Struktura

Genetika organizmů

Genetika organizmů

Na úrovni organizmů bylo možné nejdříve sledovat genetické změny. Některé zákonitosti popsal v 19. století Johan Gregor Mendel. Jeho práce byla vzorem originality, metody a přesnosti, bohužel ve své době upadla v zapomnění.

Mendel prováděl křížení u více než 20 druhů rostlin, výsledky statisticky zpracoval.

Dílčí lekce

Zdroje

  • KUBIŠTA, Václav. Obecná biologie. 1.vydání. Praha: Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-92-9.
  • NEČÁSEK, Jan. Genetika. Praha: Scientia, 1993. ISBN 80-85827-04-2.

Čti také

Johan Gregor Mendel

V Brně se v letech 1856–1863 věnoval křížení hrachu a sledování potomstva. Na základě svých pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti. Později byla jeho experimentální data mnohokrát prověřována, protože se mnoha kritikům zdála až příliš přesná. Spíše než falšování dat ale lze Mendelovi vytýkat to, že ze svých mnoha tisícovek pokusů zveřejnil pouze ty, které nejlépe popisovaly jeho teorie. Dále aplikoval dnes nepřípustný postup, kdy pokusy, které nevyšly úplně přesně, nastavoval dalšími minipokusy tak dlouho, dokud nedostal přesně ten poměr, který chtěl. Faktem však je, že v tehdejší době, kdy statistika de facto neexistovala a Mendelova práce byla jedna z prvních, která aplikovala matematické metody na biologický výzkum, lze tento postup považovat za normální. Navíc se tím Mendel ani nijak zvláště netajil. Své pokusy na rostlinách Johann Gregor Mendel přednesl v roce 1865 na setkání Brněnského přírodovědeckého spolku a následně publikoval v práci „Pokusy s rostlinnými hybridy“ (1866)

Logolink