Struktura

Složení vzduchu

Složení vzduchu

Vzduch obsahuje dusík, kyslíkostatních látek, například: oxid uhličitý, vzácné plyny, vodní páru, prachové a pylové částice, popel, mikroskopické krystalky soli, mikroorganismy, spory plísní (obr. 1).

obrazek

Obr. 1: Složení vzduchu (v objemových procentech)

Dusík N2

Dusík je málo reaktivní plyn bez barvy, chuti a zápachu. Vyskytuje se ve třech skupenstvích. Teplota varu je -196 °C. V plynném skupenství se dusík díky své nereaktivnosti používá jako tzv. „inertní (netečná) atmosféra“. Snižuje riziko exploze nebo požáru při výrobě nebo manipulaci s vysoce výbušnými a hořlavými látkami. Používá se i k plnění pneumatik. Kapalný dusík se vyrábí destilací zkapalněného vzduchu. Používá se např. k odstraňování bradavic, k uchovávání krve a hluboce zmrazených spermií a vajíček, ke konzervaci potravin.

Kyslík O2

Kyslík je reaktivní plyn, vytváří sloučeniny téměř se všemi prvky. Je bez barvy a bez zápachu, částečně rozpustný ve vodě, podporuje hoření. Teplota varu kyslíku je -183 °C. Zkapalňuje na světle modrou kapalinu. Pod názvem LOX (liquid oxygen) se používá jako složka paliv pro raketové motory. Vyrábí se zkapalněním a následnou destilací vzduchu. Volný i ve sloučeninách vázaný kyslík je nejrozšířenější prvek na Zemi.

Kyslík může vytvářet tříatomové molekuly O3 – ozón. Vzniká účinkem ultrafialového záření nebo elektrického výboje na molekuly kyslíku O2. Ozón je reaktivní plyn. Používá se k dezinfekci pitné vody a jako součást raketových paliv. Zvýšený výskyt ozónu v atmosféře je ve výšce 25 - 35 km nad Zemí a nazývá se ozonosféra. Je součástí stratosféry, chrání život na Zemi před účinky ultrafialového (UV) záření ze Slunce. Úbytek ozónu ve stratosféře se nazývá ozónová díra (obr. 2). Způsobují jej zejména freony a zplodiny z motorů nadzvukových letadel.

 

Obr. 2: Ozónová díra

Oxid uhličitý CO2

Oxid uhličitý je bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, částečně rozpustný ve vodě, nehoří a působí dusivě. Je těžší než vzduch. Jeho molekula se skládá z jednoho atomu uhlíku a dvou atomů kyslíku. Ve vzduchu je obsažen v objemu 0,03 %. Oxid uhličitý vzniká při dokonalém spalování uhlíku, dále při dýchání, kvašení, tlení, hoření uhlí a je konečným produktem spalování každé organické látky. Jeho obsah v ovzduší se stále zvyšuje, značně přispívá na tzv. skleníkovém efektu.

Vzácné plyny

Vzácné plyny se nachází v VIII.A skupině PSP, jsou málo reaktivní, bez barvy, chuti a zápachu, mají nízkou teplotu tání a varu. Vyrábí se frakční destilací kapalného vzduchu. Ve vzduchu je ze skupiny vzácných plynů nejvíce obsažen argon.

 

Zdroje

  • BENEŠ, Pavel a kol. Základy praktické chemie pro 8. ročník základní školy. 2.vyd. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80–7168–879–7. 
  • ŠKODA, Jiří a Pavel Doudlík. Chemie 8  - učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Nakladatelství Fraus, 2006. ISBN 80- 7238-442-2.
  • VACÍK, Jiří a kol. Přehled středoškolské chemie. Praha: SNP- pedagogické nakladatelsvtí, 1995. ISBN 80 – 85937-08-5.
  • Autor: neznámý: http://www.e-chembook.eu [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.e-chembook.eu/cz/anorganicka-chemie/vzacne-plyny

Obrázky

  • Obr. 1: Archiv autora
  • Obr. 2: Autor neznámý. http://cs.wikipedia.org [cit. 2014-O6-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ozonová_d%C3%ADra

Zamysli se

Je vzduch v přírodě stejnorodou směsí?

Zamysli se

Jaký je rozdíl mezi vdechovaným a vydechovaným vzduchem?

Logolink