Struktura

Dědičnost kvantitativních znaků

Dědičnost kvantitativních znaků

Kvantitativní znaky organismů jsou většinou kódovány více geny malého účinku. Jestliže více genů odpovídá za vytvoření určitého znaku, označujeme tento typ dědičnosti- polygenní dědičnost.

Dědičnost bývá často vlivem spolupůsobení více genů velmi složitá, existuje značný počet genotypů, fenotypů. Neaktivní alely neovlivňují hodnotu znaku, jiné alely- aktivní ji ovlivňují.

Příkladem může být tělesná výška člověka. Tělesná výška by byla kódována 5 geny- 10 alelami. Aktivní alela zvyšuje výšku postavy o 1 cm, neaktivní nezvyšuje.

Kvantitativní znaky jsou snadno ovlivňovány faktory životního prostředí. Stejné genotypy se pak mohou fenotypově lišit (např. rostliny rostoucí v různých nadmořských výškách).

Charakteristika kvantitativních znaků

  • jsou měřitelné (např. délka, výška, objem, hmotnost, hodnota krevního tlaku, obsah tuku v mléce, ve svalové tkáni, IQ aj.)

  • mají kontinuální proměnlivost (variabilitu), tzn., že je lze seřadit od nejmenšího k největšímu, nejlehčího k nejtěžšímu atd.;

  • při dostatečném počtu měření vykazují nejčastěji rozdělení četností podle Gaussovy křivky (tzv. normální rozdělení) – nejvíce je průměrných hodnot, směrem k extrémům se jejich četnost snižuje

  • kvantitativní znaky jsou podmíněny mnoha geny malého účinku (polygeny), které spolupůsobí

  • jsou ovlivnitelné prostředím

Genetika kvantitativních znaků je základem šlechtitelství hospodářských plodin a plemenářství hospodářských zvířat.

Kvantitativní znaky mají zásadní význam ve výživě lidstva (produkce potravin).

Proto je velmi důležitá znalost dědivosti (heritability) užitkových znaků, tzn. do jaké míry je celková fenotypová proměnlivost určitého znaku podmíněna genotypem a do jaké míry vlivem prostředí.

Dědivost znaku se vyjadřuje koeficientem dědivosti (heritability), který má u kvalitativních znaků hodnotu 1 (znak je podmíněn pouze genotypem, prostředí nemá na utváření znaku vliv – barva květu, rohatost skotu, barva očí), u kvantitativních znaků hodnotu menší jak jedna (čím více se hodnota blíží nule, tím víc je znak podmíněn prostředím a méně genotypem – velikost rostliny, hmotnost plodů a semen, dojivost skotu, výška člověka).

 

Zdroje

  • BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.
  • JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia. 3. vydání. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998. ISBN 80-7182-070-9.
  • KUBIŠTA, Václav. Obecná biologie. 1.vydání. Praha: Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-92-9.
  • NEČÁSEK, Jan. Genetika. Praha: Scientia, 1993. ISBN 80-85827-04-2.
  • Genetika- biologie [online]. 2010 [cit. 2014-08-27]. Dostupné z: http://www.genetika-biologie.cz/
  • ONDOVÁ, Marie. Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo: VY_32_INOVACE_2_1_05 _Dědičnost kvantitativních znaků.  Registrační číslo CZ.1.07/1. 5.00/34.0554. Zdroj:  http://www.amoskadan.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=105%3Adumy-genetika&catid=46%3Adumy&Itemid=137
  • Obr. 1: Gaussova křivka výskytu úrovně inteligence mezi lidmi. [online]. [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://i.idnes.cz/10/123/cl6/CHU37ee2a_Gaussova_krivka.jpg

Základní pojmy

Heritabilita neboli dědivost je hodnota, udávající, do jaké míry je hodnota znaků závislá na genotypu jedince a nakolik je konečná hodnota fenotypu výsledkem působení vnějších faktorů. Označení her... Zobrazit více

Doplňující učivo

Gaussova křivka

Projev znaku v generaci vyjadřuje Gaussova křivka. Průměrné hodnoty tudíž mají v populaci největší procento zastoupení, jedinců s extrémními hodnotami (ať již nízkými či vysokými) je mnohem méně.

Graf

Content gaussova krivka

Obr. 1: Gaussova křivka výskytu úrovně inteligence mezi lidmi

Logolink