Struktura

Proteiny

Proteiny

Biopolymery jsou vysokomolekulární součásti organismů. Patří mezi ně především proteiny (bílkoviny) a nukleové kyseliny, dále polysacharidy a někdy se k nim řadí i lipidy.

Proteiny a nukleové kyseliny mají mezi biopolymery výjimečné postavení.

  • Jsou přítomny ve všech organismech – od virů až po člověka – tvoří přes 50% jejich suché hmoty. Jsou nejsložitější a nejpestřejší součástí živých systémů.

  • Vytvářejí v organismech organizované systémy, které jsou stavebním materiálem buněk a jejich součástí, a současně řídí a realizují veškeré dění, které v buňkách probíhá.

  • Jsou odpovědné za jedinečné vlastnosti života, tj. schopnost přenosu z generace na generaci (replikace), schopnost vývoje (evoluce), přizpůsobení se změnám okolních podmínek (adaptace).

  • Nukleové kyseliny mají řídící funkci (nesou genetickou informaci), proteinům přísluší výkonná moc (představují dynamický prvek organismu).

  • Individuální funkce proteinů a nukleových kyselin je důsledkem osobité prostorové struktury (konformace), podmíněné pořadím stavebních jednotek v jejich molekulách.

Proteiny (bílkoviny) jsou biopolymery přítomné v každé buňce organismu. Jejich základními stavebními jednotkami jsou aminokyseliny. Proteiny jsou tedy přirozenými polymery aminokyselin, obsahují alespoň 100 aminokyselinových zbytků. Název “protein” je odvozený z řeckého “prótéo” (= zaujímám první místo).

Dílčí lekce

Zdroje

  • VODRÁŽKA, Zdeněk. Biochemie. 2. opravené vydání, Praha: Akademia, 2002, ISBN 80-200-0600-1
  • VOET, Donald a Judith VOETOVÁ. Biochemie. 1. vydání, Praha: Victoria Publishing a. s., 1995. ISBN 80-85605-44-9

 

Logolink