

      • Tyčinky
        • Tyčinky jsou protáhlého tvaru v množství asi 130 miliónů. Obsahují zrakovou červeň – rhodopsin. Tato fotosensibilní červená látka reagující na světlo, obsahuje vitamín A. Pokud je vitamínu A málo, dochází ke vzniku šerosleposti. Tyčinky zajišťují černo-bílo-šedé vnímání.
      • Čípky
        • Čípků je o něco méně než tyčinek, a to asi 7 miliónů. Tyto receptory barevného vidění (červená, zelená, modrá) potřebují ke svému podráždění značnou intenzitu osvětlení. Kombinací tří uvedených čípků (červená, modrá, zelená) vznikají nejrůznější barevné vjemy.
  • Sklivec (corpus vitreum)

    • Sklivec vyplňuje hlavní část oční koule mezi čočkou a sítnicí. Je tvořen dokonale průhlednou rosolovitou hmotou. Skládá se převážně z vody, dále pak z minerálních látek a bílkovin. Sklivec napíná stěnu oční koule a díky tomu je zajišťován kulovitý tvar oka.
  • Čočka (lens)

    • Průhledná čočka, která má dvojvypuklý tvar, leží mezi duhovkou a sklivcem. Čočka, jejíž průměr je asi 9 mm a tloušťka 4mm, je velmi pružná. Společně s rohovkou, komorovým mokem a sklivcem tvoří tzv. optickou soustavu oka.

    • Hlavní funkcí čočky je lámat paprsky tak, aby dopadaly na sítnici.

Oční komory (camerae bulbi)

  • Oční komory uložené v přední části oční koule jsou vyplněny komorovým mokem. Tato tekutina prosakuje z řasnatého tělesa do očních komor.

  • Komory jsou dvojího druhu. První, přední oční komora leží mezi rohovkou a duhovkou. Druhá, zadní komora se nachází mezi duhovkou a čočkou. Komory mezi sebou komunikují pomocí zornice.

Přídatné orgány oční (organa oculi accessoria)

  • K přídatným očním orgánům řadíme svaly okohybné, víčka, spojivky, slzy se slzným ústrojím.

    • Svaly okohybné
      • Svaly okohybné slouží k zajišťování pohybů oka. Svalů rozlišujeme celkem šest a všechny se upínají na bělimu. Rozeznáváme čtyři svaly přímé (horní, dolní, zevní, vnitřní) a dva svaly šikmé (horní a dolní). Pokud nedochází ke společné souhře svalů, objevuje se zraková porucha zvaná šilhavost. Také sem můžeme zařadit zdvihač očního víčka, který se v očnici nachází. Svaly okohybné jsou z příčně pruhované svaloviny a jsou inervovány hlavovými nervy.
    • Víčka (palpebrae)
      • Oko je před poraněním zepředu chráněno horním a dolním víčkem. Víčka se samovolně pohybují a dokážeme je vůlí ovládat. Regulují dopadající světlo na sítnici.
      • Místo, kde dochází ke spojení víček, se nazývá vnitřní a zevní oční koutek. Podkladem víček je vazivová ploténka, zevnitř pokrytá jemnou citlivou kůží. Vnitřní koutek je pokrytý spojivkou obsahující slzový kanálek. Pohyby víček, zavírání a otevírání, umožňuje kruhový sval oční. Okraje víček jsou obklopeny řasami. V jejich těsné blízkosti ústí žlázy mazové.
    • Spojivky (tunica conjuctiva)
      • Spojivka je tenká slizniční blána na vnitřní straně víček. Začíná na vnějším okraji rohovky a přechází na bělimu. Prostor mezi okem a víčkem tvoří spojivkový vak, ve kterém dochází k hromadění slz.
    • Ústrojí slzní (apparatus lacrimalis) a slzy (lacrimae)
      • Slzní ústrojí se skládá ze slzných žláz. Ty leží nad vnějším koutkem oka. Žlázy zvlhčují přední stěnu oka a slouží k ochraně před infekcí a před vniknutím mikrobů.
      • Slzy zvlhčují povrch oční koule, zlepšují vlastnosti rohovky a smývají z ní prach a škodlivé látky ze zevního prostředí. Zároveň chrání rohovku před vysycháním. Slzy jsou vodové, obsahující malý podíl bílkovin a glukózy. Vyplavování slz podléhá i stavům emočním.
      • Slzy, které žlázy produkují, vtékají do slzného vaku a odtud slznými kanálky do dutiny nosní.

 

Zdroje

  • DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie – Učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 1. vyd. Olomouc: EPAVA Olomouc s. r. o., 2000, 480 s. ISBN 978-80-86297-05-7.
  • FLEISCHMANN, Jaroslav a Rudolf LINC. Anatomie člověka II. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964, 240 s. ISBN 14-375-73.
  • KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 263 s. ISBN 80-244-1072-9.
  • KŘIVÁNKOVÁ, Markéta a Milena HRADOVÁ. Somatologie – Učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. a.s., 2009, 214 s. ISBN 978-802-4729-886.
  • PĚGŘÍM, Raromír a Antonín VALACHOVIČ. Anatomie a fyziologie člověka – učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1969, 516 s. ISBN 08-032-69.

Obrázky

  • Obr. 1: Autor neznámý. Wpadł nam w oko nowy gen. Biotechnologia. [online]. 30.11.2014 [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://biotechnologia.pl/biotechnologia/doniesienia-naukowe/wpadl-nam-w-oko-nowy-gen,1169
  • Obr. 2: Autor neznámý. Oko. Ocni optik. [online]. 30.11.2014 [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://www.ocnioptik.eu/oko-a-videni/oko/
  • Obr. 3: Autor neznámý. Biologie člověka. Skola Jecna. [online]. 30.11.2014 [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=281

Obrázek

Content oko foto  1

Obr. 2: Popis oka

Víte, že ...

... existuje ještě třetí typ světločivných buněk? Tyto buňky byly objevbeny pracovníky Browny Unevrsity v Providence.Buňky jsou uloženy hlouběji v sítnici a slouží převážne k tomu, aby synchronizovaly náš tělesný rytmus na základě střídání dne a noci.

... jednotkou pro optickou mohutnost je DIOPTRIE? Oční rohovka, která je sama o sobě tenká, má 45 dioptrií. Tak tlusté brýlové sklo je podobné popelníku. 

Obrázek

Content 00281

Obr. 3: Tyčinky a čípky

Procvič si

Vhodné pro ZŠ

Oprav zkomoleniny anatomický útvarů.

nacévtka - 

cezorni - 

karohov - 

liběma - 

kliskvec - 

ččkao - 

čkaví -

Kontrolní otázka

Díky jakému útvaru vidíme barevně?

Díky čemu dokážeme rozeznat světlo od tmy?

Víte, že ...

... psi nevidí pouze černobíle? Dokážou rozeznávat barvy. Ale pouze v takové míře, jako barvoslepý člověk. Jejich sítnice obsahuje pouze dva typy čípků.

Logolink