Struktura

Český masiv

Český masív

Český masiv je zbytkem rozsáhlého variského neboli hercynského orogénu (geologické označení pro pásemné pohoří – horstvo), který byl vyvrás­něn při variské (= hercynské) orogenezi (vrásnění) v době od středního devonu do svrchního karbonu. Podle teorie deskové tekto­niky byla příčinou vzniku horstva srážka (kolize) desek zemské kůry - staré pevniny Gondwany na jihu a kontinentu Laurussie na severu. Na stavbě Českého masivu se podílejí především horniny prekambrického a paleozoického stáří. Na povrchu těchto varisky zvrásněných hornin leží mladší usazené a vulkanické horniny, které již zvrásněny nejsou (tzv. platformní pokryv).

Obr. 1: Člěnění Českého masivu

Předplatformní jednotky Českého masivu

Horninové celky, které byly deformovány variským vrásněním se dělí v Českém masivu do pěti hlavních oblastí:

1. Oblast moldanubická (moldanubikum) tvoří j. a jz. část Českého masivu. Budují ji silně přeměněné (metamorfované) horniny prekambrického a paleozoického stáří, převážně biotitické až biotit-amfibolické ruly a migmatity, které jsou prostoupeny intruzivními tělesy hlubinných granitoidních hornin, které tvoří dva velké plutonické komplexy (středočeský a moldanubický) a některá další tělesa (z nich je největší třebíčský pluton).

Obr. 2: Schematická geologická mapa moldanubika s výskyty nejběžnějších hornin

2. Oblast středočeská (bohemikum) neboli tepelsko-barrandienská je tvořena horninami svrchního proterozoika a staršího paleozoika, které lze sledovat severně od moldanubika od západních až do východních Čech. Patří sem klasický areál Barrandienu se slabě metamorfovanými horninami svrchního proterozoika a nepřeměněnými sledy staršího paleozoika (kambrium až devon), tzv. metamorfované "ostrovy" (zbytky pláště stře­dočeského plutonu mezi Říčany a Blatnou), domažlické a tepelské krystalinikum v západních Čechách, celky tvořící Železné hory (chrudimské starší paleozoikum, železnohorské proterozoikum, železnohorský pluton, hlinské paleozoikum) a soubory v podloží většiny české křídové pánve.

Obr. 3: Schematická geologická mapa bohemika s výskyty nejběžnějších hornin

3. Oblast sasko-durynská (saxothuringikum) zasahuje na naše území z Německa pouze svou jv. okrajovou částí. U nás je zastoupena metamorfovanými horninami a převážně variskými granitoidními plutony v Krušných horách a v jejich okolí. Patří sem krušnohorské krystalinikum, krušnohorský pluton, durynsko-vogtlandské paleozoikum (metamorfované) a výskyty krystalinických hornin v areálu oherského riftu. Z typické sasko-durynské oblasti (saxothuringika) zasahuje na české území pouze její jv. okrajová část, která tvoří část Krušných hor, Smrčin, krystalinické jednotky v podloží terciérní výplně oherského příkopu (riftu), výskyty krystalinika v okolí Chebu, Dyleně a ve Slavkovském lese.

Obr. 4: Schematická geologická mapa saxothuringika a lužické oblasti s výskyty nejběžnějších hornin

4. Oblast západosudetská (lužická) tvoří severní část Českého masivu a na naše území zasahuje jen svou jižní a jv. částí, která je od středočeské oblasti oddělena labským zlomovým pásmem (= labskou linií), u nás skrytým pod uloženinami české křídové pánve. Na našem území patří k západosudetské oblasti krkonošsko-jizerské krystalinikum, lužický pluton, krkonošsko-jizerský pluton a orlicko­sněžnické a zábřežské krystalinikum.

5. Oblast moravskoslezská reprezentuje východní část Českého masivu, kde k ní patří brunovistulikum (= brunia, svrchnoproterozoický podklad mladších uloženin pokračující i pod jednotky Vnějších Západních Karpat), moravikum (krystalinické celky lemující v. okraj moldanubika, nasunuté na brunovistulikum a jeho obal), silesikum (krystalinické celky Hrubého Jeseníku; žulovský masiv (variský pluton) a moravskoslezské paleozoikum (hlavně mocné sledy devonu a spodního karbonu).

Zdroje

  • BENEŠ, Karel. a kol.. Geologická stavba šumavského moldanubika. Rozpravy ČSAV, řada MPV. 1983, roč. 93, čís. 7.
  • CHLUPÁČ, Ivo a kol. Geologická minulost České republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2002, 436 s. ISBN 80-200-0914-0.
  • KOČÁREK, Eduard. Geologie všeobecná, historická a regionální. 2. přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1967, 428 s.
  • POSPÍŠIL, Pavel. Geologie. Brno: Vysoké učení technické, Fakulta stavební, 2004, 44 s.
  • SVOBODA, Josef. Regionální geologie ČSSR. Díl I. Český masív. Svazek 1. Krystalinikum*. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československé akademie věd, 1964, 377 s.
  • SVOBODA, Josef. Regionální geologie ČSSR. Díl I. Český masív. Svazek 2. Algonkium-kvartér*. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československé akademie věd, 1964, 543 s.
  • ZEMAN, Otakar. Petrografie a regionální geologie Českého masívu. 2. přeprac. vyd. Praha: ČVUT, 1994, 147 s. ISBN 80-010-1178-X.

Obrázky

  • Obr. 1: Archiv autora.
  • Obr. 2: Archiv autora.
  • Obr. 3: Archiv autora.
  • Obr. 4: Archiv autora.

 

 

Odkaz

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_masiv

Doplňující učivo

Česká křídová pánev měla charakter mělkého mořského průlivu a vznikla obnovením pohybů na zlomech tzv. labské zóny v době před 95 mil. let, kdy stoupala hladina světového oceánu částečně vlivem vrcholícího skleníkového efektu (skleníkový efekt je proces v atmosféře, který způsobuje ohřívání povrchu Země tím, že atmosféra zadržuje více slunečního záření a méně ho odráží zpět do okolního prostoru). Samotná pánev vznikla horizontálním pohybem bloků kůry podél hlubokých zlomových zón, doprovázeným mírným roztahováním bloků. Takový pohyb podél zlomů se v geologii označuje jako transtenzní, stejně jako sedimentární pánve tímto způsobem vytvořené. Tytéž zlomové zóny na konci období křídy (65 mil. let), kdy již moře z Čech ustoupilo, oživila kontinentální kolize v blízkých Alpách, která tlakem od jihu k severu způsobila nasouvání některých bloků podloží Českého masívu na mladé křídové sedimenty, například v Podještědí a na Turnovsku. Transtenzní pohyby podél zlomů daly vzniknout také třeboňské a českobudějovické pánvi, v nichž však k ukládání hornin docházelo jen po krátkou dobu v pozdní křídě (85 mil. let) a později s přestávkami v třetihorách (35 – 1,5 mil. let).

Kontrolní otázka

1) Popište vznik Českého masivu.

2) Uveďte 5 základních oblastí Českého masivu a jejich základní charakteristiku.

Logolink