Struktura

Západní Karpaty

Západní Karpaty

Karpatská soustava je regionálně - geologickým celkem mnohem mladším než Český masiv. Byla zformována teprve procesy alpinského vrásnění, hlavně v intervalu posledního sta milionů let od svrchní křídy do terciéru. Také zde byly určujícím faktorem pohyby litosférických desek, tj. desek zemské kůry, které se pohybovaly spolu se svrchní částí zemského pláště. Hlavní roli zde sehrála kolize jižnější adriatické desky (Apulie) s varisky konsolidovanou severnější deskou Evropy. Na naše území zasahuje jen malý úsek vnější části Západních Karpat, tvořený příkrovy mezozoických a terciérních hornin, tj. tzv. flyšové Karpaty. Ty byly na v. okraj Českého masivu nasunuty od J a JV hlavně až během mladšího terciéru - miocénu - přibližně před 15 - 25 miliony let. Ke karpatské oblasti patří i mořské a sladkovodní uloženiny, které se zachovaly buď v předpolí v tzv. karpatské předhlubni, nebo uvnitř tektonicky pokleslých částí horstva (vídeňská pánev).

Obr. 1: Regionálně - geologické dělení Západních Karpat na našem území

V karpatské části našeho území rozlišujeme tyto hlavní části:

1. Flyšové pásmo tvoří tektonicky definované jednotky s charakteristickou příkrovovou stavbou, vyznačené převahou flyšové sedimentace (tj. rytmického střídání písčitých a jílovitých sedimentů) mezozoického a terciérního stáří. Protože příkrovy flyšového pásma byly na sebe nasunovány ve směru od centra pohoří k periferii (v našem případě hlavně od JV k SZ) ve velmi plochých strukturách a násunové plochy byly při periferii horstva většinou téměř horizontální, jsou jednotlivé skupiny příkrovů uloženy nad sebou. Ve směru od nejvýše ležících příkrovů k nižším to jsou:

a) Magurská skupina příkrovů,

b) Vnější skupina příkrovů s převahou flyšových sedimentů.

2. Karpatská předhlubeň na Moravě: podélné deprese založené v předpolí karpatského horstva, vyplněné převážně mořskými sedimenty miocenního stáří a sladkovodními sedimenty pliocenními. Leží diskordantně na horninách Českého masivu prekambrického až paleogenního stáří, na V se noří pod přesunuté příkrovy flyšového pásma. Podle stavby a stratigrafického rozsahu výplně se člení na část jižní, střední a severní. Ve střední části je předhlubeň porušena strukturou Hornomoravského úvalu a Mohelnické brázdy (s výplní terciérních sedimentů). Na S zasáhla miocénní transgrese do opavské pánve.

3. Vídeňská pánev na Moravě: vnitrohorská pánev vyplněná neogenními mořskými a sladkovodními sedimenty, zasahující na naše území z Rakouska a Slovenska pouze svou sv. částí (od okolí Břeclavi k Uherskému Hradišti). Podloží pánve zde tvoří příkrovy flyšového pásma. Pánev byla založena systémy hluboko zasahujících zlomů a mocnost výplně dosahuje až několika tisíc metrů.

 

Zdroje

  • CHLUPÁČ, Ivo a kol. Geologická minulost České republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2002, 436 s. ISBN 80-200-0914-0.

Obrázky

  • Obr. 1: CHLUPÁČ, Ivo a kol. Geologická minulost České republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2002, 436 s. ISBN 80-200-0914-0.
  • Obr. 2: Geologická mapa [online]. [cit. 2014-10-1]. Dostupný na www: http://departments.fsv.cvut.cz/k135/wwwold/webkurzy/rg/regionalka.html.

 

Kontrolní otázka

1) Jaký je rozdíl v geologické stavbě Českého masívu a Západních Karpat?

Obrázek

Content content geologicka mapa

Obr. 2: Geologická mapa ČR

Logolink